Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová Foto: Tiskový odbor Senátu

Udílení peněžitých trestů? Podle Bradáčové je třeba změnit i ustálený způsob myšlení státních zástupců

Přestože náš trestní zákoník počítá s ukládáním peněžitých trestů, je celkový počet jejich uložení mizivý. Podle vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové je třeba jednak změnit legislativu, aby soudy nebyly příliš zahlceny dohledem nad plněním takového trestu a také změnit ustálený způsob myšlení státních zástupců, kteří nemají ve zvyku tento způsob alternativního trestu navrhovat. Bradáčová to řekla v rámci své přednášky na Karlovarských právnických dnech.

Věznice jsou plné, ale alternativní tresty se u nás udílejí zoufale málo. Našim sousedům se v počtu jejich ukládání ani nepřibližujeme. Podle statistik peněžité tresty tvoří jen zhruba 4 % všech trestů ukládaných českými soudy (údaje za roky 2014 a 2015). Většina z nich je uložena za trestné činy v dopravě.

Například v Německu tvoří peněžité tresty 84 % všech udělovaných trestů (údaj za rok 2014), v regionu s centrem v Brémách je to dokonce až 88%. V Rakousku je peněžitých trestů dlouhodobě zhruba třetina. V Nizozemsku zákon o peněžitých trestech z roku 1983 stanovuje, že peněžitý trest má být upřednostněn před trestem odnětí svobody, a to u všech trestných činů, dokonce i v případě, kdy lze uložit doživotní trest odnětí svobody.

Výše denní sazby je u peněžitého trestu stanovena podle majetkových poměrů obviněného. Podle Bradáčové je důležité, aby policie poskytla v této oblasti státnímu zástupci potažno soudu maximum informací. Pro soudce je pak komfortnější o uložení takového trestu rozhodnout.

Podle vrchní státní zástupkyně je třeba, aby se peněžité tresty udílely i u bagatelních trestných činů a také i u jiných trestů než za majetkovou trestnou činnost, kde se jejich použití logicky nabízí.

Nízký počet finančních trestů dává mimo jiné za vinu ustálenému myšlení státních zástupců, kdy dochází k předávání zkušeností na mladší kolegy. Když přijde nový státní zástupce, tak peněžitý trest nemusí navrhnout kvůli tomu, aby nevybočil z praxe svých kolegů. „Zvýšená aktivita státních zástupců může být jedním z řešení tohoto problému, na druhou stranu to nemůže být završeno tím, že státní zástupci budou ukládat peněžitý trest v každé situaci,“ uvedla Lenka Bradáčová s tím, že každou trestní věc je třeba hodnotit samostatně. Bradáčová ve své přednášce citovala ze statistik Nejvyššího soudu o ukládání peněžitých trestů českými soudy. S argumentací, že by v ČR byly většinou osoby, které nejsou způsobilé…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

(epa)