Prodávání zápasů, ovlivňování výsledků, korupce, manipulace soutěží a sázek generující vysoké zisky pro organizovaný zločin. Zločinci peníze používají pro praní špinavých peněz, obchod s lidmi, zbraněmi a drogami. Tento trend je mezinárodní a sílí se i na území ČR. Sportovní organizace při tom ze zákona financuje český stát, dostávají od daňových poplatníků stamiliony korun. Policie už jde po osobách i firmách.
Vyplývá to ze sektorové analýzy, kterou má Česká justice k dispozici a která je výsledkem pracovní skupiny zástupců ministerstva vnitra, financí, školství, mládeže a tělovýchovy a Policie ČR. Součástí analýzy je i dotazníkové šetření na svazech a v samotných organizacích. To činí analýzu vyčerpávající, avšak složitou, protože každý dotčený předkládá pohled ze svého resortu: Zatímco školství musí sportovní kluby ze zákona platit, na bedrech financí leží odpovědnost za regulace podvodů v sázení a v hazardu a na vnitru je celou mašinérii zločinu a korupce ve sportu odhalovat.Analýza byla na konci května postoupena do připomínkového řízení.
Analýza bohužel neobsahuje žádná konkrétní čísla za Českou republiku, která by byť jen naznačovala, kolik prostředků se „protočí“ v organizovaném zločinu ovlivňování sázek, manipulování zápasy a korumpování hráčů a funkcionářů. Odkazuje pouze na informace Europpolu: „Jednou z dosud největších operací proti sázkařským mezinárodním gangům ve fotbale byla operace Soga, která se uskutečnila v letech 2007 – 2014 na území asijského kontinentu. Celkově bylo zatčeno více než 8 400 osob a byly zajištěny peněžní prostředky ve výši 40 milionů USD. V rámci Europolu byla poté realizována operace Veto, v níž bylo zatčeno 425 osob – včetně fotbalistů a fotbalových funkcionářů z 15 evropských zemích,“ uvádí analýza.
Případ fotbalových výsledků ze Strakonic
Jediným českým příkladem ze současnosti je v analýze případ od Okresního soudu ve Strakonicích: „Aktuální trendy v oblasti nezákonného ovlivňování sportovních výsledků lze názorně demonstrovat na níže uvedeném případě ovlivňování výsledků fotbalových zápasů, který je v současnosti projednáván trestním soudem ve Strakonicích. Činností policejního orgánu bylo zjištěno, že v rámci České republiky jsou oslovováni různí hráči fotbalových týmů od první po třetí ligu včetně juniorské ligy s nabídkou úplatku, za který mají ovlivnit výsledek utkání.“
Poté analýza případ rozvádí: „Ve většině případů jde o počet vstřelených branek v utkání, někdy i v kombinaci s prohrou jednoho z týmů. Za takovéto ovlivnění je hráčům nabízena finanční hotovost v řádu tisíců EUR, a to v závislosti na druhu soutěže a domluveném výsledku. Čím vyšší soutěž a větší počet gólů, tím vyšší finanční částka bývá hráčům nabízena. Do věci bývají zpravidla zapojeni zhruba čtyři hráči a to především obránci a brankář. Oslovováni jsou hlavně hráči, o kterých se ví, že mají finanční problémy anebo ti, kteří často sází na sportovní výsledky nebo se i jinak věnují hazardním hrám. Celá trestná činnost je organizována z prostředí asijských zločineckých skupin,“ uvádí se k českému příkladu v analýze.
Podle analýzy je takováto činnost velmi sofistikovaná a „v poslední době i velmi dobře konspirovaná“ jako výsledek metody využití programu Skype, osobní schůzka, předání hotovosti bez zanechání elektronické stopy.
Ve sportu bují zločin, stále je největším příjemcem dotací
Analýza poté prostřednictvím citace právních úprav v ČR, především zákona o podpoře sportu, upozorňuje na zákaz podpory sportu ze státního rozpočtu, od obcí a krajů v případě, že osoba ohrozila program prevence ovlivňování výsledků: „V § 6a se upravuje rámcový obsah plánu státní politiky ve sportu a zdůrazňují se některé společensky významné oblasti, které tento plán nesmí opomíjet včetně nezákonného ovlivňování sportovních výsledků a V § 6b odst. 4 se poskytovateli výslovně zakazuje poskytnout podporu ze státního rozpočtu mimo jiné osobě, která porušuje pravidla boje s dopingem nebo závažným způsobem ohrozila naplňování programu prevence ovlivňování výsledků sportovních soutěží.“
A konečně, právě před rokem 22. června 2016 souhlasila Česká republika, aby EU jako mezinárodní organizace přistoupila k Úmluvě Rady Evropy o boji proti manipulacemi se sportovními soutěžemi.
