V případě, že má být profese soudce otevřena i pro ostatní právnická povolání, měla by se pravidla pro výběr a přípravu kandidátů na místa soudce nově legislativně upravit, myslí si předseda Krajského soudu v Plzni Miloslav Sedláček. V posledním dílu seriálu České justice o tom, jak předsedové krajských soudů vybírají soudce ve svém obvodu, odpovídala i zástupkyně ústeckého krajského soudu.
Miloslav Sedláček, předseda Krajského soudu v Plzni
Jaký model výběru souců váš soud praktikuje? Jak přesně proces výběru probíhá?
Po mém nástupu do funkce jsem v souladu s právními předpisy zatím konal jedno výběrové řízení na justiční čekatele v roce 2014, tedy nejprve písemné testy, poté ústní pohovory, dále psychologické vyšetření. Mám za to, že byli vygenerováni kvalitní čekatelé, kteří již dílem i soudí. V loňském a letošním roce probíhá výběrové řízení přímo na soudce okresních soudů, analogicky s výběrovým řízením na čekatele, tedy nejprve písemné testy, ale zaměřené na řešení konkrétních kauz, neboť je třeba vybrat uchazeče, kteří jdou přímo na soudcovská místa, poté ústní pohovory s těmi nejlepšími a následně psychologické vyšetření. Nyní se chystám opět vypsat výběrové řízení na čekatele.
Takto je postupováno od mého nástupu do funkce, je pravdou, že v mezidobí jsem navrhl i některé asistenty soudců na jmenování přímo bez výběrového řízení, pokud si prošli potřebnou přípravu završenou justiční zkouškou. Snažíme se tedy kombinovat různé přístupy v rámci možností. Za nejvhodnější bych do budoucna považoval zavedení či znovuobnovení stejného postupu v celé republice, založeného na reinkarnaci systému justičních čekatelů vhodně doplněného o nábor kvalitních uchazečů z jiných právních profesí. Nemohu říci, že je současný stav nejvhodnější, pohybujeme se v rámci našich limitů.
Je třeba tuto věc upravit zákonem? Co byste navrhoval?
Je třeba buď respektovat dosavadní praxi přípravy justičních čekatelů, která je dostatečně legislativně upravena, nebo v případě, že má být profese soudce otevřena i pro ostatní právnická povolání (což se v podstatě v současnosti faktickou cestou děje), je vhodné upravit podmínky pro výběr a přípravu kandidátů na místa soudce nově.
Jak často se na vás obrací zástupci nejvyšších soudů se zájmem o službu vašich soudců?
Jak Vrchní soud v Praze tak Nejvyšší soud se na Krajský soud v Plzni obracejí opakovaně se zájmem zpravidla nejprve o dočasné přidělení soudců a v některých případech následně i jejich přeložení, jde o jednotky případů ročně.
Marcela Trejbalová, mluvčí KS v Ústí nad Labem
Jaký model výběru souců váš soud praktikuje? Jak přesně proces výběru probíhá?Krajský soud v Ústí nad Labem do roku 2016 vypisoval výběrová řízení na funkce soudce, od roku 2017 vypisuje výběrová řízení na senior asistenty, tedy na asistenty soudce po justiční (advokátní) zkoušce, kteří se účastní programu přípravy na funkci soudce.
Členy výběrových komisí (pětičlenných) bývají dva představitelé krajského soudu (zpravidla místopředsedové), dva až tři představitelé okresních soudů (zpravidla předsedové či místopředsedové), případně osoba se zkušeností z organizace a správy justice. Vybrané uchazeče potom v praxi prověřujeme po dobu přibližně 6-12 měsíců a jejich praxi na závěr vyhodnotíme a v případě jejich pozitivních hodnocení od soudců – školitelů jsou předloženi k podání návrhu na jmenování ministru spravedlnosti.
Ukázalo se totiž, že z výběrového řízení přímo na soudce lze jen těžko zhodnotit osobnostní i odbornou připravenost uchazečů na funkci soudce, pokud nejsou v praxi vystaveni alespoň částečně podmínkám budoucí praxe. Navíc převis počtu přihlášených uchazečů oproti počtu požadovaných míst k obsazení byl velmi vysoký a výběrová řízení byla i z tohoto důvodů velmi náročná.
Je třeba tuto věc upravit zákonem?
Bylo by určitě lepší výběr kandidátů upravit zákonem.
(epa)
