Soudkyně Mária Petrovková znovu odročila projednávání případu bývalého soudce Vlastimila Matuly. Rozhodnutí by mělo padnout ve čtvrtek 29.června. Dnes obžaloba i obhajoba u Obvodního soudu pro Prahu 2 pronášela závěrečné řeči. Obháce Matuly Lukáš Trojan obvinil státního zástupce Tomáše Svobodu z toho, že zpochybňuje nález Ústavního soudu. Svoboda to odmítl.
Soudy dříve bývalému kladenskému soudci udělili trest 18 měsíců vězení s podmíněným odkladem na tři roky za nadržování Matulovi i někdejšímu pracovníkovi ministerstva spravedlnosti Vladimíru Chrásteckému. Ústavní soud téměř před rokem konstatoval, že se nepodařilo získat takové důkazy, které by svědčily o naplnění skutkové podstaty nadržování.
Podle dřívějších verdiktů měli Matula společně s kolegou Chrásteckým zmanipulovat na ministerstvu řízení o podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona. Tehdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová pak v červnu 2010 skutečně podala stížnost ve prospěch Josefa Blažka a Rudolfa Tesárka, kteří si odpykávali za krádež 74 milionů deset let vězení. Zároveň jim přerušila výkon trestu. Nástupce Kovářové Jiří Pospíšil vzal sice v srpnu 2010 stížnosti zpět, muži se ale do vězení nevrátili. Uprchli do zahraničí a česká policie se pro ně musela vydat do Thajska.
Dnes probíhalo už druhé jednání, v prvním bylo doplněno dokazování. Soudkyně Petrovková na úvod zrekapitulovala dosavadní líčení a uvedla, že si od resortu spravedlnosti vyžádala další případy, kdy došlo při podávání stížnosti pro porušení zákona (SPZ) ke změně postoje referenta. Ministerstvo tak dodalo čtyři spisy – žádný z případů však podle soudkyně není shodný s předmětným případem.
Obhájce Lukáš Trojan chtěl dále doplnit dokazování, což soudkyně nepřipustila, protože podle ní by šlo o nadbytečné nebo irelevantní důkazy
Státní zástupce Svoboda chtěl znovu vyslechnout někdejšího vedoucí trestního přezkumu Jiřího Balcara, ale ani jemu Petrovková nevyhověla.
Svoboda ve své řeči citoval z původních rozsudků nalézacích soudů, vyzdvihl ten Městského soudu v Praze. Podle státního zástupce Matula v ústavní stížnosti pouze zopakoval námitky, které uvedl v dovolání k Nejvyššímu soudu a ÚS tyto námitky převzal. Kritizoval ÚS například za to, že si chybně vyložil usnesení Nejvyššího soudu. Podle Svobody nalézací soudy jasně Matulovi dokázaly přímý úmysl uvést v omyl tehdejší ministryni Danielu Kovářovou, které Matula coby soudce stážista předložil k podpisu kýženou SPZ. „Ministryně Kovářová posloužila jako živý nástroj, obžalovaný před ní zatajil skutečnosti,“ uvedl Svoboda s tím, že Matula musel vědět, že ministryně si případ nezvládne důkladně prostudovat vzhledem k tomu, že spisový materál měl před 3 tisíce stran.
Čtěte také: Exsoudce Matula podal žalobu na doplatek mzdy. Chce vědět, zda jeho funkce zanikla
Jako trestní soudce si podle žalobce musel být Matula vědom toho, že u Blažka a Tesárka není důvod ke zrušení vazby. Svoboda na závěr své řeči navrhl, aby Matula dostal za nadržování zlodějům podmínku na 12 měsíců s dvouletou zkušební dobou.
Obhájce Lukáš Trojan se ve závěrečné řeči zkritizoval žalobce za to, že argumentuje původními rozsudky. „Tyto rozsudky neexistují, byly zrušeny Ústavním soudem. Nepovažuji za fér odkazovat na neexistující rozsudky,“ uvedl advokát.
Podle něj Svoboda zpochybnil závažnost usnesení Ústavního soudu. Trojan připomněl právnickou notorietu a to že rozhodnutí ÚS jsou závazná pro všechny orgány a osoby. „Prostor pro zpochybňování nálezu ÚS neexistuje,“ zdůraznil.
Svoboda poté reagoval, že s takovou interpretací nesouhlasí a že by ho nenapadlo zpochybňovat Ústavní soud, ale že využívá ústavně zaručené právo na svobodu názoru a slova, které mu umožňuje jej kritizovat.
Podle Trojana je také nesmyslná kvalifikace trestného činu, protože Matulovo jednání nenaplňuje trestný čin nadržování. ÚS v nálezu uvedl, že úmysl Matuly se nedá předpokládat, ale musí být dokázán.
Exministryně Kovářová také podle Trojana nemohla být k podpisu „espézetky“ nijak nucena. Pravomoc podat tento mimořádný prostředek náleží pouze a jen ministrovi spravedlnosti jako fyzické osobě. Kromě Kovářové u tehdejšího podání stížnosti byly další čtyři stupně kontroly jako například její náměstek Marek Görges. K „espézetce“ navíc přiložil Matulův nadřízený Balcar nesouhlasné stanovisko. „Ministryně tedy měla námitky k dispozici. Paní Kovářová je významná osobnost právnického života, specializovala se i na trestní právo, věděla velmi dobře, co jí bylo předloženo. Nešlo o rutinní agendu, jak tvrdí obžaloba,“ dodal obhájce.
Sám exsoudce Matula na závěr uvedl, že nález ÚS je zcela jednoznačný a odkazovat se na rozsudky, které byly nálezem zrušeny, považuje ze strany obžaloby za nemožné. „Nově provedené důkazy nepotvrzují vinu, naopak svědčí v můj prospěch,“ dodal Matula s tím, že předmětná SPZ nebyla excesem. V dově svého působení na stáži u ministerstva podal další dvě stížnosti, které by mohly být interpretovány obdobně. „Celé toto řízení je vedeno z toho důvodu, že jsem měl jiný právní názor. Svědomí mám naprosto čisté, dnes bych byl opatrnější. Necítím se být vinen,“ uzavřel Matula.
Eva Paseková
