Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo metodiku k posuzování osobnostní způsobilosti k výkonu funkce soudce nebo státního zástupce. Má zabránit dohadům, proč se někdo v justici uplatní a někdo ne. Jak už Česká justice informovala, po změně volali lidé z justice.
Cílem psychologicko-diagnostických vyšetření, kterými musí projít každý zájemce o práci soudce nebo státního zástupce, je vyloučit osoby nezpůsobilé k výkonu této funkce. Testování na základě vyhraného výběrového řízení provádí nově od roku 2016 firma Kariérový a personální servis. Z justice ale zněly hlasy, že by ministerstvo spravedlnosti mělo stanovit jasná pravidla, jak mají vyšetření vypadat a jak se mají hodnotit. Například předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra k tomu České justici řekl, že bez psaných pravidel „vznikají šumy, proč někdo prošel, nebo neprošel“.
Rezort justice proto zveřejnil metodiku, která psychotesty jasně definuje. Psychologové podle ní mají například používat standardizované psychologicko-diagnostické metody, pozorování či psychologický rozhovor. Skupinové vyšetření má trvat čtyři až pět hodin, výjimečně může proběhnout individuálně.
Stopka za sklon ke lhaní
„Práce v obou pozicích je velmi náročná na intelektuální schopnosti, na schopnost soustředění, vyžaduje emocionální stabilitu a celkově normalitu osobnosti bez výskytu psychopatologie,“ stojí v materiálu. Psychologicko-diagnostické vyšetření se proto zaměřuje na posouzení intelektové kapacity, odolnosti uchazeče vůči zátěži, posouzení charakteristik osobnosti a výskytu psychopatologie, a zhodnocení osobnostní zralosti a integrity uchazeče.
Ministerská metodika také jasně říká, co jsou pro uchazeče vylučující kritéria. Jsou mezi nimi průměrný či podprůměrný celkový intelekt, podprůměrný výkon v časovém stresu, podprůměrné verbálně logické myšlení či patologická orientace vývoje v některé složce osobnosti. Soudcem nebo státním zástupcem se také nemůže stát „osobnost s výrazným sklonem podvádět, lhát a porušovat pravidla,“ stojí v materiálu.
Lucie Nekvasilová