Podle Exekutorské komory ČR soudní exekutorka vedla nezákonně po svém přeložení exekuce ve věcech, v nichž byl soudem pověřen bývalý soudní exekutor Exekutorského úřadu pro Prahu 6. Kárný senát Nejvyššího správního soudu ČR (NSS) soudní exekutorku tohoto obvinění zprostil.
Na základě rozhodnutí ministra spravedlnosti došlo s účinností od 15. 5. 2013 k vzájemnému přeložení soudní exekutorky Exekutorského úřadu Sokolov Mgr. Zuzany Sobíškové a soudního exekutora Exekutorského úřadu pro Prahu 6 JUDr. Jana Grosama.
Podle Exekutorské komory ČR jako kárného žalobce činila soudní exekutorka Sobíškova v žalovaném období ve věcech, v nichž byl pověřen vedením exekuce Jan Grosam, „úkony exekuční činnosti, aniž by k provádění takových úkonů byla pověřena exekučním soudem.“ Kárný žalobce měl za to, že nemohlo dojít ke změně exekutora analogicky dle ustanovení § 15 odst. 5 exekučního řádu.
Zákon stanoví výčet událostí vedoucích k zániku úřadu taxativně a vzájemné přeložení mezi nimi uvedeno není. Kárný žalobce pak poukázal na to, že v ostatních případech přeložení soudní exekutoři postupovali odlišně: exekuční spisy, v nichž byli pověřeni k výkonu exekuční činnosti soudem, si vzali s sebou. Dle kárného žalobce je „právní názor kárné obviněné extrémní a nepřijatelný a neměl by požívat soudní ochrany.“
Soudní exekutorka to zcela odmítla. Dle jejího názoru bylo pověření v exekučních věcech založeno rozhodnutím ministra spravedlnosti o vzájemném přeložení. Soudní exekutorka argumentovala tím, že „exekuční řád neobsahuje úpravu přeložení, proto se postupuje analogicky podle § 15 odst. 5 exekučního řádu jako v případě zániku exekutorského úřadu.“ Soudní exekutorka nesouhlasila s tím, že by zastávala excesivní názor, když se dosud „nesetkala s exekučním soudem, který by její postup po přeložení označil za nesprávný.“ V kárném řízení předložila řadu rozhodnutí, kdy soudy uznaly její pravomoc provádět exekuci ve věcech, v nichž byl původně pověřen vedením exekuce bývalý exekutor Exekutorského úřadu pro Prahu 6 JUDr. Jan Grosam.
Kárný senát NSS označil argumenty kárného žalobce za přesvědčivé, nicméně ve svém rozhodnutí prohlásil, že „musí odolat pokušení sjednocovat svou sankční judikaturou rozhodovací praxi exekučních soudů.“ Kárný senát NSS uvedl, že „nemůže sankcionovat kárně obviněnou za jednání, které schválila velká část civilních soudů, byť některé jen de facto, bez jakýchkoliv právních argumentů.“
Kárný senát NSS tak rozhodnutím č. j. 14 Kse 1/2016–180 ze dne 23. 5. 2017 soudní exekutorku v tomto bodě žaloby obvinění zprostil s tím, že žalovaného skutku se nedopustila. Jednání soudní exekutorky bylo dle kárného senátu NSS „myslitelným výkladem exekučního řádu.“ Zda se jedná o výklad správný, kárný senát NSS nevyslovil a ponechal zodpovězení této otázky na civilních soudech.
Uvedený závěr nemohlo podle NSS zvrátit ani jednání soudní exekutorky, která až v průběhu kontroly svého úřadu vytvářela žádosti oprávněných a návrhy na změnu soudního exekutora. V tomto bodě kárné žaloby byla soudní exekutorka uznána vinnou. Za kárný delikt spočívající v předložení spisů obsahujících padělané či podstatně změněné dokumenty jí byla uložena peněžitá pokuta.
Odpovědnost za správnost znaleckého posudku
Exekutorská komora ČR dále ve své žalobě napadala postup soudní exekutorky v případě, kdy na základě znaleckého posudku vydražila nemovitost, jejíž faktický stav neodpovídal stavu právnímu. Znalci nebyl zajištěn přístup do budovy, a tak vycházel pouze z její běžné obhlídky a z listin v katastru nemovitostí. Kárný senát NSS nakonec shledal, že si soudní exekutorka v daném případě počínala obezřetně a že nemůže být odpovědná za věcnou nesprávnost znaleckého posudku. „Klíčové bylo, že znalec na dotaz kárně obviněné potvrdil své závěry v posudcích a setrval na nich. V takovém případě nebylo povinností a ostatně ani ve schopnostech kárně obviněné jeho závěry přezkoumávat.“ konstatoval kárný senát NSS.
Exekutorská komora ČR v této souvislosti upozornila na závažnost podobných případů, kdy kromě odvolání do usnesení o příklepu v podstatě neexistuje účinný prostředek nápravy. Kárný senát NSS to sice v podstatě potvrdil, nicméně odmítl za to vést k odpovědnosti soudní exekutorku.
Jana Rosůlková
