Bývalý náměstek nejvyššího státního zástupce Stanislav Mečl nebo bývalý předseda ODA Jan Kalvoda plánují ve středu novinářům představit vznik spolku SONS – Společnosti na obranu nespravedlivě stíhaných. Většina členů přípravného výboru má disidentskou minulost. I z toho důvodu zřejmě odkaz na Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), jehož cílem bylo sledovat a zveřejňovat případy politických vězňů a dalších osob pronásledovaných z politických důvodů.
Česká justice má k dispozici prohlášení, které chce SONS představit na středeční tiskové konferenci vybraným novinářům, kteří podle ní „patří mezi ty profesionály, kteří už mnohokrát prokázali společenskou nezbytnost seriózního a nezaujatého informování veřejnosti“. Jedná se například o Ondřeje Koutníka z Lidových Novin, Jiřího Hynka z České televize nebo Jaroslava Spurného z Respektu, ale i zástupce dalších médií.
„Smyslem práva má být nalézání spravedlnosti. Pro některé policisty, státní zástupce a soudce v České republice však právo přestalo být hodnotou a spravedlnost cílem. Přibývají podivné soudní rozsudky, které vzbuzují pochybnosti o nestrannosti nebo kvalifikovanosti soudců, státních zástupců i policistů. Kontrolní instituce a mechanismy nefungují. Profesní sdružení si poobných případů nevšímají. Proto zakládáme Společnost na obranu nespravedlivě stíhaných. Bude nabízet pomoc v případě nespravedlivě stíhaných fyzických osob, především těch, kdo jsou postihováni za oznámení korupce. Budeme využívat petičního práva i zveřejňovat jednotlivé případy.
Zveme ke spolupráci právníky všech profesí, kteří vnímají, stejně jako my, nenormálnost dnešního stavu a odmítají se s ní smířit. Zveme ke spolupráci všechny, kdo chtějí prosazování spravedlnosti pomoci. Byli bychom raději, kdyby tuto práci prováděla profesní sdružení a příslušné kontrolní instituce. V této chvíli toho, bohužel, nejsou schopny – a jejich nečinnost vůči nespravedlnosti tento stav jenom prohlubuje. Bez hledání spravedlnosti je citování zákoníků jen otevíráním prostoru pro nespravedlnost.“
Jako jeden z příkladů nespravedlivého stíhání SONS uvádí případ, kdy deset obžalovaných se podle spisu snažilo v letech 2004 a 2005 z likvidačního zůstatku Nadace pro rozvoj regionů vyvést složitým způsobem přes různé firmy 144 a 85 milionů korun. Šlo o nevyčerpaný zůstatek z peněz, které EU od roku 1994 poskytla na podporu malého a středního podnikání v Česku. Vrchní soud v Praze přitom dvakrát zrušil osvobozující verdikt nad náměstkem Petrem Formanem. Radim Špaček pak byl odsouzen ke 4 letům vězení a náhradě škody 20 milionů korun. Soudy se kauzou zabývají již devět let. Městský soud uznal v roce 2011 vinnými pouze dva lidi, ostatní obžalovaní byli osvobozeni. Odvolací pražský vrchní soud ale v roce 2013 verdikt v celém rozsahu zrušil, a tak se soudy případem musely zabývat znovu.
Podle SONS došlo v případu k opomentí jednat z úřední povinnosti a nečinnosti vůči podloženým podezřením ze spáchání trestných činů jinými osobami. SONS v této souvislosti kritizuje státního zástupce Borise Havla. Dále podle SONS došlo k vadnému popisu skutku trestního řízení nebo byly opomíjeny a zamlčovány důkazy.
Přípravný výbor SONS:
Stanislav Mečl
Advokát, bývalý náměstek nejvyššího státního zástupce a bývalý vrchní státní zástupce v Praze. V současné době působí v advokátní kanceláři Kinstellar jako vedoucí advokát praxe trestního práva. Je členem redakční rady časopisu Právní rádce a externě působí na Ministerstvu spravedlnosti ČR v Komisi a Pracovní skupině pro nový trestní řád.
V minulosti působil jako člen Rady Justiční akademie nebo člen redakční rady časopisu Státní zastupitelství. Byl členem poradních sborů a orgánů vicepremiérky Karolíny Peake, ministryně spravedlnosti Heleny Válkové, nebo ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. Po celou dobu své profesní dráhy se věnuje oblasti trestního práva.
