Takřka žádné změny, které by reagovaly na dlouhodobě popisované problémy styku obhájců a advokátů s osobami ve vazbě, neobsahuje návrh novely vazebního řádu. A to přesto, že ministerstvo spravedlnosti si jako předkladatel návrhu zjevně alespoň u jedné kategorie vězněných uvědomuje nedostatečnost zaměstnanců Vězeňské služby. Vážnou otázku, jak jsou realizována ústavní práva na právní pomoc a na spravedlivý proces vazebně vězněných, řád nijak neřeší.
Nová vyhláška, kterou se vydává řád výkonu vazby, rezignuje na šanci učinit právo na poradu a komunikaci osoby ve vazbě se svým obhájcem i se svým advokátem jednoznačným a bez překážek. Na rozpornost různých úprav a na praxi ve věznicích v rozporu s právem právní pomoc a s právem na spravedlivý proces upozorňují advokáti a obhájci dlouhodobě.
Nový vazební řád kromě nepřekročitelnosti tří metrů čtverečních na vazebně drženou osobu pouze přidává jedno ustanovení týkající se dětí a osob, které mají zhledem ke svému stavu opatrovníka. Napříště bude muset věznice informovat jejich kurátora, opatrovníka nebo pracovníka OSPOdu, že jejich svěřenec je ve vazbě. „O přijetí obviněného do výkonu vazby a jeho přemístění na dobu delší než 7 dní správa věznice odešle hlášení opatrovníkovi, byl-li obviněný omezen na svéprávnosti, sociálnímu kurátorovi nebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí příslušnému podle místa pobytu obviněného,“ uvádí se v jediném novém ustanovení vazebního řádu.
Žádná informace, že osoba je ve vazbě?
Jak vyplývá z důvodové zprávy, o tom, že dítě nebo nesvéprávný člověk je ve vazbě, se v současnosti instituce, které se o osobu starají, vůbec nedozví: „Změna reaguje na nedostatečnou výměnu informací mezi Vězeňskou službou ČR, sociálními kurátory, OSPOD a opatrovníky, byl-li obviněný omezen na svéprávnosti. Absence informací o přijetí obviněného do výkonu vazby a jeho přemístění na dobu delší než 7 dní znesnadňuje těmto subjektům plnit jejich úkoly, ztěžuje prostředkování kontaktů mezi osobou drženou ve výkonu vazby a světem mimo vazební věznici a v návaznosti na to sociální stabilizaci této osoby. Úpravou tohoto ustanovení dojde k rychlejšímu a snadnějšímu získání údajů, které sociální kurátoři, OSPOD, případně opatrovník potřebují k výkonu své činnosti,“ uvádí doslova důvodová zpráva.
Vážnou otázkou zůstává, jak byla dosud realizována ústavní práva těchto vazebně vězněných osob a dětí, když se instituce, které se o ně starají, nedozvěděly, že jsou ve vazbě.
O vážné skutečnosti, že realizaci práva na právní pomoc a práva na spravedlivý proces jsou ve skutečnosti ve věznicích i současnou legislativou kladeny překážky, svědčí dlouhodobá diskuse advokátů na toto téma. Téma překonávání překážek při kontaktu s osobami ve vazbě je obsahem jedné ze statí Průvodce některými situacemi právní praxe (Vademekum advokáta), které pro dubnové vydání periodika České advokátní komory Bulletinu advokacie sestavil z fundovaných příspěvků předseda Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokáta Marek Nespala.
Zákon o vazbě a vazební řád jsou v rozporu
Pojednání s názvem Poskytování právní služby advokátem klientovi ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody pro Vademekum sepsal předseda sekce ČAK pro trestní právo Jiří Císař. Základní teze je jasná: Osoba ve výkonu trestu nebo ve vazbě má ústavně garantované právo na právní pomoc a podle Úmluvy o lidských právech a základních svobodách má právo na spravedlivý proces. Tato práva se týkají všech typů řízení, nikoli pouze trestního řízení, a proto má osoba ve věznici právo na pomoc obhájce i advokáta v jiné věci, než pro kterou je člověk omezen na svobodě.
Jenže jak vyplývá ze statě Jiřího Císaře, existuje nesoulad ba dokonce rozpor mezi trestním řádem, zákonem o výkonu vazby a vazebním řádem. Například podle zákona o vazbě má obviněný právo přijímat ve věznici advokáta, který ho zastupuje v jiné věci, jestliže orgán činný v trestním řízení, je-li obviněný ve vazbě kluzní, nestanoví jinak. K tomu současný vazební řád ovšem stanoví, že předvedení obviněného, u něhož je důvodem vazby obava, že bude mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, k advokátovi, který jej zastupuje v jiné věci, se uskuteční, pokud s tím orgán činný v trestním řízení souhlasí.
Obě úpravy jsou v rozporu s Ústavou a Úmluvou
Vyhláška o vazebním řádu jde v tomto případě za hranu zákona a žádá po advokátovi výlučný souhlas s návštěvou klienta udělený policií nebo státním zastupitelstvím nebo soudem, ačkoli takový souhlas zákon nevyžaduje. Podle předsedy sekce pro trestní právo ČAK Jiřího Císaře právě tento rozpor způsobuje problémy při návštěvě klienta ve vazbě advokátem, který zastupuje klienta v jiné věci.
Podle Jiřího Císaře jde o zřejmý nesoulad obou právních úprav, který není nijak řešen. „Lze dospět k závěry, že obě tyto úpravy jsou v rozporu s úpravou obsaženou v Listině a v Úmluvě,“ dochází k závěru odborník na trestní právo. Ministerstvo spravedlnosti tuto vážnou vadu v navrhované novele vazebního řádu opět nijak neřeší.
Irena Válová
