Skončí spekulace kolem výběrů nových soudců Nejvyššího soudu (NS), nebo naopak  startuje jejich další kolo? Předseda soudu Pavel Šámal věří v to první – proto také vedení za připomínek všech sedmi desítek soudců připravilo závazná pravidla pro výběr kandidátů. Zveřejněna byla právě dnes. Osmistránkový dokument ujasňuje požadavky a procedury a otevírá cestu pro možný příchod akademiků, advokátů či žalobců.

Necelé dva měsíce poté, co NS reagoval mimořádnou tiskovou konferencí na množící se spekulace médií i právnické veřejnosti okolo údajného záměru přijímat častěji mezi členy této vrcholné justiční instituce osoby bez předchozí soudcovské praxe, zveřejnil konečnou podobu pravidel, kterými se bude tento proces v budoucnu řídit. Právě absence psané podoby dávala i podle Soudcovské unie prostor pro určité pochybnosti, přestože podle vedení soudu se už léta postupovalo podle ustálené praxe, garantující výběr skutečně těch nejlepších osobností.

Šámal upozornil, že záměr na sepsání pravidel byl prezentován už vloni v červnu v tzv. Zelené knize justice a jeho příprava začala o pár měsíců  později. Podkladem byla mimo jiné  poměrně obsáhlá analýza, jak se k přijímaní kariérních soudců i zkušených právníků zvenčí staví nejvyšší soudy jednotlivých evropských zemí.
Výsledkem je dokument, který ujasňuje požadavky a postupy pro možný příchod zájemců o tuto prestižní práci od soudů nižších stupňů a také z okruhu státních zástupců, advokátů či právě akademiků. Pravidla explicitně nezmiňují například notáře nebo exekutory, ale hovoří o „dalších mimořádných právnických osobností, které splňují zákonné předpoklady pro jmenování soudcem, do své rozhodovací činnosti s cílem přispět k šíření myšlenkové plurality i otevřenosti Nejvyššího soudu“.

Pravidla pro výběr soudců najdete zde.

Všichni uchazeči „zvenčí“ musí především už na začátku celého procesu splňovat zákonné podmínky pro jmenování soudcem, v prvé řadě  složení příslušné zkoušky a absolvování nejméně desetileté právnické praxe. Podle předsedy NS ČR Pavla Šámala už v této oblasti nová pravidla výrazně překračují zákonné minimum – jako ideální je v nich stanovena praxe 15 let, přestože v odůvodněných případech bude možné tento interní limit zkrátit. Stejně tak platí obecné odborné,  osobnostní a morální předpoklady, bohatá publikační činnost či aktivní účast na různých konferencích a odborných diskusích.

Mohlo by vás zajímat

Čtěte také: Anketa: Jak hodnotíte záměr, aby Nejvyšší soud doplnili akademici bez soudní praxe?

Šámal připustil, že určitým nedostatkem nových pravidel je to, že se nemohou opřít o dlouhá léta chybějící kariérní řád a systém hodnocení soudců. Velkou část kandidátů v minulosti tipovaly samy senáty nejvyššího soudu, například když je v projednávaném případu zaujaly právní postoj a argumentace příslušného soudce soudu nižšího stupně. Další návrhy přicházely od jednotlivých soudů nebo z ministerstva. Takovému kandidátovi nabídl předseda NS (výjimečně ministr spravedlnosti, ovšem se souhlasem předsedy pozn. red.) minimálně roční stáž na Nejvyšším soudu, na jejímž konci mu bylo případně nabídnuto stálé místo.

Hovoří Pavel Šámal.

Možnost rozšířit řady soudců NS o posily z akademické sféry či advokacie vyvolala v minulých měsících živé reakce v odborných kruzích, není to však úplná novinka, i dříve takto čas od času noví soudci přicházeli. Příkladem jsou třeba Eliška Wagnerová, Pavel Varvařovský nebo Karel Jungwiert. Lidé bez praxe z obecné justice zase běžně doplňují Nejvyšší správní soud.

Nový systém by měl být mnohem transparentnější už od samého počátku, kdy bude jméno vhodného kandidáta zveřejněno na webu, dotyčný také vystoupí před kolegiem, kde předestře svoji dosavadní praxi a to, s jakými představami se o prestižní post uchází. Tohoto jednání se mohou účastnit i zástupci ministra spravedlnosti a prezidenta republiky, protože ti mají v procesu jmenování soudců významnou roli.
Výhodou pro „akademického“ kandidáta může být třeba praxe asistenta na některém z obecných soudů či  soudu ústavním. Ke všem novým pravidlům se podrobně vyjádřili na společném zasedání všichni stávající soudci Nejvyššího soudu, řada jejich připomínek byla zapracována do finální podoby.

Zatím ale není jasné, kdy se nová pravidla poprvé uplatní v praxi. Nejvyšší soud je nyní plně obsazen, předseda Šámal ale uvedl, že do pěti let odejde nejméně osm soudců, kteří dosáhnou zákonného limitu 70 let. Proto taky nyní nelze říci, zda mezi příštími kandidáty budou i nějací nekariérní soudci. „Jsem přesvědčen, že mimořádné osobnosti z mimosoudní sféry mohou činnost Nejvyššího soudu výrazně obohatit, nechci ale zatím spekulovat o jménech ani o počtem, může se taky stát, že mezi těm prvními osmi nebude ani jeden“.  Rozhodně prý nelze očekávat model uplatňovaný v minulosti u Ústavního soudu, kde bylo naopak záměrem, aby v každém senátu byl alespoň jeden člen bez předchozí soudní praxe (obvykle advokát nebo akademik) – už proto, že způsob personální obměny na NS a na ÚS se zásadně liší.

Ivan Holas