Česká republika chce podat žalobu k Evropskému soudnímu dvoru kvůli směrnici, která drasticky omezuje držení zbraní. Nejzazší termín pro podání žaloby je srpen 2017. Protože žaloba nemá odkladný účinek, ČR musí tuhou směrnici převést do domácích zákonů a tím regulace, proti níž ČR klade odpor, začne platit. Jedna z úvah, jak zabránit převodům zbraní do nelegální sféry, je zneplatnění zbrojních průkazů.
Vyplývá to z analýzy, která byla vytvořena jako první podklad pro žalobu a kterou má Česká justice k dispozici. Analýza obsahuje nejen důvody žaloby, časový harmonogram platnosti a účinnosti jednotlivých právních aktů, ale také neblahé důsledky evropské regulace, která mezitím musí začít platit, zatímco Evropský soudní dvůr bude vyřizovat českou žalobu.
V říjnu 2018 totiž končí transpoziční lhůta a Evropská komise by měla: předně přijmout prováděcí akty v oblasti výměny informací a technických specifikací pro poplašné a signální zbraně, za druhé nově musí být registrovány některé zbraně – všechny nově vyrobené nebo dovezené zbraně (znehodnocené zbraně, některé poplašné a signální zbraně, všechny reprodukce historických zbraní, na které se směrnice vztahuje), ale i některé již veřejností držené zbraně (reprodukce dlouhých historických zbraní s drážkovaným vývrtem hlavně) a za třetí začínají platit pravidla vymezující zákaz některých samonabíjecích palných zbraní a zásobníků.
V lednu 2020 pak končí možnost odložení zavedení směrnicí požadovaných národních informačních systémů a systému regulace činnosti podnikatelů v oboru zbraní a střeliva, vyplývá z harmonogramu právních aktů. V březnu roku 2021 pak všechny zbraně kategorie C5 (zbraně kategorie C upravené na expanzní zbraň), C6 (znehodnocené zbraně) a C7 (dlouhé zbraně s hladkým vývrtem hlavně) nabyté nejpozději ke konci transpoziční lhůty musí být nově registrovány, přičemž ČR se dotýká v podstatě jen kategorie C6 a pak C7 v případě zbraní nabíjených ústím hlavně, uvádí analýza a časový harmonogram.
Dojde ke kriminalizaci legálních držitelů zbraní
Už toto načasování, které vyplývá z daného počtu dní, kdy má který akt vstoupit v účinnost, považuje analýza za neblahé, transpoziční lhůtu 15 měsíců za zcela nereálnou a některé lhůty v ní za nejasné a jiné chybějící. Jak plyne z analýzy, vznikne kvůli tomu závažný stav různých skupin vlastníků zbraní podle různých zákonných ustanovení. Podle analýzy dojde ke kriminalizaci držitelů zbraní, kteří je dosud drželi legálně jakožto i situacím, kdy bude náhle nemožné zbraně normálně obchodovat, zbraně budou neprodejné, klesne jejich cena a tím dojde ke znehodnocení trhu se zbraněmi. Dojde ovšem také k možnosti zatajení držení zbraně.
Analýza uvádí tři kladné dopady evropské směrnice. Jsou to: podřazení akustických a salutních zbraní režimu směrnice, zavedení technických specifikací pro poplašné a signální zbraně a zlepšení výměny informací o přeshraničních pohybech zbraní v rámci Evropské unie (čl. 13 odst. 4, pokud jde o „informace o udělených povoleních pro převod palných zbraní do jiného členského státu“
Za kriminalizací stojí svévolný a technicky nahodilý výklad
Následují tři negativní dopady a obsáhlé vysvětlení chaosu a kriminalizace lidí, kteří získali a drží zbraň legálně. Tyto dopady jsou: Předně neodůvodněný a aplikačně enormně problematický zákaz některých samonabíjecích zbraní a zásobníků. „Tyto zákazy jsou technicky nejednoznačné (zejména v případě kategorií A7 a A8 není jasné, jakým způsobem by měly být uvedeny do praxe a výklad je otevřen svévolným a z technického pohledu zcela nahodilým interpretacím) a z bezpečnostního pohledu empiricky nezdůvodněné. Tato nová omezení naopak zasahují do funkčního systému regulace v České republice, ohrožují jej z hlediska možného přechodu části legálně držených zbraní do nelegální sféry a mohou vést ke zbytečné kriminalizaci části doposud neproblematických legálních držitelů zbraní, jakož i k nárůstu byrokratické zátěže bez jakéhokoli přínosu k bezpečnostní situaci,“ uvádí analýza.
