Opravdu vládní krizi vymysleli novináři, jak je přesvědčen právník Jan Bárta? Pokud v polovině vlády sedí opozice, je vládní krize, oponuje právník Ján Gronský. Českou Ústavu psalo bratrstvo ODS a ODA, doktor, který nebyl doktor a jeden bytový právník. Babiš je jen zbohatlík, Sobotka je směšný, Zeman je nechutný. Ústava se stává pamfletem, kterou mají za dvě stovky zverbovaní lidé měnit. Tak silná a přímá slova padala na pondělní debatě o Ústavě v Evropském domě v Praze.
Ústavní krize ano či ne? Je česká ústava zralá k radikální novelizaci? Takové otázky si položila beseda k současné politické situaci pořádaná v Evropském domě při zastoupení Evropské komise v Praze v Jungmanově ulici. Panelisté byli úctyhodní muži: Doc.Dr. ing. Ján Gronský, Csc., politolog PhDr. Zdeněk Zbořil, JUDr. Jan Bárta, Csc. Debatu uváděl novinář a poradce Evropské komise Milan Syruček. V závěru vystoupil rovněž JUDr. Karol Hrádela.
V obecenstvu zasedli takové veličiny jako Richard Falbr, spisovatelka Lenka Procházková nebo prof. Miloslav Bednář, po oficiální části následovala debata s posluchači.
V úvodu zmínil Ján Gronský myšlenku ústavního právníka Aleše Gerlocha, že Ústava by měla obsahovat ustanovení, že Čeká republika je státem českého národa a menšin, které jsou občany ČR s tím, že on sám byť Slovák, patří do českého politického národa. „Je třeba rozlišit politický národ, etnický národ a státní občanství,“ řekl s tím, že v Belgii je jediným Belgičanem belgický král.
Poté položil Ján Gronský otázku: Hrozí nám ústavní krize? „Ústavní krize může hrozit, když se Ústava ukáže v nějaké situace nerealistická juristická forma, která se tak liší od skutečnosti, že nastane kolaps,“ odpověděl na svoji otázku.
Podle jeho slov není česká Ústava zmetek, ale dobrý ideologický základ i přes juristické nedostatky a je dobrým základem právního státu. „Není dobrá nebo špatná Ústava, je jen úroveň politické reprezentace,“ doplnil.
Českou Ústavu psalo bratrstvo, Václav Havel to pochopil
V čem vidím slabiny?, pokračoval Ján Gronský. „Jejím základním a prvním problémem je, že bratrstvo ODS a ODA přecenilo a z morálních důvodů zmanipulovalo proces tvorby Ústavy,“ uvedl a pokračoval v popisu tvorby Ústavy z roku 1992: „Do toho vniklo Slovensko, které přijalo deklaraci o nezávislosti a dokonce nadřazenosti slovenského práva nad právem federálním, hovoří se tam o vystoupení z federace a navíc se tam hovoří o tradici,“ popsal. „Ale Slovensko poslovenštili za první republiky Češi,“ řekl.
Podle jeho dalších slov byla slovenská Ústava tak nacionálně vyhrocená a zaměřená proti federaci, že to znamenalo konec Československa. „To pochopil Václav Havel, když abdikoval,“ řekl Ján Gronský.
Ústavu psal bytový právník a doktor, který nebyl doktor
Podle Jána Gronského sám způsob, jak česká strana připravovala Ústavnu značí nezodpovědnost a manipulaci. „Je zajímavé, že sám Rychetský vytyčil deset bodů, které Útava nemá, ale měla by mít. Pan doktor Kalvoda, který nebyl doktorem, řekl k tvorbě Ústavy: Ústava bude, až bude. Pan inženýr Klaus zase řekl, že Ústava se nemá zaplevelovat Listinou práv a svobod, protože jde o deklaratorní a nevymahatelná práva. Ústava vnikala v komisi, kde nebyl ani jediný ústavní právník,“ řekl Gronský a pokračoval: „Byl tam Pavel Zářecký, to je vynikající právník. Byl tam otec Ústavy, který byl odborníkem na bytové právo a tyl ze svého pobytu v zahraniční škole. Ústava nebyla dílem toho největšího, co jsme zde měli,“ řekl.
Babiš je jen zbohatlík a Sobotka je směšný
Za další je Ján Gronský přesvědčen, že poradci politiků dnes nerozlišují, jak vypadala Ústava v roce 1920 v podstatné věci jako je vztah prezidenta a vlády a vztah předsedy vlády a prezidenta. „Náš systém je polokancléřský systém založený na mimořádném postavení předsedy vlády,“ řekl a dále vysvětlil: „V první republice mohl prezident jmenovat vládu sám, bez návrhu. Dnes prezident nemůže takto jmenovat vládu. Už jsme také měli dva předsedy vlády, když abdikoval Klaus. Nechápu, že prezidentovi poradci nemohou prezidenta usměrnit, aby nehrál tak odpudivé divadlo jako se Sobotkou. Odvolání předsedy vlády prezidentem je úplně mimo,“ podotkl k aktuálním veřejným diskusím.
V závěru se vyjádřil k Andreji Babišovi: „Pan Babiš je miliardář, který se chová jako jiní zbohatlíci. Využil díry v zákonu a v kapitalismu se chová kapitalisticky. To není trestná činnost,“ řekl. „Pan Sobotka děla nesmyslné obraty, kterými se zesměšnil. V rámci této Ústavy může fungovat právní řád, ale potřebujeme jinou politickou třídu,“ uzavřel Ján Gronský.