V rozporu s analytiky popsaným organizovaným zločinem v českém sportu však Český stát stále dotuje sportovní organizace stamiliony. Jak Česká justice už dříve uvedla, České republice chybí vůle i soukromý kapitál, který by udržel bez peněz státu i sporty jako je fotbal nebo tenis. Celých 16% objemu státních dotací v roce 2015 obdrželo deset nevládních neziskových organizací a nejde o žádnou charitu: Bezkonkurenčně nejvíce získala na dotacích od státu Fotbalová asociace České republiky, a to 314 milionů korun. Český atletický svaz, Český svaz ledního hokeje obdržely dotaci od 100 do 150 milionů korun.Více než 90 milionů korun dostaly od státu Autoklub ČR (95 milionů korun) a Český tenisový svaz (94 miliony korun). Až na dalším místě je Český olympijský výbor s dotací 98 milionů korun.
Hned za Českým olympijským výborem je s dotací 87 milionů korun Česká unie sportu.
Podle aktuálních informací z webu, tvoří Výkonný výbor České unie sportu pod předsednictvím prezidenta české basketbalové federace Miroslava Jansty předsedové jednotlivých rovněž státem dotovaných sportovních svazů, které v seznamu nejvíce státem dotovaných za Unií sportu následují nebo ji předcházejí: místopředsedou dotované Unie je stále uveden jako předseda největší dotované organizace Fotbalové asociace Miroslav Pelta.
Proto fotbal není soukromým zájmem
Z tohoto pohledu se určitě úplně jinak jeví známé rozhodnutí v případu obžalovaného a odsouzeného fotbalového funkcionáře Ivana Horníka a spol. pro korupci. „Je-li nezákonné ovlivňování sportovních výsledků spojeno s korupčním jednáním lze toto protiprávní jednání trestně postihovat v rámci korupčních trestných činů. V minulosti již došlo k odsouzení několika osob v případě ovlivňování utkání v nejvyšší fotbalové soutěži
– sp. zn. 3 Tdo 510/2007, kdy soud konstatoval, že činnost fotbalových rozhodčích
a funkcionářů spadá pod pojem „obstarávání věcí obecného zájmu“, ve smyslu trestněprávní úpravy korupce, odkazuje analýza na známý případ, kdy Nejvyšší soud k údivu mnohých konstatoval, že fotbal je veřejný zájem.
Z rozhodnutí Nejvyššího soudu analýza cituje „Soutěže v kopané (obzvláště ve vrcholové podobě) je tak na místě vnímat jako záležitost celospolečenskou (jak také nepochybně činí velká část veřejnosti) a této skutečnosti je potřebné dát výraz v podobě zájmu na jejich regulérnosti a řádného průběhu s vyloučením vědomého ovlivňování (manipulací) s výsledky utkání, na kterých je zjevně interesována řada subjektů i z hledisek ekonomických (finančních). Činnost fotbalových rozhodčích i funkcionářů, vědomě ovlivňujících hru ve snaze ji dovést k předem stanovenému výsledku je nepochybně oním ,obstaráním věci obecného zájmu´ ve smyslu ustanovení § 160, § 161 a násl. tr. zák. Uvedené námitky uplatněné v jednotlivých dovoláních (spočívajících v tvrzení, že i vrcholový sport je aktivitou ryze soukromoprávní, do porušování jejíchž pravidel stát nemá právo zasahovat, a to již vůbec prostředky trestního práva jako nástroje „ultima ratio“), je tedy nezbytné (z důvodů již uvedených) odmítnout.“
Nejvyšší soud: Nezkorumpované klání je zájem státu
Jenže rozhodnutí Nejvyššího soudu pokračuje neméně zajímavě: „Zajisté nutno připustit, že sport provozovaný férově, bez podvodných zákulisních praktik a machinací, je záležitostí masovou, o níž se zajímá široká společenská skupina, jejíž příslušníci přirozeně touží sledovat a fandit sportovním výkonům hráči podávaným, jež nebudou ovlivněny předem penězi či čímkoliv jiným. Pro sportovní fanoušky, a to ať už se jedná o soutěž nejvyšší (v řešeném případě 1. ligu) či soutěže nižší, by jistě ztratilo smysl sledovat hru, v níž je výsledek dán předem v důsledku korupčního jednání osob – rozhodčích, které svou činností mohou výsledek ovlivnit, v případě, že rezignují na svou nestrannost za účelem získání výhod jim (jinými osobami) předem přislíbenými.“
Poté Soud rozvádí, proč je zájmem státu dbát na regulérnost soutěží. Mimo jiné proto, že sport financuje: „Pokud by tedy ve sportu byly tolerovány takovéto jevy, sportovní soutěžení by ztratilo svůj vlastní smysl, pozbylo by také důvod, pro který se vůbec koná s nepochybným následkem toho, že by jeho příznivci o něj ztratili zájem a důvod se mu věnovat, když sport jako masově rozšířený fenomén by ve své podstatě zcela ztratil podstatu své existence. Uvedené lze vztáhnout taktéž na subjekty, které jsou na existenci sportu finančně či jinak navázány (např. sázkové kanceláře).
