Živnostník pan A. s přerušenou živností se přestěhoval, ale nenahlásil to živnostenskému úřadu v Táboře. Dopustil se tak porušení živnostenského zákona, podle kterého má povinnost hlásit úřadu změnu bydliště a další povinnosti rovněž živnostník s přerušenou živností. Potvrdil to na žádost pana A. o přezkoumání situace zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. Pan A. mohl dostat pokutu až 20 000 Kč.
Živnostník měl přerušenou živnost od roku 2015. V dubnu 2017 u něho živnostenský úřad v Táboře vykonal kontrolu po předchozím upozornění o kontrole z února a zjistil, že živnostník změnil trvalé bydliště.
Za neoznámení této skutečnosti úřadu dostal dotyčný pokutu jeden tisíc korun, vyplývá z krátké korespondence zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislava Křečka. Jde o poslední případ vložený do databáze případů vyřizovaných veřejným ochráncem práv.
Zástupci ombudsmanky nezbylo nic jiného, než potvrdit postup živnostenského úřadu jako správný: „Reaguji na podání, jímž žádáte o posouzení postupu Městského úřadu Tábor, Obecního živnostenského úřadu, který Vám udělil blokovou pokutu za nesplnění oznamovací povinnosti dle § 49 odst. 1 živnostenského zákona.Posouzením mám za to, že živnostenský úřad ve věci postupoval v souladu s živnostenským zákonem a kontrolním řádem.V jeho postupu jsem pochybení neshledal, proto nevidím důvod pro můj zásah ve věci,“ napsal stěžovateli Stanislav Křeček.
Nenahlášení změny bydliště je správní delikt
Poté případ stížnosti živnostníka z Táborska zrekapituloval. „Živnostenský úřad na základě plánu kontrol s Vámi zahájil kontrolu, o čemž Vás informoval přípisem (oznámením o zahájení kontroly) doručovaným prostřednictvím České pošty s. p. dne 17. února 2017. Kontrola byla provedena den 27. dubna 2017 na živnostenském úřadu, který zjistil, že jste nesplnil svoji povinnost dle § 49 odst. 1 živnostenského zákona a udělil Vám pokutu ve výši 1.000,- Kč.“
Z pokračování dopisu panu A. vyplývá, že živnostenský úřad byl benevolentní. Může v tomto případě udělit pokutu až 20 000 korun, což neučinil: „Vážený pane A., i když jste měl od dubna 2015 živnost přerušenou, neznamenalo to, že byste nemusel plnit povinnosti stanovené živnostenským zákonem – dle § 31 odst. 11 živnostenského zákona se totiž na podnikatele i po dobu přerušení provozování živnosti vztahují povinnosti uložené živnostenským zákonem. Vaší povinností tak bylo ohlásit úřadu změnu trvalého bydliště a také sídla, což jste neučinil. Nesplněním této povinnosti jste se dopustil správního deliktu [dle § 62 odst. 1 písm. v) živnostenského zákona], který jste uznal. Proto Vám úřad udělil pokutu v blokovém řízení dle § 62 odst. 5 živnostenského zákona ve výši 1.000,- Kč; za porušení této povinnosti má úřad možnost udělit pokutu až do výše 20.000,- Kč [dle § 62 odst. 4 písm. d) živnostenského zákona].“
Živnostenský zákon ukládá povinnosti i při přerušení
Podle §31 živnostenského zákona jsou povinnosti živnostníka při přerušení živnosti jednoznačné: (11) Jestliže podnikatel oznámí živnostenskému úřadu přerušení provozování živnosti, je provozování živnosti přerušeno dnem doručení oznámení o přerušení provozování živnosti živnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení a končí dnem uvedeným v oznámení; je-li živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou, lze provozování živnosti přerušit nejdéle na dobu trvání tohoto oprávnění. Po dobu přerušení provozování živnosti se na podnikatele vztahují povinnosti uložené tímto zákonem, kromě povinností stanovených v odstavci 2, které se týkají označení objektu, v němž má sídlo nebo organizační složku závodu, povinností stanovených v odstavcích 9 a 17, v § 17 odst. 4 a 8 a povinnosti splňovat podmínky odborné nebo jiné způsobilosti, pokud je tento zákon nebo zvláštní předpisy pro provozování živnosti vyžadují
Paradoxní na případu je fakt, že pan A. si stěžoval poté, co chybu uznal a pokutu zaplatil: „Pokud jste s pokutou nesouhlasil, měl jste možnost podat proti kontrolnímu zjištění námitky [dle § 18 písm. a) kontrolního řádu]; této možnosti jste se ale na místě vzdal.[5] S pokutou uloženou v blokovém řízení[6] jste souhlasil a na místě ji také uhradil. Díky tomu je tak téměř nemožné dosáhnout nápravy (zrušení pokuty). Je sice možné požádat o přezkum uložené pokuty,[7] pro její zrušení ale důvod nevidím, neboť jak jsem výše uvedl, v postupu úřadu jsem pochybení neshledal,“ napsal viceombudsman panu A.
Jiná situace by podle zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislava Křečka byla, pokud by pan A. změnu svého bydliště živnostenskému úřadu oznámil a při tomto oznámení ho současně požádal i o změnu sídla na stejnou adresu, jako je adresa bydliště. „V takovém případě by nebylo Vaší povinností oznamovat živnostenskému úřadu při změně bydliště rovněž změnu sídla (dle § 49 odst. 5 živnostenského zákona[8]). Jak ale dovozuji z protokolu o kontrole, tímto způsobem jste ve věci nepostupoval a změnu bydliště (sídla) jste živnostenskému úřadu neohlásil vůbec,“ uzavřel komunikaci s panem A. s díky za projevenou důvěru Stanislav Křeček.
Irena Válová