Že je Ústava špatná říkají ti, co čekají u vrat na Kajínka
Poté převzal slovo Jan Bárta: „Jsem apologetou platné Ústavy. Když slyším, že Ústava je špatná, tak vidím, že to říkají novináři, což jsou lidé, kteří čekají u vrat až vyjde nějaký Kajínek a myslí si, že konají produktivní činnost,“ uvedl svoje vystoupení Jan Bárta.
Podle jeho slov je faktem, že slušná Ústava má svoji strukturu a katalog základních práv do textu patří: „My ho tam nemáme a já to vnímám tak, že to byla reakce na předešlý režim. Bylo to pragmatické rozhodnutí v oce 1992 téma katalogu základních práv neotevřít, protože debata by byla nekonečná. Dalo se to stranou, protože se musela konstituovat Česká republika,“ vysvětlil. „S Listinou žijeme dlouho, aplikujeme ji, ale neslyšel jsem novinářskou nadávku na Listinu,“ řekl Jan Bárta.
Fakt, že se v názorech rozchází se svým učitelem práva Jánem Gronským, a přesto jsou dobrými přáteli, pak ilustroval vzpomínkou na zkoušku na doktorát z ústavního práva, kterou skládal u Gronského v roce 1977, ale nevěděl, že byl americkým prezidentem zvolen Jimmy Carter, protože v Obraně lidu to nepsali, což mu Gronský vytkl, protože ústavní právník musí dění sledovat.
Žádná ústavní ani vládní krize není
Podle Jana Bárty stojí otázka jinak: Ústavní krizi chceme nebo nechceme? Je to krize nebo není? První otázka je podle Jana Bárty legitimní, protože ústavní krizi vždy někdo způsobí záměrně. Je nutno odpovědět na otázku, zda stojí tento krátkodobý cíl za to. „Dnes si ji položil Sobotka a dal si na ni asi tři odpovědi,“ řekl Jan Bárta.
Je to vládní krize?, vznesl poté Jan Bárta další otázku: „Ne, to jen ti u vrat té věznice vše označují za krizi. Je to běžná provozní událost, kterou Ústava zná a je na ni připravena, a to přesto, Ústava není jízdní řád, jak by si někteří novináři představovali,“ řekl Bárta. „Žádná krize, ani ústavní ani vládní není.“
Podle jeho slov je zde také „věčná otázka demise“ a počet předsedů vlád, což je otázka, ze které pravidelně zkouší advokáty. Kolik může být předsedů vlád? „Oni si přečtou, že dva. Ale v okamžiku, kdy se rodí nová vláda, je jen jeden předseda vlády, a to je vždy ten nový, který ještě nemá vládu.“
Když v polovině vlády sedí opozice
Podle Jana Bárty když přijme prezident demisi vlády, bývalí ministři se stávají osobami vykonávajícími funkci ministra až do jmenování nového ministra stejně, jako předseda vlády není předseda vlády, i když funkci vykonává.
Na námitku Jána Gronského, že „dokud jsou tam, tak tam jsou“, vysvětlil Jan Bárta, že v ČR není institut designovaného předsedy vlády, ač se prezidenti několikrát zachovali, jako by zde byl – například když žádali přinést počet hlasů a představit „nějakou partu“, která bude jmenovaná vládou. „Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na návrh předsedy vlády jmenuje ostatní členy vlády. Je to předseda vlády bez vlády,“ pojmenoval situaci před jmenováním vlády.
Na prohlášení, že není vládní krize, v diskusi reagoval Ján Gronský: Já si myslím, že je vládní krize, když v polovině vlády sedí opozice.“
Ústava jako agitace a politický pamflet za dvě stovky
Politologický průřez ústavami na téma „Jak učinit z Ústavy agitační leták“ pak přednesl politolog Zdeněk Zbořil, který uvedl nejpůsobivější výroky spojené s Ústavou. První z nich pronesl Eduard Beneš a zní: Pánové, abyste se nepřepočítali. Další pak je Gottwaldův: Právě se vracím z Hradu, prezident všechny mé návrhy přijal. Poté zmínil Ústavu 9. května z roku 1948 a tzv. stalinistickou Ústavu z roku 1935, která byla na Západě považována za nejdemokratičtější známou ústavu i další českou Ústavu, která obsahovala §4, jehož obsahem byla vedoucí úloha Komunistické strany Československa ve státě.
Zdeněk Zbořil také připomněl, že Václav Havel přísahal na tuto socialistickou Ústavu bez vedoucí úlohy KSČ a zmínil pokus o změnu Ústavy v souvislost s televizní krizí, kdy vystoupil Ing. Zieleniec, řekl, že došlo k ústavní krizi, svolal demonstraci, kam přišlo osmdesát lidí, z čehož bylo šedesát novinářů a předsedala tomu herečka Eva Holubová a angažoval se Vladimír Špidla. „Klaus se Zemanem se zmátořili a šli do sněmovny, kde to celé otočili. Z Ústavy se stal politický pamflet, kterým se mávalo ve prospěch té či oné strany,“ uvedl Zbořil.
Jak vyplynulo z jeho slov, to se děje i nyní: „Dnes přijdete na demonstraci „Proč? Proto!“, stojíte ve frontě, pak si vezmete dvě stovky a jdete měnit Ústavu,“ řekl Zdeněk Zbořil.
Irena Válová
