Majitelé legálně držených zbraní možná dostanou právo zasáhnout v případě potřeby k zajištění bezpečnosti Česka. Předpokládá to poslanecký návrh novely ústavního zákona o bezpečnosti, který dnes schválila ústavní většinou Sněmovna. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu, v němž budou pro její přijetí nutné hlasy nejméně tří pětin přítomných členů horní komory.
Motivem pro sepsání novely byla i změna evropské směrnice, která zpřísňuje držení zbraní. Podle mnohých poslanců ji ale nezvrátí.
Pro přijetí zbraňové novely hlasovalo 139 ze 168 přítomných členů dolní komory. Proti jich bylo devět.
Cílem novely, jak píšou autoři z řad ČSSD, ANO, KSČM a ODS ve zdůvodnění, není zakotvení držení zbraní jako základního práva. Lidé by mohli převzít bezpečnostní povinnosti ve větším rozsahu, než mohou být uloženy všem. Česko by výslovně uznalo, že držení a nošení zbraní, pokud je v souladu se zákonem, je součástí zajišťování jeho bezpečnosti.
Právě spíše směrnice než ústavní novela se stala středem 2,5hodinové debaty poslanců. Zněla vůči ní vesměs kritika, jak ale uvedl například Ondřej Benešík (KDU-ČSL), Česko mělo bojovat na jiných polích.
Zbraňovou novelu označovali její podporovatelé za symbol, jde podle nich o deklarací důvěry státu v legální držitele zbraní. „Nechceme odzbrojovat vlastní lidi v době, kdy se zhoršuje bezpečnost,“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Podle předsedy bezpečnostního výboru Romana Váni (ČSSD) jde o to dát obyvatelům právo podílet se na zajišťování bezpečnosti Česka, a to i vlastní legálně drženou zbraní. „Zákaz legální držby zbraní je a byl v mnoha případech součástí projevu nedemokratických a totalitních režimů,“ podotkla Jana Černochová (ODS).
Spíše ojedinělý byl hlas Jiřího Miholy (KDU-ČSL), který označil ústavní novelu za nekoncepční. Předloha se podle něho sice tváří jako právo občanů držet zbraň, ve skutečnosti ale zakotvuje novou povinnost podílet se na obraně státu. Miholův stranický kolega Ivan Gabal varoval před vyvoláváním iluze, že díky zákonu bude možné použít zbraň na veřejnosti s pocitem obrany země. Tato iluze může dovést mnoho lidí před trestní soud, uvedl.
Ústavní předloha konkrétně uvádí, že čeští občané mají právo nabývat, držet a nosit zbraně k naplňování úkolů při zajišťování bezpečnosti státu. Podmínky a omezení tohoto práva může přinést běžný zákon, „je-li to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, veřejného pořádku a bezpečnosti, životů a zdraví nebo pro předcházení trestným činům“.
Předkladatelé zdůrazňují, že novela nevybízí k hromadnému ozbrojování občanů a ani nemá vést ke zvýšení počtu případů reálného použití zbraně. Stát by se předlohou podle nich přihlásil ke spolupráci s legálními držiteli zbraní. Za příklad dávají autoři mimo jiné obranu proti teroristům.
Nynější zákonné podmínky pro držení zbraní by platit nepřestaly. Z důvodové zprávy vyplývá, že v budoucnu by Česko mělo dvě zákonné úpravy držení zbraní. Jeden zákon by se týkal zbraní například pro lov, sport, sběratelství a čistě soukromé využití, jenž by celkově přejímal evropskou směrnici. Druhý zákon by navazoval na nynější úpravu ústavního zákona a zakotvil by práva a povinnosti lidí v nabývání, držení a nošení zbraní pro potřeby a výkon státní správy.
Pokud by Senát ústavní novelu nepřijal, platit nebude. V případě, že by ji vrátil Sněmovně s úpravami, poslanci by na ně museli přistoupit.
(čtk)
