Od letošního roku přestal Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejňovat průměrné mzdy podle rozdělení na podnikatelskou a nepodnikatelskou sféru, změnil i metodiku. Na mzdy v nepodnikatelské sféře jsou přitom nyní navázané platy soudců, státních zástupců, ale i politiků. Vláda se teď rozhodla, že problém vyřeší razantně: ČSÚ sledování údaje usnesením nařídí. Ten to ale odmítá a hovoří o ohrožení nezávislosti.

Platy soudců a představitelů státní moci se určují na základě ustanovení § 3 a § 3a zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a to součinem platové základny a příslušného platového koeficientu, jehož výše je stanovena tímto zákonem. Výši platových základen vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí každoročně sdělením ve Sbírce zákonů.

Údaje se počítají podle čísel z předminulého roku, takže změna zákona je nutná až od roku 2019. Současná vláda už ale problém začala řešit. „S ohledem na skutečnost, že absence údaje o průměrné hrubé měsíční nominální mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře by znamenala nutnost hledat jiný způsob určení platových základen soudců a představitelů státní moci, který by vyžadoval změnu zákona, a s ohledem na zvláštní ochranu výše platu soudců, která vyplývá mj. z judikatury Ústavního soudu, se jeví jako nejvhodnější zachovat současný způsob stanovení platových základen s tím, že Český statistický úřad bude údaj o průměrné hrubé měsíční nominální mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře (specifikovaného na přepočtené počty zaměstnanců v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1440/2014 ze dne 29. 12. 2014) dále sledovat a zveřejňovat,“ uvádí návrh Ministerstva práce a sociálních věcí v předkládací zprávě, který má Česká justice k dispozici.

Statistici údaje za nepodnikatelskou sféru přestali sledovat kvůli tomu, že nebylo zcela jasné, jaké mzdy do této kategorie zařadit. Předsedkyně úřadu Iva Ritschelová Právu také řekla, že ke změně dochází na základě rozhodnutí evropského statistického úřadu. V celém hospodářství jsou přitom mzdy dlouhodobě nižší. Loni podle údajů ČSÚ byla průměrná mzda v nepodnikatelské sféře 28 078 korun, v celém hospodářství 27 575 korun.

Platová základna pro soudce obecných soudů vzrostla od začátku tohoto roku ze 77 637 Kč na 80 490 korun. V případě žalobců, jejichž plat činí 90 procent platu soudců, vzrostla ze 69 873,30 na 72 441 korun. Výše platů se pak vypočítává pomocí koeficientů, v závislosti na postavení a délce praxe jak soudců, tak státních zástupců.

Mezi ČSÚ a zástupci Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva práce a sociálních věcí proběhla kvůli chybějícím statistikám jednání. Resorty podle vládních materiálů neshledaly důvod, pro který by pro účely určení platových základen ve smyslu zákona č. 236/1995 Sb. nemohl být údaj o průměrné hrubé měsíční nominální mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře zveřejňován Českým statistickým úřadem podle dosavadní metodiky i nadále. Statistici takové nařízení „shora“ odmítají. „Zda vláda takové usnesení přijme, nelze v žádném případě předjímat. Zvláště pak s ohledem na fakt, že podobný způsob určující (byť jen rámcově) statistickou činnost by byl v příkrém rozporu se základními statistickými zásadami nezávislosti a zejména s národními a evropskými právními předpisy,“ reagovala pro Českou justici mluvčí ČSÚ Petra Báčová. Vláda však namítá, že ČSÚ je ústředním orgánem státní správy a kabinet tak úřad může řídit na základě usnesení.

Zbytek textu najdete v Legislativním monitoru:

Mohlo by vás zajímat

[mn_protected]Došlo navíc ke zkrácení meziresortního připomínkového řízení na 5 pracovních dnů a o jeho zúžení na Český statistický úřad, Ministerstvo financí a Ministerstvo spravedlnosti. „Pro úplnost podotýkáme, že záměna vymezení nepodnikatelské sféry v uvedeném smyslu s okruhem subjektů, které jsou vymezeny novou metodikou Statistického úřadu Evropské unie (ESA2010), je vyloučena, neboť tato metodika definuje okruh dotčených subjektů na základě jiných kritérií. Tato nová metodika uplatňuje tzv. kvalitativní kritérium, které spočívá především ve vymezení míry vlivu vlády na rozhodování a řízení organizace. Pro tento princip by se v českém jazyce užil pojem „státní sféra“ (zahrnuje např. i obchodní korporace s rozhodujícím majetkovým vlivem státu). Předchozí metodika Statistického úřadu Evropské unie (ESA1995) uplatňovala tzv. kvantitativní kritérium, podle kterého byl určující zdroj financování činnosti zaměstnavatele, tj. zda jsou jeho náklady financovány ze státního rozpočtu nebo z tržeb za vlastní činnost. Pro tento princip by se v českém jazyce užil pojem „nepodnikatelská sféra“,“ odmítají resorty argument, že statistiku nelze sledovat kvůli rozhodnutí evropského statistického úřadu.

 

Oficiální návrh řešení, který má projednat vláda:

S ohledem na skutečnost, že absence údaje o průměrné hrubé měsíční nominální mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře by znamenala nutnost hledat jiný způsob určení platových základen soudců a představitelů státní moci, který by vyžadoval změnu zákona č. 236/1995 Sb., a s ohledem na zvláštní ochranu výše platu soudců, se jeví jako nejvhodnější zachovat současný způsob stanovení platových základen s tím, že ČSÚ bude údaj o průměrné hrubé měsíční nominální mzdě v nepodnikatelské sféře dále sledovat a zveřejňovat.

Podle § 2 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů (kompetenční zákon), je ČSÚ tzv. dalším ústředním orgánem státní správy, v jehož čele není člen vlády. Postavení vlády ve vztahu k ústředním orgánům státní správy se odvíjí od čl. 67 odst. 1 Ústavy, podle něhož je vláda vrcholným orgánem moci výkonné. Povinnost ústředních orgánů státní správy plnit úkoly stanovené zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy vyplývá z § 20 kompetenčního zákona. V rámci výkonu působnosti ČSÚ, která je v souladu s čl. 79 odst. 1 Ústavy stanovena zákonem, vláda řídí činnost ČSÚ, stejně jako činnost jiných ústředních správních orgánů, zejména prostřednictvím svých usnesení. Samotný Jednací řád vlády, kterým je v čl. VI odst. 6 předsedovi ČSÚ uložena povinnost účastnit se jednání vlády, má povahu usnesení vlády a pro účely ostatních usnesení vlády v čl. I odst. 3 výslovně uvádí, že usnesení vlády zavazují mj. jiné ústřední orgány státní správy. Vláda ČR je tak oprávněna, v mezích jeho působnosti stanovené zákonem, řídit činnost ČSÚ prostřednictvím svých usnesení.

S ohledem na výše uvedené se doporučuje, aby vláda ČR uložila svým usnesením předsedkyni ČSÚ nadále sledovat údaj o průměrné hrubé měsíční nominální mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře (a to v v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1440/2014 ze dne 29. 12. 2014 specifikovaného na přepočtené počty zaměstnanců) pro účely zákona č. 236/1995 Sb. podle dosavadní metodiky a postupů, a zveřejňovat jej každoročně vždy k 30. září kalendářního roku.[/mn_protected]

Eva Paseková