Nelze vyloučit, že ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) snížením exekutorského tarifu sleduje spíše politické než právní záměry – a to i za cenu ohrožení exekuční činnosti jako podstatné náležitosti právního státu. I tak argumentují senátoři v ústavní stížnosti, ve které požadují zrušit část vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, která přinesla u pohledávek do deseti tisíc snížení odměny ze tří na dva tisíce.
Návrh, který sepsal advokát Zdeněk Koudelka, podala skupina deseti senátorů, za níž jedná Jiří Oberfalzer (ODS). Senátoři ve stížnosti upozorňují rovněž na to, že se snížením nesouhlasili ani další politici, či představitelé soudů. Česká justice má test stížnosti k dispozici pro předplatitele Legislativního monitoru.
„Dodejme, že s návrhem vyhlášky nesouhlasil ani Nejvyšší správní soud dopisem jeho předsedy z 28. 7. 2016. Rovněž Nejvyšší soud měl negativní přístup ke změně iniciované ministrem Pelikánem, Ph.D., a uvedl ve svém stanovisku k návrhu napadené vyhlášky a nesouhlas vyjádřil mimo jiné místopředseda vlády Pavel Bělobrádek,“ konstatují dále senátoři. Podle senátorů napadené ustanovení, kterým došlo ke snížení odměny a náhrady exekutora, je svévolným způsobem v rozsahu, že to ohrožuje výkon exekuční činnosti jakožto podstatné náležitosti demokratického právního státu. „Znakem právního státu je vymahatelnost jeho norem v praxi. Pokud stát má formálně právní řád bezvadný, ale v praxi není schopen realizovat rozhodnutí orgánů veřejné moci, včetně rozhodnutí soudů o…
Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.
Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit
Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit
Dušan Šrámek
