Hromadná žaloba má hluboký ekonomický a ideologický kontext včetně ideologického boje a při úvahách o její právní úpravě je třeba zohlednit rizika. Návrh právní úpravy už na ministerstvu spravedlnosti existuje, uvedla v rámci sympozia „Právní problematika hromadných žalob“ doc. JUDr. Alena Macková z právnické fakulty UK v Praze. Advokát Michal Žižlavský navrhl advokátní proces.

O malém sympoziu , které se konalo v pátek 16. června 2017 v poslanecké sněmovně Česká justice už informovala.

Podle Aleny Mackové má hromadná žaloba hluboký ekonomický a ideologický kontext. Proto je třeba upozornit na všechny souvislosti a rizika. Předně je žaloba už dva tisíce let institut individuálního práva. Bránit se může ten, kdo má individuální právo. A za další nalézací řízení má dvě polohy – spornou a nespornou. Veřejný zájem je přítomen u nesporné, uvedla právnička a akademička ve svém příspěvku.

Podstatou žaloby je individuální zájem

Poté rozvedla, co je podstatou procesu, kdy na jedné straně stojí žalobce a na druhé žalovaný: „Podstatou žaloby je individuální zájem, tomuto principu je přizpůsobeno řízení. V takovém řízení závisí na tom, jak jsou aktivní účastníci. To je podstatou procesu. Důsledkem naší koncepce je systém žalobce versus žalovaný,“ vysvětlila, proč je hromadná žaloba odlišná a náš právní řád ji zatím nezná.

Mohlo by vás zajímat

Proč tedy vůbec existují hromadné žaloby? „Potřeba je zřejmá,“ uvedla právnička s odkazem na  případy Dieselgate, český spor o bankovní poplatky nebo nekalosoutěžní praktiky.
Co ale způsobí, když žalobu podává více subjektů? Podle Aleny Mackové máme 86 soudu, kde lze podat žalobu, která tam v řízení žije svým životem. Při totožné žalobě mnoha žalujících nastává extrémní zatížení soudů jednou věcí a násobné náklady na řízení. Jde tedy o ekonomický zájem.

Hromadná žaloba umožní rezignaci na starost o svůj zájem

Podle Aleny Mackové je však hromadná žaloba také prostředek ideologického boje. „Individuální a skupinový zájem spolu nejdou dohromady, individuální zájem nelze realizovat hromadnou žalobou. Jde o zájem skupiny,“ vysvětlila.

Právě toto ovšem přináší riziko, a to riziko morálního hazardu. Protože při hromadné žalobě někdo obstarává zájem skupiny lidí za ně samotné, takže umožní rezignaci na starost o svoje záležitosti, což přináší nezodpovědnost a černé pasažéry.

Hromadná žaloba rovněž neguje standardizované, typizované vztahy – typicky vztah banka a klient, kdy v hromadné žalobě představuje poškození jedince narušení veřejného zájmu. To je klíčový pojem, ačkoli ho nikdo nikdy neviděl. V České republice si ce neznáme hromadnou žalobu, ale její zárodek jako skupinové žaloby nacházíme v § 83 a v §159 občanského soudního řádu.

Některé zahraniční právní řády obsahují zvláštní úpravu hromadné žaloby – například Švédsko, Španělsko, Itálie, Holandsko nebo USA, ale úpravy jsou naprosto odlišné, přičemž jedna ze zásadních věcí, kde se odlišují, je princip opt in nebo opt out. Při principu opt out se výsledek řízení vztahuje na všechny osoby s totožným zájmem, a to přesto, že se k žalobě nepřipojili a dokonce o ní ani nemusí vědět. Co se týče příslušnosti soudu a generátoru, lze tuto věc řešit různě – například specializovanými soudu nebo jako v Holandsku, kde hromadná žaloba přísluší vždy do Amsterodamu, uvedla příklady Alena Macková Závěr jejího vystoupení byl jednoznačný: „Český civilní proces tomuto institutu klade velký odpor,“ uvedla.

Poprask v parlamentu se nekonal

Podle předsedy správní rady Spotřebitelského fóra Kryštofa Kruliše bylo dosud v České republice podáno 36 žalob podobných hromadným žalobám, „zdržovacích žalob“, zatímco v Rakousku činí toto číslo 500, na Maltě jde o 267 žalob.
Také Kruliš se přiklání k ustavení profesionálního úřadu veřejného žalobce, který by hromadné žaloby administroval a podával. V této souvislosti navrhl, aby tímto institutem byla Česká advokátní komora.

Ještě dále, ale jiným směrem šel advokát, člen představenstva ČAK a někdejší člen Legislativní rady vlády a odborník na insolvenční právo Michal Žižlavský, který ve svém vystoupení o důvodech zdlouhavosti řízení v České republice rovnou navrhl advokátní proces. Znamenalo by to povinné zastoupení advokátem nejen v trestním řízení před soudem, ale vždy v jakémkoli řízení před soudem.

Irena Válová