Závaznost soudních verdiktů jako jeden ze základních kamenů jednoty a předvídatelnosti soudního rozhodování v demokratických zemích je tématem zřejmě dosud nejvýznamnější právní konference u nás. V Brně se jí účastní generální tajemník Rady Evropy Thorbjorn Jagland, předsedové Evropského soudu pro lidské práva Guido Raimondi a Soudního dvora EU Koen Lenaerts, hlavy dvou desítek ústavních a nejvyšších soudů a další více než dvě stovky špičkových představitelů evropské justice.
Tématy konference jsou například vzájemné interakce mezi mezi vrcholnými evropskými soudními institucemi a vnitrostátními soudy jednotlivých zemí či dopad mezinárodní judikatury na vnitrostátní politiku. „Naše konference je nejvýznamnější a nejviditelnější příspěvek k aktuálnímu předsednictví České republiky v čele Výboru ministrů Rady Evropy,“ uvedl při zahájení dlouhé měsíce připravované akce předseda pořádajícího Nejvyššího soudu ČR Pavel Šámal. „Připravili jsme čtyři tematické panely, do nichž se aktivně zapojí řada výjimečných osobností českého i evropského soudnictví.“
Konference se účastní i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO): „Tak před 15 lety jsme si sotva dokázali představit, že by se u nás podobná konference mohla konat. Děkuji pořadatelům i za výběr tématu, protože v právní teorii u nás jsou soudní rozhodnutí dosud málo rozebírána, řada dnešních právníků se ve škole učila, že to vlastně není žádný pramen práva a že se tím vůbec není třeba zabývat, i když většina už od začátku tušila, že to až tak úplně pravda není.“
A důležitost podobných odborných setkání podtrhl při zahájení rovněž předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Připomněl, že ČR pro své předsednictví naplánovala řadu konkrétních právních témat, např právní ochranu dětí a menšin, nebo boj s korupcí, hlavním cílem ale bylo pracovat na tématech souvisejících s rozvojem demokracie a právního státu, kde závaznost soudních rozhodnutí ať už evropských či národních soudů hraje rozhodující roli. Premiér ale také hned v úvodu zdůraznil, že v Evropě se v současnosti objevují nebezpečné snahy o stírání hranic mezi mocí výkonnou a soudní.
Stejnou myšlenku zmínil i generální tajemník Rady Evropy Thorbjorn Jagland, ani jeden z politiků ale nespecifikoval, o jaké konkrétní pokusy a v kterým zemích se jedná. Jagland pouze dodatečně na dotaz České justice vyloučil, že by měl na mysli i Českou republiku.
Tu naopak pochválil za to, že v posledních letech míří k evropským soudům jen málo případů a verdikty jsou plně akceptovány.
Také ministr spravedlnosti Pelikán a předseda NS ČR Šámal se shodli na tom, že v naší zemi jsou principiální hranice mezi mocí výkonnou a soudní respektovány: „Občasné pnutí je součástí běžného vývoje každého státu, to, že to pnutí existuje, právě dokazuje, že obě složky mají dostatečné sebevědomí, aby byly schopny hájit svůj oprávněný podíl na chodu demokratické společnosti,“ dodal ministr.
Šámal ovšem připomněl, že situace by byla ještě lepší, pokud by byla konečně naplněno doporučení Rady Evropy na vytvoření Nejvyšší rady soudnictví, která by garantovala autonomii justice i v personálních a ekonomických otázkách.
Pouze nezávislá justice přitom podle generálního tajemníka Rady Evropy Thorbjorna Jaglanda dokáže splnit svoji stabilizační funkci. „Pokud justice nefunguje správně, roste korupce a zneužití moci, hrozí pak občanské nepokoje i války. Nezávislá justice také garantuje, že sebeúspěšnější politická síla nemůže ohrozit základní principy demokracie“.
Podle Jaglanda jsou tyto záruky důležitější právě v těchto „nebezpečných dobách migrační krize, nárůstu terorismu a mezinárodního zločinu, kdy veřejnost volá po tvrdších zákonech, aby represivní složky postupovaly důsledněji. To je relevantní, musíme být ale opatrní, aby opatření která přijmeme, nebyla neúčinná či dokonce neměla zcela opačný efekt. Důležité je společné chápání této problematiky – proto se soustřeďujeme na to, aby úcta k Evropské úmluvě o lidských právech a Evropskému soudu pro lidská práva zajišťovala nezbytnou předvídatelnost.“
Obsahem dvoudenní mezinárodní konference přitom není pouze otázka závaznosti verdiktů Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Rady Evropy, ale také rozhodnutí ústavních a nejvyšších soudů jednotlivých zemí a koneckonců i všech soudů nižších stupňů. „Soudy na všech úrovních rozhodují často o věcech konkrétních lidí, věcech, které tyto lidi trápí, a proto jde o klíčovou otázku. Jednota a předvídatelnost soudního rozhodování patří k základním znakům právního státu a závaznost soudního rozhodování je důležitým nástrojem k dosažení takového cíle,“ vysvětluje předseda pořádajícího Nejvyššího soudu České republiky Pavel Šámal.
Ivan Holas
