Nejvyšší soud připravuje aktualizaci metodiky pro odškodňování nemajetkové újmy na zdraví, kterou zveřejnil v roce 2014 v návaznosti na nový občanský zákoník. Na odborné konferenci v Brně to dnes řekl předseda soudu Pavel Šámal, poukázal na „rozpornosti a nedokonalosti“, které ale nekonkretizoval. Soud podle něj spolupracuje s lékaři, změnu lze očekávat v nadcházejících měsících.
Metodika pomáhá justici při stanovení výše náhrady za bolest a ztížené společenské uplatnění kvůli trvalým zdravotním následkům. Cílem je to, aby soudy podobné případy odškodňovaly srovnatelně. Metodika ale není závazná. „Je to doporučující materiál,“ zdůraznil Šámal. Soudy mohou vždy zohlednit konkrétní okolnosti.
Pro určení bolestného obsahuje metodika tabulku s bodovým ohodnocením. Základem pro odškodnění za ztížení společenského uplatnění je mezinárodní klasifikace funkčních schopností. Poškození se posuzuje podle toho, jak se projevuje ve schopnostech člověka, při zohlednění věku i některých výjimečných okolností.
Brno druhým dnem hostí mezinárodní konferenci věnovanou závaznosti soudních rozhodnutí. Šámal dnes také připomněl, že v Česku se opakovaně objevily snahy o narušení principu závaznosti verdiktů vyšší instance v konkrétních kauzách. Připomněl návrhy okresních či obvodních soudů na zrušení příslušných ustanovení procesních předpisů, kterým ovšem Ústavní soud nevyhověl.
„Doufám, že už definitivně byla tato otázka vyřešena,“ řekl Šámal. Bez principu kasační závaznosti by podle něj rozhodování vyšších soudů ztratilo smysl – pozbyly by možnost prosadit svůj názor. Systém by se zbortil, poznamenal také Ladislav Derka z Vrchního soudu v Praze.
Odborníci hovořili i o obecnější závaznosti rozsudků a jejich dopadu na typově podobné kauzy. Jan Passer, soudce Tribunálu Soudního dvora EU, poukázal na to, že judikatura ve správním soudnictví čítá desetitisíce rozhodnutí českých a evropských soudů. Spíše než užitečným vodítkem tak někdy může být „překážkou na cestě k rozhodnutí, s níž je třeba se vypořádat“. Podstata práva podle něj nemá být jen vyhledáváním již rozhodnutého. „Nezapomínejme, že Spravedlnost nedrží v rukou sbírku rozhodnutí, ale váhy,“ uvedl Passer.
Také ústavní soudce Vojtěch Šimíček zdůraznil, že soudní rozhodování sice musí odrážet judikaturu, avšak rozumně, a nikoliv otrocky, bezduchým způsobem kopírovat starší verdikty. Obecně platí, že pokud se soudy chtějí odchýlit od výroku vyšší instance v podobné kauze, musejí to řádně odůvodnit.
(čtk)
