Cizinci mají po autohavárii v Česku nárok na úhradu škody s ohledem na cenové poměry v jejich domovské zemi. Ústavní soud (ÚS) v dnešním nálezu přišel s jiným názorem než Nejvyšší soud. Zdůraznil takzvaný princip plného odškodnění, který je nutné zohlednit také u takzvané totální škody na vozidle.
ÚS připomněl, že cizinec si auto nejspíš koupil ve své domovské zemi a tam si také pořídí nový vůz. Podle soudce Ludvíka Davida je dnešní nález pokračováním polemiky s Nejvyšším soudem. Justice by měla nyní ještě důkladněji zvážit, jakou roli hraje bydliště a státní občanství majitele vozu a podle které právní úpravy se případ vůbec má řešit.
„Ale domníváme se, že i podle českého práva výše odškodnění může odpovídat právě tomu principu odškodnění plného,“ řekl novinářům David. Nikdo z přímých aktérů konkrétního sporu se dnešního vyhlášení nálezu nezúčastnil.
Soudy se problematikou zabývaly na základě události z roku 2000. Rakouský řidič měl tehdy v Česku nehodu, kterou způsobil Čech s autem bez povinného ručení. Totální škodu na vozidle likvidovala z pověření České kanceláře pojistitelů Česká pojišťovna, která Rakušanovi vyplatila 397.252 korun.
Kancelář pojistitelů pak pojišťovně poslala peníze z garančního fondu a sama se prostřednictvím žaloby u Okresního soudu v Třebíči domáhala peněz po viníkovi nehody. Spolu s dalšími vedlejšími náklady žádala 440.878 korun.
Třebíčský soud žalobě v roce 2006 vyhověl jen částečně, přiznal kanceláři pojistitelů 255.200 korun. Odvolací soud verdikt změnil, přisoudil kanceláři většinu jejího nároku a vycházel při tom z cenových poměrů v Rakousku. Pak zasáhl Nejvyšší soud. Vyslovil závazný právní názor, podle nějž se výše peněžité náhrady škody způsobené na území Česka stanoví na podkladě českých cen, nezávisle na bydlišti či občanství majitele auta.
Justice poté pravomocně rozhodla tak, že přiznala kanceláři pojistitelů jen část požadované sumy. Nyní se musí sporem zabývat znovu Nejvyšší soud.
(čtk)
