Dodatkový protokol Rady Evropy k Trestněprávní úmluvě o korupci rozhodců a porotců v rozhodčím řízení se chystá podepsat Česká republika. Podle předkládací zprávy vládě stát všechny články Úmluvy a jejího dodatku už plně provedl v českém právním řádu, takže není nutné české právo doplňovat. Není ani podstatné, že tuzemští rozhodci nejsou považováni za úřední osoby na rozdíl od porotců nebo rybářské a myslivecké stráže.
Dodatkový protokol Rady Evropy k Trestně právní úmluvě o korupci byl otevřen k podpisu už v roce 2003 a vstoupil v platnost v roce 2005. „V současné době jej ratifikovalo 43 států – naopak Protokol dosud neratifikovalo například Německo či Itálie,“ uvádí předkládací zpráva. Rada Evropy má 47 členských států včetně Turecka nebo Ruska.
Dle textu Úmluvy se smluvní strany zavazují kriminalizovat aktivní i pasivní korupci úředních osob, cizích a mezinárodních úředních osob, členů národních či nadnárodních parlamentů a národních, cizích či mezinárodních soudců. Úmluva se též zabývá dalšími substantivními či procesními záležitostmi, jako je jurisdikce, sankce, odpovědnost právnických osob, atd., uvádí se v materiálu.
České úřední osoby neznají rozhodce
Podle předkládací zprávy jsou úplatkářské trestné činy trestné, ať už spáchané vůči jakékoliv osobě – pokud je souvislost s obstaráváním věcí obecného zájmu nebo s podnikáním. „Skutečnost, že jsou spáchané vůči osobě úřední, je tedy pro kriminalizaci určitých jednání požadovanou Protokolem irelevantní. Z hlediska povinnosti kriminalizovat jednání není proto důležité, jestli rozhodci a porotci, kterých se Protokol týká, ať už domácí nebo zahraniční, spadají pod definici úřední osoby dle TZ… Posoudit je tedy nutné pouze otázku objektivní stránky (jednání), nikoliv subjektu,“ uvádí se doslova ve zprávě, podle které lze k trestně právní odpovědnosti porotců a rozhodců dospět výkladem.
(ire)