I z těchto hledisek je tak podle Soudu nutné na provozování sportu (zejména na profesionální úrovni) pohlížet jako na věc obecného zájmu. „Sportovní klání je totiž zcela zjevně výrazným fenoménem, jehož význam ve společnosti stále narůstá a je neodmyslitelnou součástí celospolečenského života. To nejen z hlediska ryze sportovního, ale i z hlediska ekonomického, kdy je nepochybně zájmem státu (v rámci uvažovaného obstarání věcí obecného zájmu) dbát na regulérnost pořádaných soutěží i z pohledu ve sportu činných marketingových a obchodních společností i společností sázkových, které část svých zisků vracejí do oblasti sportu, tedy oblasti lidské činnosti, která je pro společnost užitečná nejen z hledisek potřebných tělesných aktivit jejího občana, ale i z hledisek morálních, jakým je i pěstování smyslu pro fair play. Tento názor je nepochybně podpořen i tou skutečností, že stát sportovní aktivity podporuje finančními prostředky ze státního rozpočtu,“ uvádí dále ve známém rozhodnutí z roku 2007 Nejvyšší soud.
Policie půjde po osobách i firmách
Skutečnost, že se stát začíná zaměřovat na kriminalitu ve sportu, lze dovodit ze závěru analýzy: „Trestnou činnost spojenou s nezákonným ovlivňováním sportovních výsledků budou v rámci Policie ČR prověřovat jednotlivé služby kriminální policie a vyšetřování v rámci krajských ředitelství policie resp. územních odborů, a to v závislosti na závažnosti případu a s tím související výší trestní sazby viz pokyn policejního prezidenta č. 103/2013 o plnění některých úkolů policejních orgánů Policie České republiky v trestním řízení, ve znění pokynu č. 292/2016.“ Jde o rozsáhlý interní dokument, který se zabývá příslušnostmi policejních orgánů. Pokud kriminální činností vznikne škoda vyšší, než 150 milionů, budou takové případy v příslušnosti Národní centrály proti organizovanému zločinu a dozor nad nimi budou podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti vykonávat vrchní státní zastupitelství.
Právě s prokazováním výše škody má však podle analýzy policie problém: „Část skutku spočívající v podvodném jednání vůči sázkovým kancelářím lze dále podřadit pod skutkovou podstatu trestného činu podvodu. Podváděnou osobou je v tomto případě sázková kancelář, která přijala sázku, jež je předmětem nezákonného ovlivnění (manipulace). Jedním ze zákonných znaků této skutkové podstaty je způsobení škody. V praxi byl zaznamenán případ, kdy Policie ČR nebyla schopna způsobenou škodu přesně vyčíslit, a to z důvodů malé součinnosti zahraničních sázkových kanceláří jakožto poškozených. Tuto potíž však nelze přisuzovat trestněprávní úpravě, nýbrž pasivnímu jednání dotčených zahraničních sázkových kanceláří,“ uvádí analýza s tím, že za trestný čin podvodu i tzv. korupční činy lze stíhat i právnické osoby.
Fotbalová asociace má 18 případů manipulace
Závěr analýzy tvoří šetření, zda sportovní svazy a organizace mají nastavena pravidla, metody a programy proti ovlivňování a korumpování. Všechny organizace jimi disponují od disciplinárních řízení, přes školení až po spolupráci s protikorupčními organizacemi jako například Lovec korupčníků nebo Transparency International.
Ze šetření vyplývá, že organizace považují zákonnou úpravu za dostatečnou a také, že například Fotbalová asociace ČR má praktickou zkušenost s osmnácti případy ovlivňování zápasů: „FAČR (18 případů) – Disciplinární řízení bylo zahájeno s celkem 18 členy FAČR,
z toho v 1 případě již bylo ukončeno pravomocným potrestáním, 17 ostatních řízení je přerušeno, a to proto, že paralelně běží trestní řízení. Disciplinární komise bude další kroky činit v závislosti na průběhu trestního řízení. Podněty k zahájení disciplinárního řízení jsou zásadně přijímány od orgánů činných v trestním řízení,“ popisuje svoji praxi Fotbalová asociace.
Irena Válová
