Vláda o dva roky prodloužila platnost koncepce, na jejímž základě má policie přijmout 4000 nových příslušníků. Počet policistů by tak měl stoupnout na 44.000. Platnost dokumentu musela být prodloužena, protože policie nezvládá nové kolegy tak rychle nabírat. Původně měly být cíle splněny v roce 2020, nově by to mělo být v roce 2022. O schválení koncepce informoval na tiskové konferenci po jednání vlády ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Uvedl, že koncepce znamená i nárůst finančních prostředků, se kterými může policie počítat.
„Umožní nám mimo jiné efektivněji čelit novým bezpečnostním hrozbám, jako je terorismus,“ uvedl ministr k rozhodnutí. V následujících rozpočtech mají být navíc uvolněny tři miliardy korun.
Koncepce začala platit v loňském roce, kdy mělo přijít 850 nových policistů, neobsazeno však na konci roku zůstalo 61 míst. Celkově měla policie podstav 1364 lidí. Rozdíl je způsoben tím, že policisté chyběli ještě předtím, než na základě koncepce uvnitř sboru vznikla nová místa. Kvůli rozdílu ministerstvo vnitra nepožadovalo vytvoření 1000 nových míst na letošní rok, což koncepce původně předpokládala.
Situace se však ještě může letos změnit a nová místa vzniknout mohou. Zvažuje se například, že by mohli u policie nově začít sloužit zájemci bez maturity nebo cizinci, kterým je zatím vstup do služebního poměru zapovězen. Snížit by se například mohly také nároky na fyzickou připravenost, což by mohlo přilákat třeba IT odborníky nebo analytiky.
Chovanec na tiskové konferenci uvedl, že devět z deseti adeptů na vstup do policejních řad nesplní psychologické a fyzické testy. Jako východisko vidí například změnu v posuzování prodělaných nemocí. Nyní musejí ze sboru odejít policisté, kteří prodělají některé nemoci, i když už jsou zdraví, to by se mělo změnit, uvedl. V případě nižších nároků na vzdělání policistů Chovanec hovořil například o tom, že na některých pozicích už by nemusel být požadován bakalářský titul, pouze maturita.
Dokument problémy zdůvodňuje tím, že nábor policistů dosáhl limitů trhu práce. V zemi je nízká nezaměstnanost a policie je jako subjekt nabízející práci málo konkurenceschopná. Za další negativní aspekty koncepce označuje demografický vývoj, podle něhož se zužuje počet lidí, kteří mohou práci policisty vykonávat, nebo konkurenci armády či městských strážníků, kteří shánějí velmi podobné uchazeče.
Plánované posílení policie má vyjít celkem na 8,3 miliardy korun.
Chovanec například dlouhodobě upozorňuje, že není přijatelné, aby byl nástupní plat u bezpečnostních sborů 17.000 či 18.000 korun, když například na pozici skladníka bývá kolem 25.000 korun. Vnitro plánuje podmínky pro práci u policie zatraktivnit. Od 1. července vzrostou platy o deset procent, plánuje se zrušení 150 hodin povinných přesčasů ročně nebo zavedení náborového příspěvku.
Peníze půjdou do platů a vybavení nových členů policie. Koncepce počítá s tím, že díky posilám například na každém územním odboru policie vzniknou alespoň dvě speciální hlídky, které budou vyjíždět k nebezpečným situacím.
Posily by měly získat všechny celostátní útvary i jednotlivé kraje, aby mohla policejní oddělení fungovat nonstop. Pokud se plány koncepce naplní, tak se počítá například se vznikem nových dálničních oddělení nebo s lepší dostupností letecké služby.
Aktuální materiál upozorňuje, že loni meziročně klesl počet trestných činů o 29.196 na 218.432. Neznamená to však, že by noví policisté nebyli potřeba. „Přes pozitivní trend v oblasti nápadu trestné činnosti tento vývoj neznamená v kontextu bezpečnostní situace a východisek koncepce snížení potřeby posílení počtu policistů. Dochází k růstu závažnosti a sofistikovanosti trestné činnosti,“ píše se v aktualizovaném dokumentu.
(čtk)
