V obvodě brněnského krajského soudu předsedové preferují výběr nových soudců tzv. kariérní cestou z řad asistentů a justičních čekatelů. „Ne každý, kdo vystudoval právnickou fakultu a je schopen vykonávat právnickou činnost, je vhodný pro výkon funkce soudce,“ myslí si předseda KS v Brně Milan Bořek. Podle něj jedině praxe u soudu umožňuje kandidáta prověřit z osobnostního hlediska. Česká justice pokračuje v seriálu, který mapuje způsob výběru kandidátů na budoucí soudce.
Jaký model výběru souců váš soud praktikuje a jak proces výběru probíhá?
V obvodu Krajského soudu v Brně probíhá výběr kandidátů na funkce soudců mezi asistenty a justičními čekateli, místa asistentů a čekatelů jsou obsazována formou otevřených výběrových řízení. V případě, že na soudech není dostatek vhodných uchazečů mezi asistenty a justičními čekateli, dochází k vypsání výběrových řízení přímo pro kandidáty na funkce soudců.
Výběrová řízení na funkce asistentů proběhla od 1. 10. 2014 u okresních soudů v 17 případech, u krajského soudu se konalo 20 výběrových řízení, z toho jedno „velké“ pro 22 nových asistentů (10 míst bylo obsazeno na úseku správního soudnictví, 5 na úseku občanskoprávního soudnictví, 4 na úseku trestního soudnictví a 3 na úseku obchodního soudnictví), ve zbývajících případech se jednalo o personální náhrady za stávající asistenty.
Co přesně výběrové řízení zahrnuje?
Výběrové řízení zahrnuje posouzení přihlášky, přijímací pohovor před výběrovou komisí či soudci, k nimž je vybraný uchazeč jmenován ve smyslu § 36a zákona o soudech a soudcích, ve většině případů i test odborných znalostí či praktických dovedností.
Pracovní poměry asistentů jsou sjednávány na dobu určitou 1 roku, a když se asistent neosvědčí, k obnovení pracovního poměru nedochází. K prodloužení pracovního poměru je přistupováno na základě výsledků ročních hodnocení zpracovaných soudci, v jejichž oddělení asistent působí.
Kteří kandidáti jsou nakonec do funkce soudců navrženi?
Ke jmenování do funkce soudců jsou ze strany soudcovských rad a předsedů soudů navrhováni kandidáti, kteří po určitých letech praxe na soudech v pozici asistentů prokázali zákonem stanovené předpoklady (osobnostní, morální a odborné) pro výkon funkce soudců. Vlastní rozhodnutí o výběru přísluší předsedovi okresního soudu, který za personální obsazení soudu nese plnou odpovědnost a nejlépe ví, kde jsou personální mezery na daném soudu, který úsek je třeba posílit, jaká specializace je žádána, jaké znalosti na daném soudu chybí a jaké zkušenosti kandidáta jsou preferovány. Výběr kandidátů se opírá o posouzení rozumových a osobnostních předpokladů pro práci soudce, pracovních schopností a dovedností, odborných znalostí, vyjadřovacích schopností (v ústní i písemné komunikaci), psychofyzické odolnosti vůči zátěži nebo odolnosti v rozhodovací situaci, schopnosti nést odpovědnost za rozhodnutí s psychickou zátěží z toho vyplývající.
Na úrovni krajského soudu je výběr kandidátů na soudce okresních soudů konzultován s místopředsedy, soudcovskou radou a soudci odvolacího úseku, podle výsledku konzultací je návrh na jmenování předkládán ministerstvu.
Podle předsedkyně Soudcovské unie Daniely Zemanové je ale příkladem hodným následování spíše cesta výběrových řízení. Proč tedy preferujete výběr tzv. kariérní cestou?
Výhodou tzv. „kariérní cesty“ jmenování soudců z řad asistentů je flexibilní výběr asistentů (ve srovnání s výběrem justičních čekatelů i méně formalizovaný), který umožňuje pružně reagovat na personální potřeby i rozpočtové možnosti soudu a současně zajišťuje, aby každý kandidát byl z hlediska předpokladů pro práci soudce prověřen praxí u soudů. Ne každý, kdo vystudoval právnickou fakultu a je schopen vykonávat právnickou činnost, je vhodný pro výkon funkce soudce. Nevýhodou je naopak to, že psychologicko-dignostická vyšetření, jejichž smyslem je eliminovat uchazeče nevhodné pro funkci soudce (např. extrémně vysokou či naopak extrémně nízkou míru empatie, různé poruchy osobnosti nebo další vlastnosti, které dokládají jejich nevhodnost pro výkon funkce soudce a které se dají psychologickým vyšetřením zjistit), jsou prováděna až v závěru procesu výběru kandidátů na funkce soudců z řad asistentů.
