Pokud prezident Miloš Zeman do týdne neodvolá předsedu hnutí ANO Andreje Babiše z vlády, jeho kritici v Senátu navrhnou nejpozději příští úterý projednání ústavní žaloby na hlavu státu. Po dnešním jednání organizačního výboru horní komory to novinářům oznámil její předseda Milan Štěch (ČSSD). Zemanův mluvčí to označil za nepřijatelné vyhrožování prezidentu republiky.
Jestliže by prezident návrhu na Babišovo odvolání nevyhověl během deseti či 14 dnů, „podmínky pro podání žaloby jsou na místě“, řekl Štěch na dotaz. Zeman chce o Babišově osudu rozhodnout až po návratu z Číny, kde má pobývat do 18. května.
„Vyhrožování prezidentu republiky je v demokratické společnosti nepřijatelné a neakceptovatelné. Už jsme to v historii jednou zažili,“ komentoval postoj senátorů mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček.
Žalobou pro hrubé porušení ústavy pohrozila Zemanovi už v pátek skupina 27 senátorů. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská z klubu KDU-ČSL na dotaz uvedla, že tato skupina se průběžně rozrostla na 34 členů horní komory. Návrh žaloby by podle ní mohl být připraven v řádu dnů. Štěch podotkl, že k projednání návrhu by bylo svoláno zasedání Senátu, pokud by byl návrh organizačním výborem shledán jako důvodný.
K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Podání žaloby by pak musely schválit ještě nejméně tři pětiny všech poslanců, tedy minimálně 120 členů dolní komory.
Základní údaje o procesu podání ústavní žaloby na hlavu státu:
– Podle Ústavy ČR není prezident z výkonu své funkce odpovědný. Nelze jej zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Podle článku 65 Ústavy však lze hlavu státu stíhat pro velezradu a pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Ústavní žalobu na prezidenta v takovém případě podává Senát a jedná o ní Ústavní soud. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.
– Návrh na podání žaloby se předkládá organizačnímu výboru Senátu a nelze jej vzít zpět. Organizační výbor k návrhu přijme stanovisko, ve kterém doporučí návrh schválit, nebo zamítnout a zároveň doporučí předsedovi Senátu zařadit jej na pořad nejbližší schůze horní komory.
– K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Podání žaloby by pak musely schválit ještě nejméně tři pětiny všech poslanců, tedy minimálně 120 členů dolní komory.
– Jednání Senátu o návrhu na podání ústavní žaloby je neveřejné. Při jednání o návrzích na podání žaloby lze podávat pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí. O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen.
– Podle zákona o Ústavním soudu (ÚS) je ústavní žaloba na prezidenta projednávána přednostně. Senát může žalobu během projednávání před ÚS stáhnout, ale jen do okamžiku, kdy se soudci odeberou k závěrečné poradě. Pokud se prezident po zahájení řízení vzdá úřadu nebo pokud mu vyprší funkční období, není to důvod k zastavení řízení.
– V řízení před Ústavním soudem jedná za Senát jeho předseda nebo jiná osoba, kterou tím horní komora pověřila. Prezident má právo zvolit si jednoho nebo více obhájců; alespoň jeden z nich ale musí být advokátem.
– Pokud Ústavní soud shledá prezidenta vinným, ztrácí hlava státu úřad a způsobilost ho znovu nabýt. Nárok na prezidentský plat a další požitky po skončení výkonu funkce mu v takovém případě nenáleží.
– Odsouzený prezident má právo požádat Ústavní soud, aby řízení proti němu bylo obnoveno. Může tak učinit ale jen tehdy, pokud byl předchozí nález soudu ovlivněn trestným činem jiné osoby, nebo uvede-li prezident nové skutečnosti či důkazy, které bez své viny nemohl uplatnit v původním řízení.
– K ústavní žalobě na hlavu státu Senát přistoupil jednou, a to především kvůli rozsáhlé amnestii, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus před odchodem z funkce v roce 2013. Ústavní soud o ní nerozhodl, řízení zastavil s odůvodněním, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel.
– Senátor Libor Michálek (za Piráty) letos 9. března navrhl ústavní novelu, podle které by měl prezident republiky dostat až milionovou pokutu, pokud by se dopustil porušení ústavního pořádku. Pokutu by uděloval Ústavní soud na návrh Sněmovny. Senát sám by pak měl mít opět možnost žalovat prezidenta pro velezradu, na jejímž základě by Ústavní soud mohl hlavu státu zbavit funkce. Horní komora ale jeho návrh odmítla. Kritici návrhu vyčítali mimo jiné účelovost a nedostatečnou připravenost.
– Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) dnes oznámil, že pokud prezident Miloš Zeman do týdne neodvolá předsedu hnutí ANO Andreje Babiše z vlády, jeho kritici v Senátu navrhnou nejpozději příští úterý projednání ústavní žaloby na hlavu státu. Žalobou pohrozila Zemanovi už minulý pátek skupina 27 senátorů. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská z klubu KDU-ČSL uvedla, že tato skupina se průběžně rozrostla na 34 členů horní komory. Návrh žaloby by podle ní mohl být připraven v řádu dnů. Štěch podotkl, že k projednání návrhu by bylo svoláno zasedání Senátu.
(čtk)
