Evropská komise navrhla nový pilíř sociálních práv, ve kterém věnuje prostor také zdravotnickému systému. Někteří čeští europoslanci pochybují, zda bude unijním standardům stačit například tuzemská stomatologická nebo domácí péče.
Evropská komise letos představila 5 možných scénářů, mezi kterými může Unie v budoucnu vybírat. Nyní navrhuje společný pilíř sociálních práv, například nárok absolventů na zaměstnání do 4 měsíců po ukončení školy. Hned v několika bodech věnuje pozornost také zdravotní péči. Čeští europoslanci sice považují tuzemskou úroveň lékařských, ošetřovatelských a pečovatelských služeb za lepší, než v mnoha jiných státech, ale zároveň varují před některými riziky.
Jiří Maštálka (KSČM, GUE-NGL) je původní profesí lékař. Jmenuje tři “fatální problémy”, které mohou postupně gradovat natolik, že tuzemský zdravotnický systém nebude stačit unijním standardům: “Čerství absolventi medicíny odcházejí do ciziny, takže ubývá praktických lékařů. Stále méně dostupná je akutní stomatologická péče mimo ordinační hodiny. A zároveň ubývá další zdravotnický personál – sestry nebo ošetřovatelky.”
Pavel Poc (ČSSD, S&D) vybízí k optimismu: “Kvůli všeobecné tendenci nadávat na domácí poměry nevnímáme stránky života, ve kterých máme nad jinými státy Unie navrch. Zdravotní péče sem zcela jistě patří.” Podle Poce však nemocnice zaostávají v takzvaných “hotelových službách” a personál dostává “nesmyslně nízké platy”.
Stejně jako Pavel Poc, také Kateřina Konečná (KSČM, GUE-NGL) zasedá v parlamentním výboru ENVI, kde řeší rovněž veřejné zdraví. “Navržený pilíř je určený členským zemím eurozóny, případně dobrovolným účastníkům. Naši neúčast bych považovala za obrovskou chybu,” říká Konečná o návrhu, který by eventuálně rozvinula navazující legislativa.
Petr Woff