Slovensko a Maďarsko dnes před Soudním dvorem Evropské unie vysvětlovaly důvody, proč se na soud obrátily kvůli rozhodnutí členských zemí EU ze září 2015 o přerozdělení 120.000 migrantů podle kvót. Maďarský zástupce tehdejší krok, který měl ulehčit Itálii a Řecku, označil za politické rozhodnutí, podle názoru Slovenska bylo kromě jiného neadekvátní a neúčinné.
Stejného výsledku bylo podle obou zemí možné dosáhnout i jiným způsobem, například zlepšením ochrany hranic EU a rychlejšími návraty těch, kdo na azyl právo nemají.
Soudní dvůr EU dnes o věci nerozhodne, jeho generální advokát Yves Bot v řádu měsíců vypracuje své stanovisko k věci. Samotný rozsudek by tak mohl padnout na konci letošního roku, míní pozorovatelé. Výrok soudu by přitom mohl mít vliv i na nynější debatu v EU o reformě unijního azylového systému. V něm totiž jako opatření pro případ krize Evropská komise navrhla trvalý mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl ze země zasažené migračním tokem.
Maďarsko a Slovensko dnes před unijním soudem podpořilo také Polsko, které v roce 2015 pro kvóty nakonec hlasovalo. Jeho zástupkyně u soudu poukázala na související bezpečnostní rizika, neboť přijatý mechanismus podle ní neumožnil kontrolovat žadatele a řešit možné bezpečnostní hrozby.
Středoevropské země počátkem prosince 2015 u unijního soudu napadly rozhodnutí Rady EU – tedy ministrů vnitra členských zemí – z 22. září 2015 přerozdělit mezi ostatní státy unie celkem 120.000 žadatelů o azyl nacházejících se v Řecku a Itálii. Cílem bylo ulevit těmto dvěma výrazně zatíženým zemím, jak dnes upozornila zástupkyně Rady. Proti tehdy kromě Slovenska a Maďarska hlasovaly také Česká republika a Rumunsko, Finsko se zdrželo.
Slovensko argumentuje, že věc jde proti přání summitu EU, tedy prezidentů a premiérů členských zemí. Rozhodnutí podle Bratislavy mělo být přijato legislativním postupem, Rada EU volbou jiného řešení zasáhla do práv Evropského parlamentu i národních parlamentů.
Porušeny byly podle Bratislavy principy zastupitelské demokracie, institucionální rovnováhy a řádné správy věcí veřejných, stojí v žalobě. Slovensko také míní, že rozhodnutí „zjevně není vhodné a ani nezbytné k dosažení sledovaného cíle“.
Dnes to zástupci zemí před soudem demonstrovali na faktu, že k 5. květnu letošního roku bylo v rámci programu přesunuto jen 18.119 osob. „Rada trvá na tom, že v době přijetí rozhodnutí bylo rozhodnutí adekvátní a přiměřené dané situaci,“ reagovala dnes zástupkyně Rady. Migrační krize, jakou Evropa nepamatuje, podle ní ohrožovala samotnou existenci schengenského prostoru. Připomněla také, že v roce 2015 se počty příchozích do Itálie a Řecka podle Frontexu (evropské pohraniční stráže) zvýšily o 1516 procent. „Jestli tohle není náhlý a hromadný příliv migrantů, tak Rada už neví, co by jím mohlo být,“ poznamenala.
Maďarský reprezentant se dnes zmínil též o rozhodnutí své vlády, která odmítla, aby Maďarsko bylo jednou ze tří zemí, odkud měli být migranti přerozdělováni. Skutečnost, že vzápětí bylo Budapešti nařízeno migranty naopak přijmout, označil za diskriminační. „To, že jsme odmítli určitou formu pomoci, neznamená, že jsme pomoc nepotřebovali vůbec,“ upozornil. Fakt, že ani po maďarském odmítnutí se klíčové číslo 120.000 v návrhu nezměnilo, je podle maďarského zástupce dokladem politické povahy rychle přijatého rozhodnutí.
„Povinná relokace byla něco, co bylo třeba prosadit – co nejrychleji a za libovolnou cenu,“ prohlásil maďarský představitel na dnešním jednání soudu.
(čtk)
