Šance na přijetí sporné insolvenční novely o zmírnění podmínek pro oddlužení lidí v dluhové pasti do voleb je po dnešku poměrně nízká. Poslanci nedokončili ani napodruhé úvodní debatu o vládní předloze. Diskusi dominuje pře poslanců pravicové opozice s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO) o dopadech změn. Kdy se Sněmovna k novele vrátí, není známo.
Do procesu oddlužení by podle ní mohli vstoupit dlužníci v podstatě bez ohledu na výši svých závazků. Proces by trval tři, pět nebo sedm let v závislosti na výši splacených dluhů. Předloha by odstranila nynější vstupní podmínku, podle níž musí být dlužník schopen uhradit v pěti letech aspoň 30 procent svých dluhů. Hranice by nebyla stanovena.
Novela podle poslanců pravicové opozice prakticky říká, že se dluhy nemusí platit. „Socialistické experimenty nemáme schvalovat na konci volebního období,“ řekl Martin Plíšek (TOP 09). Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se obává toho, že se budou nové podmínky oddlužení masově zneužívat a jeho stranický kolega Marek Benda pokládá nulovou hranici pro úhradu dluhů za morální hazard.
Pelikán ale uvedl, že mnozí lidé v dluhové pasti začnou pracovat nelegálně, pobírat dávky a naučí se žít v „šedém“ světě, aby se věřitelům vyhnuli. „Morálnímu hazardu se snažíme zabránit tím, že lidé musí splatit dluhy, ale ve výši, v níž jsou schopni,“ řekl. Odstranění hranice podle něho neznamená, že dlužník nebude muset splatit nic, ale obnovu využívání podmínky, že dlužník splatí, co může. Nynější hranice 30 procent podle něho znamená to, že se s takovou výší splacených dluhů všichni spokojí.
V dalších příspěvcích předlohu podrobně rozebírali místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a klubu ODS Jana Černochová. Černochová svou řeč ani nedokončila, do diskuse jsou přihlášeni ještě další tři poslanci.
Pravice už navrhla, aby Sněmovna v závěru úvodního kola hlasovala o zamítnutí předlohy nebo případně o jejím vrácení vládě k přepracování. Pokud by na to dolní komora nepřistoupila, chce pravice prosadit prodloužení lhůty pro projednávání normy ve výborech, což by také prakticky znamenalo konec její legislativní cesty. Pelikán chce naopak lhůtu pro výbory zkrátit.
Oddlužení nebo také osobní bankrot je způsob řešení úpadku, který má dlužníkovi umožnit nový start a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování dluhu. Předloha předpokládá, že dlužník bude oddlužen, jestliže za tři roky splatí alespoň polovinu pohledávek věřitelů, nebo za pět let alespoň 30 procent pohledávek, nebo bude po sedm let o splácení pohledávek usilovat – pak může být uspokojení věřitelů nižší než 30 procent, i nic. Nutná by byla asi tisícikorunová měsíční platba insolvenčnímu správci. Ti jediní by tak byli podle Bendy spokojeni.
Novela ale na druhou stranu zavede nová omezení pro povolení oddlužení. Insolvenční soud by mohl žádost zamítnout například v případě, že dlužník by nebyl schopen splácet v plné výši pohledávky věřitelů na výživném.
(čtk)