Eva Vorlíčková
Vystudovala Stavební fakultu ČVUT, obor Automatizované systémy řízení ve stavebnictví. Pracovala ve výpočetním středisku národního podniku Kniha. Signatářka Charty 77. Po roce 1989 spolumajitelka malé firmy, která se zabývá prodejem výpočetní techniky. Od roku 2010 zastupitelka hl. m. Prahy. Od listopadu 2011 do listopadu 2014 radní pro oblast IT a EU fondy, a radní pro majetek. Souzena spolu s Radou HMP v kontroverzním případu Opencard II.
Ivan Dvořák
Vystudoval biofyziku na Univerzitě Karlově a knowledge management na Open University/AURIL (Velká Británie). Do roku 1990 vědecký pracovník, od roku 1991 v komerční oblasti (Software602, ČSOB, Komerční banka). Od roku 2004 působí v oblasti aplikačního využití výsledků výzkumu a vývoje. Dlouholetý člen správní rady Nadace VIA a Kverulant.org o.p.s. V současné době spolumajitel inovační agentury, expert EK, poradce EuKTS, pan-evropského akreditačního a certifikačního orgánu pro vzdělávání v oblasti transferu znalostí a technologií, a člen správní rady Domus Vitae, z.u.
Vojtěch Sedláček
český podnikatel, zakladatel Agentury ProVás s.r.o. a Obslužné spol. s r.o. Obě společnosti vytváří pracovní a podnikatelské příležitosti pro osoby se zdravotním omezením. V roce 1973 se oženil s Jaroslavou, roz. Vágnerovou, spolu vychovali čtyři dcery a jednoho syna.
Od roku 1969 pracoval jako technik a programátor sálových počítačů. Patřil do první vlny signatářů Charty 77. Mezi lety 1981 a 1989 také působil jako dobrovolný učitel informačních technologií v Jedličkově ústavu v Praze. V roce 1990 se stal starostou Roztok u Prahy a byl zvolen statutárním reprezentantem republikového Občanského fóra. V roce 1991 byl jmenován vedoucím Úřadu vlády České republiky. V roce 1995 byl předsedou představenstva a ředitelem Občanského penzijního fondu. V roce 1998 byl náměstkem ministra vnitra pro bezpečnost. Vítěz celostátní soutěže o sociálního podnikatele roku 2006. V roce 2015 obdržel Cenu Via Bona 2015 v kategorii Otevírání nových cest za inovativní podporu lidí bez domova v projektu Nejdřív střecha.
Jan Kalvoda
Spoluautor Ústavy České republiky. Bývalý předseda Občanské demokratické aliance, poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny, 1992-1997 místopředseda vlády, 1996-97 ministr spravedlnosti. V prosinci 1997 rezignoval a odešel z politiky. Pracuje jako advokát.
Iva Vojtková
Z politických důvodů se nemohla oficiálně vzdělávat, proto vystudovala FF UK až v po roce 1990. V 80. letech distribuovala a připravovala samizdatové časopisy a spolupracovala s RFE. Podílela se na organizaci undergroundových kulturních akcí. Na konci roku 1988 byla na neoficiální stáži u Pavla Tigrida v exilovém časopise Svědectví v Paříži. V červnu 1989 byla „za pobuřování spáchané tiskem“ podmíněně odsouzena k jednomu roku odnětí svobody. Je držitelkou osvědčení odboje a odporu proti komunismu. Pracovala mj. od r. 1992 v tiskovém oddělení Ministerstva spravedlnosti, v ÚSTR, jako redaktorka, jako tisková mluvčí VSZ v Praze, tisková mluvčí MHMP a také Prahy 3. V současné době pracuje oboru public relations.
Jan Urban
V ledu 1977 vyhozen na hodinu z místa středoškolského profesora v Prachaticích za odmítnutí podepsat protest proti Chartě 77. Do roku 1989 pracoval v manuálních profesích. Spolupracovník a signatář Charty 77. Spolupracovník několika disidentských skupin. Vedoucí představitel Občanského fóra do voleb v červnu 1990. Odešel z politiky den po volbách. Novinář, nositel ceny Ferdinanda Peroutky. 2003 propuštěn z Českého rozhlasu. Po šesti letech soudem rehabilitován. Učí na New York University v Praze.
(epa)
