Návrhy na změnu trestního řádu, k jejichž předložení vyzvala vládu svým usnesením Poslanecká sněmovna jsou nesprávné, kolidovaly by s Ústavou a logikou řízení. Takové závěry zazněly od řečníků na semináři „Postavení státního zástupce v trestním řízení“. Státní zástupci vytkli poslancům nezájem o celou akci.
Z poslanců na seminář dorazil pouze Ivan Gabal a Marie Benešová (ČSSD), která akci zaštítila za ústavně právní výbor. Za politiky promluvil ještě ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), který kvůli policejní reorganizaci dokonce hrozil rezignací. Přítomen byl i exministr pro legislativu a lidská práva, senátor Jiří Dienstbier.
Vyšetřovací komise v souvislosti s reorganizací navrhla, že by státní zástupci neměli mít právo vyšetřovat trestné činy místo policistů, a to ani v dílčích úkonech. Měli by také ztratit možnost vybírat si konkrétního policistu, jenž bude případ vyšetřovat. Na vyšetřování trestných činů, z jejichž spáchání jsou podezřelí státní zástupci, by také neměli kvůli možným osobním vazbám dohlížet jiní žalobci. V případě trestného činu zneužívání pravomoci, z něhož by byli podezřelí vedoucí státní zástupci nebo jejich náměstci, by navíc podle dolní komory neměla plynout promlčecí doba.
Účastníci semináře opakovaně zdůrazňovali, že státní zástupce nikdy neurčuje, který konkrétní policista bude věc nadále zpracovávat, jde o kompetenci vedoucího funkcionáře policie. „Obdobné oprávnění podle trestního řádu náleží soudům – po zrušení rozhodnutí mohou nařídit, aby věc byla projednávána jiným senátem či soudem. Nadřízené soudy toho využívají. Nezbývá než se ptát, proč sněmovna nepožádala vládu, aby bylo vyjmuto takové oprávnění soudů,“ řekl krajský státní zástupce v Brně Jan Sladký.
Ministr spravedlnosti při své řeči upozornil na vyhrocenost debaty, kdy je v poslední době státní zastupitelství podrobováno kritice z mnoha stran. „Tato debata je poznamenána značně falešnými představami o tom, co ten státní zástupce je. Vyplývá to z toho, že se dotkli vysokého napětí vedení státu a jsou démonizováni. Když si poslechneme tu kritiku, tak začínáme mít pocit, že v trestním řízení nikdo jiný není,“ řekl Pelikán a zmínil kritiku veřejnosti směrem k rozhodnutí Vrchního soudu v Praze v případu Davida Ratha a spol.
Podle ministra čelí kritice pouze žalobci, i když svou roli zde hrají i soudci a policie. Podobně jako šéf Unie státních zástupců Jan Lata se Pelikán pozastavil nad tím, že na seminář nepřišli diskutovat téměř žádní poslanci. „Jsem pracovně v Indii, takže jsem nemohl. Kromě toho ten seminář byl tak jednostranně založený, že bych stejně asi nepřišel,“ reagoval pro Českou justici opoziční poslanec Marek Benda (ODS).
Mohlo by vás zajímat
Slabou účast poslanců kritizoval i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Zalitoval proto, že seminář má povahu setkání, kdy přesvědčení přesvědčují přesvědčené.
Zeman ve své řeči citoval Ústavu, která definuje veřejnou žalobu v trestním řádu a její působnost pak stanovuje zákon, podle kterého do státního zastupitelství nesmějí jiné osoby zasahovat. „Jak si nastavíme státní zastupitelství, takovou budeme mít vládu práva,“ uvedl s tím, že je logické, že státní zastupitelství působí represivně a je tak také vyobrazováno. „Já na označení prokurátor nevidím nic špatného,“ konstatoval Zeman, podle něhož se navíc ukazuje, že změna prokuratury na státní zastupitelství v 90. letech minulého století „nebyla asi dobře promyšlena“. Nyní podle něj panuje pocit, že každá rána vůči žalobcům je dovolena a „kdo nekritizuje, jako by nebyl“.
Máme dobré výsledky
Soustava je podle něj v dobré kondici a má výsledky. „Státní zastupitelství je nestranné, nepřipustím stíhání či nestíhání na zakázku,“ dodal. Výsledky vyšetřovací komise k reorganizaci policie bere jako ocenění za to, že na její přípravu upozornil, jinak by proběhla v tichosti.
Podle pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové návrhy komise k reorganizaci policie vybočují z evropského rámce. „V Evropě je řada speciálních úřadů zařazených v rámci prokuratury či státního zastupitelství pro vyšetřování stáních zástupců, ale vždy dozor provádějí statní zástupci a rovněž pouze oni podávají obžalobu. Jedině v Maďarsku se přerušuje běh promlčení lhůty kvůli imunitě státních zástupců po dobu výkonu funkce,“ uvedla vrchní žalobkyně.
Lenka Bradáčová má za nelogické, aby se kvůli jednotlivým excesům státních zástupců měnil celý systém.
Kritika, že si státní zástupce v některých případech vybírá k vyšetřování konkrétního policistu, ukazuje podle Bradáčové na neznalost trestního řádu. „Postrádám souvislost mezi zadáním, které vyšetřovací komise dostala, obsahem vyšetřování a návrhy, které nakonec byly se zprávou spojeny,“ uvedla.
Vrchní žalobkyně předestřela i počet kárných žalob na státní zástupce, které nijak nevybočují s počty kárných žalob na soudce nebo advokáty. Nevidí tedy důvod, proč by se trestní odpovědnost státních zástupců neměla řešit jako doposud. Analogicky by se tak podle Bradáčové mohlo postupovat u soudců, kteří si také kárné žaloby řeší „sami“.
Státní zástupci by se měli zamyslet
Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra upozornil na bolest, která trápí českou justici dlouhodobě a přináší s sebou rozmanité konsekvence. Je jí absence nového trestního řádu. Ke kritice se z pléna připojil i předseda České advokátní komory Martin Vychopeň.
Celá trestní justice ale podle Vávry pracuje dobře a z těchto výsledků podle něj nejde státní zástupce vypustit. Chronickou vadou je pouze čtyřstupňová soustava, kdy na krajských soudech dochází k bagatelizaci věcí, které by na okresech byly brány jako „velké“ kauzy.
Závěry vyšetřovací komise označil za politické gesto. Státní zástupci by se podle něj měli zamyslet, proč se proti nim spojila tak velká část politické elity. Jeho samotného by její závěry opravdu zajímaly až ve chvíli, kdy by se toto politické gesto přetavilo do reálné změny legislativy.
Frustrující zkušenost
S kritickým názorem na státní zastupitelství osamoceně vystoupil poslanec Gabal, který zasedá v bezpečnostním výboru a v komisích pro kontrolu GIBS a pro kontrolu použití odposlechů. „Je otázka, zda je to důsledkem toho, že máme víkend, nebo konflikt. Já si myslím, že máme konflikt,“ glosoval neúčast svých kolegů. Uvedl, že v době, kdy byl členem komise ke kauze opencard, pro něj byla zkušenost se státními zástupci „frustrující“. Zmínil také pád vlády Petra Nečase (ODS) po policejním zásahu v roce 2013, který se podle něj zpětně nepodařilo justičně potvrdit.
Na konferenci vystoupil i advokát Filip Seifert, ředitel Krajského ředitelství policie Středočeského kraje Václav Kučera, vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan, ústavní soudce Jan Musil nebo právnička Hana Marvanová. V publiku pak seděli zástupci Unie obhájců nebo ombudsmanka Anna Šabatová.
Eva Paseková