Držitel zbraně může zbraň prodat jen osobě s výjimkou
Druhým negativem je podle analýzy nutnost registrace doposud volně držených zbraní, s nimiž je spojeno pouze minimální bezpečnostní riziko (správně znehodnocené zbraně, některé poplašné a signální zbraně, moderní reprodukce historických zbraní). Jde o zbraně používané fanoušky k rekonstrukcím bitev a bezpečnostní rizika s nimi spojená jsou minimální, uvádí se v analýze. Podle analýzy lze počítat s tím, že významný počet těchto zbraní nebude jejich držiteli (např. v obavě z dalšího zpřísňování, z důvodu prostého vzdoru vůči této nové regulaci, nebo z důvodu neinformovanosti) vůbec registrována. „Tyto osoby tak budou opět z bezpečnostně naprosto irelevantních důvodů vystaveny riziku právních sankcí – včetně možného trestněprávního postihu,“ uvádí analýzy.
Třetím negativem s nejobsáhlejším odůvodněním je vytvoření situace, která bude usnadňovat přechod části samonabíjecích zbraní do nelegální sféry a tzv. Grandfathering. Ustanovení směrnice umožňuje – jde o možnost, nikoli povinnost – členskému státu potvrdit autorizace k držení zbraní kategorie B, které jsou nově přesouvány do kategorií A6, A7 a A8. V České republice jde o oprávnění vtělené do zbrojního průkazu příslušné skupiny. „Na toto potvrzení platnosti autorizací jsou pak pro jejich držitele navázána další práva vyplývající např. z čl. 5 odst. 3, čl. 10 odst. 1 nebo čl. 12 odst. 2. Zbraně takto držené bude moci jejich držitel dále převést, ale pouze na osoby, kterým byla vydána výjimka podle čl. 6 směrnice. Naopak možnost převodu zbraní mezi dvěma osobami, na které se bude vztahovat ustanovení o ,grandfatheringu´ je značně sporná. To povede též k významnému poklesu tržní ceny těchto zbraní, neboť okruh potenciálních kupců, tj. osob držících autorizaci vydanou již podle revidované směrnice, by měl být patrně výrazně užší než okruh osob, na které se bude vztahovat čl. 7 odst. 4a,“ uvádí analýza.
Zneplatní stát zbrojní průkazy?
Předmětné ustanovení ovšem podle analýzy reálně usnadní (v krátkém období) přechod do režimu nové směrnice tím, že z dopadů jí zaváděných restrikcí vyjímá stávající držitele nově zakazovaných zbraní. Ve středním a dlouhém období pak budou důsledky „grandfatheringu“ naopak významně negativní. Důvodem je to, že pokud budou moci být nově zakázané zbraně drženy dosavadními držiteli doživotně, bude v době po jejich smrti velmi usnadněno jejich zatajení…„Grandfathering“ by měl být v České republice přesto zaveden, aby se po schválení směrnice a při implementaci nové právní úpravy zamezilo bezprostřednímu přechodu nově zakazovaných zbraní do nelegální sféry přímo od jejich stávajících držitelů.
Je proto otázkou jak k tomuto problému v rámci implementace přistoupit; v zásadě přicházejí v úvahu patrně zejména tyto možnosti:
- Ukončení platnosti povolení osobám, které získají zbrojní průkaz od okamžiku vstupu směrnice v platnost do okamžiku přijetí implementačního právního předpisu, a současně zpětná změna kategorizace zbraní, které byly v průběhu tohoto období zavedeny do centrálního registru zbraní.
- Nastavení zjednodušených podmínek, aby tyto osoby mohly (patrně ex lege) získat povolení (výjimku) odpovídající nové právní úpravě na jimi drženou zbraň.
- Vztažení přímo podmínek „grandfatheringu“ na všechny osoby držící zbrojní průkaz a registrované zbraně až k okamžiku nabytí účinnosti vnitrostátní právní úpravy, která bude směrnici implementovat.
Žaloba: Směrnice EU je diskriminační a nepřiměřená
Návrh na řešení by podle analýzy měl být součástí věcného záměru, uvádí dokument. Protože Česká republika považuje výše uvedená ustanovení za nepřiměřená stavu věci a ustanovení o tzv. Granfatheringu za „evidentně vedoucí k diskriminační situaci“, vyhodnotilo ministerstvo vnitra, že žalobu lze opřít o dva body: Předně o rozpor směrnice se zásadou proporcionality a za druhé o rozpor směrnice se zásadou zákazu diskriminace. Přesto vnitro upozorňuje, že Česká republika musí začít pracovat na převedení výše uvedených regulací do národního práva. „Návrh na odložení účinnosti směrnice v tomto případě nemá reálnou šanci na úspěch a Česká republika bude muset bez ohledu na podání žaloby k Soudnímu dvoru Evropské unie zahájit intenzivní práce na implementaci směrnice,“ uvádí analýza.
Irena Válová