A další negativa výběru soudců pomocí výběrového řízení? Jak tento způsob výběru hodnotí předsedové okresních soudů?
Ze strany předsedů okresních soudů je jako nedostatek této formy výběru soudců vytýkáno, že požadavky na osobnostní vlastnosti kandidátů jsou stejně důležité jako odborné předpoklady, uchazeče z řad justičních čekatelů či asistentů mohli předsedové soudů sledovat a hodnotit v delším časovém úseku (v průběhu jejich odborné přípravy nebo výkonu funkce asistenta), což tento způsob výběru kandidátů neumožňuje.
Z hlediska zájmu o výkon funkce u konkrétního okresního soudu mají uchazeči nevyhovující motivaci a nedlouho poté, co se stanou soudci a jsou přiděleni k soudu, požádají o své přeložení na soudy v Brně, což „venkovským“ soudům s menším počtem soudců způsobuje nemalé problémy při zajištění jejich řádného chodu sousející s přerozdělováním nevyřízených věcí.
Kolik máte na KS v Brně asistentů?
K datu 1. 5. 2017 je v obvodu Krajského soudu v Brně v evidenčním stavu 155 asistentů, z toho 86 asistentů okresních soudů (nejvíce u Městského soudu v Brně – 25 asistentů, nejméně u Okresních soudů v Kroměříži, Uherském Hradišti a Třebíči – 2 asistenti) a 69 asistentů krajského soudu.
Jak probíhají výběrová řízení na místa justičních čekatelů?
Výběrové řízení probíhá v pěti etapách. První etapa je zaměřena na posouzení úplnosti a obsahu přihlášky a její vyhodnocení. Ve druhé etapě se formou písemného testu ověří na základě jednotné metodiky odborné znalosti a předpoklady uchazeče pro přijetí do přípravné služby. Třetí etapa spočívá v přijímacím pohovoru, jehož cílem je celkové zhodnocení předpokladů uchazeče pro přijetí a předpokládané určení okresního soudu, u něhož bude čekatel vykonávat přípravnou službu. Ve čtvrté etapě se uchazeč navržený u přijímacího pohovoru k přijetí podrobí psychologicko-diagnostickému vyšetření, jehož cílem je posouzení vlastností a dalších osobnostních předpokladů uchazeče pro výkon funkce soudce. V páté etapě předseda krajského soudu přijímá uchazeče do přípravné služby a určuje místo jejího výkonu.
Co následuje poté, co uchazeč úspěšně projde výběrovým řízením?
Uchazeči přijatí do přípravné služby se po dobu tří let připravují na výkon funkce soudce. Průběh přípravné služby koordinuje a na její výsledky dohlíží poradní sbor pro výchovu čekatelů ve spolupráci s Justiční akademií. Samotný průběh přípravné služby a její úroveň zajišťují po odborné stránce určení školitelé. Přípravná služba končí složením odborné zkoušky. Po odborné zkoušce předseda krajského soudu navrhne, aby justiční čekatel splňující zákonem stanovené předpoklady byl jmenován do funkce soudce, resp. aby byl prezidentu republiky předložen návrh na jmenování justičního čekatele soudcem.
Výběrové řízení na funkce čekatelů v obvodu Krajského soudu v Brně naposledy proběhlo v roce 2014, do přípravné služby bylo vybráno 8 justičních čekatelů, z toho 5 pro Městský soud v Brně, 1 pro Okresní soud v Uherském Hradišti, 1 pro Okresní soud ve Zlíně a 1 pro Okresní soud v Jihlavě. V současné době má Krajský soud v Brně ve stavu 2 justiční čekatele, zbývajících 6 bylo jmenováno do funkcí soudců.
Kdy plánujete vypsat další výběrové řízení?
Krajský soud v Brně počítal s tím, že další výběrové řízení vyhlásí počátkem letošního roku. V obvodu krajského soudu však byl rozpočtově zajištěný stav zaměstnanců pro rok 2017 snížený o 25 funkčních míst, od záměru proto bylo z rozpočtových důvodů upuštěno, a to i přesto, že okresní soudy měly o přijetí čekatelů velký zájem.
Jak často tedy vypisujete výběrová řízení na funkce soudců?
