Když byl na počátku května policií kvůli dotační kauze zadržen předseda Fotbalové asociace Miroslav Pelta, pražský zastupitel Karel Březina (ČSSD) a advokát Miroslav Jansta, všem byla na ruce nasazena pouta. A to přesto, že podle všech dostupných informací nekladli odpor a s policisty spolupracovali. Někteří obhájci vidí možné zneužívání pout jako problém se širokým společenským přesahem. Pouta jsou policisty často nasazována v mediálně sledovaných kauzách.
Použití pout definuje §54 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, je policista oprávněn použít pouta také ke spoutání osoby zajištěné, zadržené, zatčené nebo dodávané do výkonu trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence, ochranného léčení nebo ochranné výchovy, nebo převzaté policistou k provedení procesních úkonů vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence, ochranného léčení nebo ochranné výchovy, je-li důvodná obava, že může být ohrožena bezpečnost osob, majetku nebo ochrana veřejného pořádku anebo že se osoba pokusí o útěk. Zákonná úprava je tedy fakultativní, jde o možnost, nikoliv o povinnost.
Pokud jde o osobu odsouzenou, vazebně stíhanou a podobně, lze aplikaci pout prakticky bez výjimky akceptovat. Pokud je však osoba pouze zadržena nebo zatčena, není na ní dosud uvalena vazba a nejsou důvodné obavy, jak je zákonodárce popsal, neměla či nemusela by být pouta aplikována.
Je jasné, že pokud zadržený pod vlivem alkoholu napadl manželku, vyhodil televizor z okna a následně se pokusil vymočit na dveře souseda v paneláku, má policista důvod pouta nasadit.
Dalším oprávněným případem v praxi může být to, že zadržený je aktivním sportovcem, který závodně provozuje triatlon a hrozí tedy důvodná obava, že by se mohl pokusit o útěk, případně zadržený v minulosti například uprchl z výkonu trestu odnětí svobody a je důvodná obava s ohledem na jeho fyzickou dispozici, že se opět pokusí o útěk. Takové skutečnosti ale u našeho modelového případu, tedy zadržených Pelty, Březiny a Jansty nebyly.
„Úkony, jež dotazujete patří do výlučně rozhodovací pravomoci policejního orgánu, tedy směrujte dotazy na příslušný orgán,“ odkázalo Českou justici VSZ v Praze na policii.
Ani zástupci policie ale nebyli sdílní. „Příslušníci NCOZ SKPV Policie ČR využili oprávnění použít pouta v souladu s § 54 zákona o Policii ČR. Více informací nebudeme k této kauze poskytovat. Poskytování informací je v současné době plně v gesci VSZ,“ uvedla pouze mluvčí Iva Knolová.
Nemůže jít o prevenci nebo subjektivní uvážení
Člen Unie obhájců Lukáš Trojan upozorňuje, že obava, kvůli které policista použije pouta, musí být důvodná. „Tím kdo onu obavu odůvodní je pochopitelně příslušný policista, který pouta použije. Podotýkám, že se nemůže jednat o obecnou prevenci či nějaké subjektivní uvážení či pocit policisty. Uvedené použití pout musí vyplývat z konkrétních v budoucnu přezkoumatelných obav policisty,“ míní obhájce z advokátní kanceláře KŠD Legal.
Realita je podle Trojana diametrálně odlišná od toho, jak by se s nasazováním pout mělo nakládat podle zákona. „Policisté v praxi osoby zadržené častou poutají s vágním odkazem, že je to nařízené velitele a že by měli problémy pokud by tak neučinili. Řada policistů je rozumných a k věci přistupují v intencích zákona, avšak odkazují na rozkazy. Mohu se jen pozastavit nad tím, že použití pout je obvyklé především v kauzách u kterých je předpokládán mediální zájem. Záběry zadržených vedených v poutech jsou vděčné a do určité míry představují mediální vzkaz veřejnosti,“ míní Trojan.
Podle něj by si autoři takových rozkazů měli uvědomit, že může dojít a často dochází ke zneužití zákona o policii. S ohledem na nastalou situaci však hřeší na to, že člověk v situaci kdy je zadržen často řeší jiné starosti než to zda je aktuálně spoután či nikoliv.
Pouta skoro v každé situaci
I další obhájci poukazují na své poznatky z praxe, kdy jsou pouta jsou nasazována zcela pravidelně, prakticky v každé situaci, často s odkazem na interní instrukce realizujících orgánů. „Platí to například i u hospodářské kriminality, nebo chcete-li kriminality „bílých límečků“, kdy reálná obava z útěku, ohrožení bezpečnosti osob, nebo majetku zjevně chybí. V této souvislosti jsem se tedy s nadužíváním pout jistě setkal,“ uvedl pro Českou justici Jakub Kadlec z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners.
Samotná obrana dotčené osoby je podle Kadlece minimální, a pro případné trestní řízení proti této osobě jako takové nemůže reálně přinést prakticky žádné kladné body. Případné zneužití pout tedy může mít pouze interní důsledky v rámci policejních a dalších orgánů. „V praxi je mít ale skoro určitě nebude nikdy. Ve „fotbalové kauze“ bych si v obecné rovině dovolil říci, že u dotčených osob by spíše podmínky aplikace pout naplněny být neměly, konkrétní situaci ale neznám a nelze se k ní takto vyjádřit,“ dodává advokát s tím, že podle něj je takové jednání poměrně běžnou praxí.
Absurdní postup
I podle dalšího zástupce Unie obhájců Václava Vlka z advokátní kanceláře Moreno Vlk & Asociados je ustálenou tradicí policejních orgánů v posledních letech neustálé používání všech možných donucovacích prostředků. „Potenciálně jsou všichni podezřelí z toho, že budou klást odpor, rozbíjet okna, napadat policisty. Jejich osobní svoboda je omezována pouty, jsou nasazována do auta i tehdy, když zadržený sedí vedle policejního orgánu,“ řekl obhájce České justici. Podle Vlka je takový postup absurdní a policie si tak zjednodušuje práci.
Vlk připomněl, že Unie obhájců se v minulosti ozvala například proti tomu, že v kauze Davida Ratha nebo Jany Nagyové a údajného zneužití Vojenského zpravodajství byly zatčeným nasazovány dokonce tzv. medvědi.
(epa)
