Na krajských soudech se v posledních letech ustálily dva modely výběrů soudců. Při absenci kariérního řádu a pravidel pro výběr soudců je klíčový postoj předsedy soudu. Podle šéfky Soudcovské unie Daniely Zemanové je příkladem hodným následování postup Městského soudu v Praze, který vede Libor Vávra, a kde probíhá otevřené výběrové řízení. „Druhý model je takzvaně čekatelský a tradičně funguje v Ostravě a ve středních Čechách, přiklání se k němu i předsedové krajských soudů v Plzni a V Hradci Králové,“ uvedla Zemanová v rozhovoru pro LN. Česká justice pokračuje v mapování způsobu výběru kandidátů na budoucí soudce.
Podle Libora Vávry již řadu let probíhá výběr kandidátů na soudce v Praze tak, že po vyhlášení výběrového řízení se může přihlásit kdokoli, kdo splňuje podmínky pro jmenování soudcem, kromě psychotestů. Následně všichni píší trest připravený a kontrolovaný Justiční akademií. „Ředitel Justiční akademie mi pak předá výsledek, z něhož předem daný počet nejlepších pozveme k pohovoru před komisi složenou z pěti soudců. Tam se již neprobírají právní znalosti, ale hodnotové motivace k práci soudce, kulturní rozhled a podobně. Předem je rovněž znám počet těch, které po tomto pohovoru pošleme na psychotesty a zavážeme se, že jenom je navrhneme na soudce. Výhodou je, že výběr provádějí dvě instituce bez možnosti vzájemné kooperace,výběr je otevřený všem právníkům a zejména i lidem praktikujícím i v jiných regionech, přesto významně úspěšní jsou „naši“ asistenti,“ uvedl k výběru kandidátů Vávra pro Českou justici.
Čtěte také: Vrchní soudy: O doplnění našich řad akademiky neuvažujeme
Ten se dlouhodobě staví za to, že výběr kandidátů na soudce i kariérní řád v justici musí být upraven zákonem. Městský soud v Praze také pravidelně bohatě zásobuje vyšší soudy svými stážisty „V tuto chvíli je na stáži na vyšších soudech 5 kolegů, minimálně o dalších šesti se jedná v horizontu měsíců, maximálně roku,“ dodal Libor Vávra.
Dlouhodobé hodnocení schopností
Předsedkyně Krajského soudu v Ostravě Iva Hrdinová připomíná, že Krajský soud v Ostravě postupuje v souladu se zákonem o soudech a soudcích a vyhláškou č. 303/2002 Sb., proto jako soudce navrhuje výhradně justiční čekatele po skončení jejich přípravné služby. „Tento systém funguje u Krajského soudu v Ostravě již desítky let a velice se osvědčuje. Výběr soudců z řad justičních čekatelů považuji za jediný možný transparentní systém, předvídaný zákonem, přičemž tento systém umožňuje, oproti praxi „ výběrových řízení na soudce“, poznávat uchazeče důkladně, dlouhodobě a hodnotit jejich schopnosti, které nelze posoudit v rámci krátkodobého výběrového řízení,“ uvedla Hrdinová v odpovědi na dotazy České justice.
Výběrová řízení na funkce justičních čekatelů jsou na ostravském krajském soudu vyhlašována zpravidla jednou za rok až dva roky, a to podle potřeby soudu, a zejména v závislosti na rozpočtových možnostech krajského soudu.
Uchazeč se kromě jiného podrobuje přijímacímu pohovoru před komisí, která se skládá ze soudců Krajského soudu v Ostravě z jednotlivých soudních úseků, ze zástupce soudcovské rady a ze zástupce Justiční akademie.
Praxe na všech úsecích
Přípravná služba justičních čekatelů sestává z praxe na všech úsecích okresního soudu i krajského soudu. Na každém úseku jsou čekatelé hodnoceni školitelem a na konci přípravné služby jsou přezkoušeni z trestního, správního, občanského a obchodního práva. Čekatelé jsou do funkce soudce navrhováni po ukončení přípravné služby, která je dle zákona o soudech a soudcích dlouhá 36 měsíců. „Do této doby se však započítává vykonaná započitatelná praxe, takže stane-li se justičním čekatelem například advokát s advokátní zkouškou či asistent soudce s několikaletou praxí (což jsou běžné situace), je přípravná služba velmi výrazně kratší. Není-li justiční čekatel navržen ke jmenování, je to výhradně z důvodu neosvědčení se v rámci průběžných hodnocení školiteli a konečném přezkoušení; takové případy jsou však naprosto ojedinělé,“ uvádí Iva Hrdinová. Ostravský soud také pravidelně posílá své soudce na nejvyšší soudy. Podle předsedkyně se tak děje zhruba dvakrát ročně.
(epa)