Výběrová řízení pro kandidáty na funkce soudců jsou vyhlašována v případech, kdy na soudech není dostatek vhodných uchazečů mezi asistenty a justičními čekateli.
Je třeba způsob doplňování soudců na české soudy upravit zákonem a co by taková změna měla přesně znamenat?
Právní úprava výběrových řízení a přípravné služby justičních čekatelů se v minulosti, kdy hlavním zdrojem doplňování stavu soudců v České republice byli justiční čekatelé, plně osvědčila. Lze ji bez potíží aplikovat na okruh osob z justiční i mimojustiční praxe, které splňují předpoklady pro funkci soudce (asistenti soudců, vyšší soudní úředníci s vysokoškolským vzděláním a právníci stojící mimo soudní soustavu). Uchazeči z praxe, kteří složili odborné justiční zkoušky nebo jiné zkoušky jim na roveň postavené (např. advokátské, notářské atd.), mohou být do funkce soudce navrženi krátce po přijetí do přípravné služby, která se tak může omezit na několik nezbytných měsíců (oproti justičním čekatelům bez praxe, jejichž přípravná služba trvá 3 roky). Shodný nebo obdobný výběr jako u soudců je upraven i u státních zástupců, notářů, advokátů a exekutorů.
Takový systém je zcela v souladu se smyslem a účelem platného zákona o soudech a soudcích, který předvídá odbornou přípravu justičních čekatelů pro výkon funkce soudce v rámci přípravné služby (§ 109 až § 117). Až postupem času bylo umožněno dalším skupinám (jako jsou asistenti a VSÚ) vykonat odbornou justiční zkoušku. U těchto osob však chybí kompletní průprava, systém vzdělávání a výchovy.
Systém výběru soudců z justičních čekatelů však může fungovat jen za předpokladu, že Ministerstvo spravedlnosti bude schopné pro krajské soudy vyčlenit finanční prostředky a ty účelově vázat výlučně na platy justičních čekatelů.
Co by tedy mělo ministerstvo změnit jiného, pokud není potřeba změna legislativy?
Pravidla pro systemizaci pracovníků soudů, která v návaznosti na záměr postupného obřemenění soudců přesunula v řadě agend převážnou část vyřizování na odborný aparát, vedla k výraznému nárůstu počtu potřeby soudních zaměstnanců, který v letech 2009 až 2011 převyšoval rozpočtové možnosti resortu. Vzhledem k chybějícím rozpočtových prostředkům, z nichž by bylo možné nárůst financovat, vedení ministerstva v květnu 2009 doporučilo soudům řešení spočívající ve zvýšení počtu zaměstnanců na úkor míst justičních čekatelů, kteří byli postupně jmenováni do soudcovských funkcí. Je proto logické, že v soudních krajích došlo v důsledku rozpočtových škrtů po roce 2009 k roztříštění dřívějšího jednotného systému výběru soudců z justičních čekatelů, neboť v čase, kdy se čekatel připravuje na výkon funkce, není pro soud prospěšný z hlediska plnění pracovních úkolů, zatímco asistenti soudců jsou nenároční z hlediska vzdělávání a pracují na plný úvazek. V dlouhodobém horizontu však soudní systém naráží na nedostatek kvalitně připravených kandidátů na funkci soudců.
Systém je tedy nutné doprovodit finančními opatřeními a každoročně vyčlenit část finančních prostředků, které budou účelově určeny pouze na justiční čekatele. Soudy pak budou motivovány přijímat a připravovat čekatele, jelikož tyto prostředky nebude možné čerpat na nic jiného.
Jak často se na brněnský krajský soud obrací zástupci nejvyšších soudů se zájmem o stáž nebo trvalé přidělení „vašeho“ soudce?
Vzhledem k tomu, že oba nejvyšší soudy sídlí v Brně, zájem o stáže našich soudců ze strany Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu je pochopitelný. V současné době vykonávají odbornou stáž u Nejvyššího soudu dva soudci, v polovině roku přibudou další dva, JUDr. Tomáš Lichovník působí jako soudce Ústavního soudu.
Od října 2014 do května 2017 bylo k vyšším soudům dočasně přiděleno 8 našich soudců – 4 soudci k Nejvyššímu soudu, 2 soudci k Nejvyššímu správnímu soudu a 2 soudci k Vrchnímu soudu v Olomouci. Přeloženi byli 2 soudci (1 soudce k Nejvyššímu správnímu soudu, 1 soudce k Vrchnímu soudu v Olomouci), k datu 1. 7. počítáme s odchodem dalšího soudce na Vrchní soud v Olomouci.
(epa)
