Hospodští, restauratéři i stánkaři, kteří staví na zahrádkách před svými stánky a hospodami stany, altány a přístřešky pro kouřící hosty, by měli mít potvrzení stavebního úřadu, že jde o dočasnou stavbu s omezenou dobou jejího trvání. Jedině za této podmínky lze na zahrádce s altánem, stříškou nebo přístřeškem se stěnami kouřit, i kdyby to měl být velký slunečník. Vyplývá to z tzv. protikuřáckého zákona, který začne platit ve středu 31. května 2017.

Podle zákona o ochraně před škodlivými účinky návykových látek, který začne platit od středy, je mimo jiné zakázáno kouřit ve všech vnitřních prostorách provozoven stravovacích služeb, a to s výjimkou vodní dýmky a elektronické cigarety.

Konkrétné uvádí písmeno k) § 8, že se zakazuje kouřit „ve vnitřním prostoru provozovny stravovacích služeb, s výjimkou užívání vodních dýmek“. Následující písmeno pak výjimku rozšiřuje o elektronické cigarety.

Problém je však v definici vnitřních prostor, která je nová a žádný jiný zákon ji nezná. Zákonodárci definici vnitřních prostor nakonec popsali v § 2 protikuřáckého zákona tak, že jde o prostory stavby podle stavebního zákona – ovšem s výjimkou dočasné stavby: „Vymezení pojmů j) Pro účely tohoto zákona se rozumí vnitřním prostorem vnitřní prostor stavby podle § 2 odst. 3 stavebního zákona, s výjimkou dočasných staveb,“ uvádí se v definici, co je vnitřní prostor. Vyplývá z toho, že v dočasných stavbách se kouřit může, neboť kouřit je zakázáno pouze ve vnitřních prostorách staveb, které jsou stavbami podle stavebního zákona.

Zákaz kouření se původně týkal i stříšky ve dvoře.
Původně tomu tak nemělo být, zákaz kouření se měl týkat i zahrádek se stříškou nebo s jednou stěnou, jak vyplývá z důvodové zprávy, která se definicí vnitřních prostor zabývá.

Mohlo by vás zajímat

„Písm. j) – vnitřní prostor Jedná se o nově zaváděnou definici, kterou si podobně jako v případě definice stavebně odděleného prostoru vyhrazeného ke kouření vyžádala aplikační praxe a zkušenosti z dozorové činnosti nad dodržováním zákazu kouření na místech, kde je kouření podle zákona č. 379/2005 Sb. zakázáno. Zahrnutí této definice do návrhu zákona bylo inspirováno prováděcími pokyny k čl. 8 Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku, kde se v bodě 19 doporučuje, aby definice ,vnitřních´ nebo ,uzavřených´ prostor zahrnovala jakýkoli zastřešený prostor nebo prostor uzavřený jednou nebo dvěma stěnami, bez ohledu na typ materiálu použitý pro střechu nebo stěnu a bez ohledu na to, zda je konstrukce stálá nebo dočasná,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Podle této původní definice by bylo zakázáno kouřit všude ve dvorech, zahrádkách nebo prostě venku před restaurací nebo stánkem, kde je jen pouhá stříška nebo jedna stěna.

Jenže původní verzi zákona poslanci nakonec „shodili“ kvůli množství výjimek, takže se do konečné verze dostala definice vnitřního prostoru, jak je výše uvedena. „Pro účely tohoto zákona byla však nakonec zvolena definice vycházející ze stavebního zákona, a to v návaznosti na jeden z podpořených pozměňovacích návrhů v rámci třetího čtení u sněmovního tisku č. 508 (vládního návrhu zákona z roku 2015) v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR,“ vysvětluje důvodová zpráva.

Zlověstná věta stavebního zákona

Pokud se tedy majitel hospody, stánku či restaurace chce dozvědět, co je vnitřní prostor, kde se nesmí kouřit a zda existuje místo, kde se za určitých podmínek smí kouřit, musí nahlédnout do stavebního zákona. Předmětný §2 odst. 3 stavebního zákona, na který protikuřácký zákon odkazuje, pak říká toto:

Stavební zákon §2 odst 3
(3) Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu.

Tato definice stavebního zákona obsahuje zlověstnou větu, která říká, že za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Což může být stan. Dočasná stavba, kde je kouření povoleno, je tedy pouze tou stavbou, za kterou ji označí stavební úřad a omezí dobu jejího trvání, i kdyby to měl být slunečník.

Důvodová zpráva považuje nápoj za pokrm

Výše uvedené platí pro restaurace, hospody, bary, jídelny, kavárny, pivnice i stánky. Tyto podniky se nově nazývají „provozovnami stravovacích služeb“.

Co je provozovna stravovacích služeb rovněž vysvětluje důvodová zpráva protikuřáckého zákona: „Touto definicí se nahrazuje pojem ,zařízení společného stravování´ používaný v zákoně č. 379/2005 Sb. Dochází tím ke sjednocení s terminologií používanou jednak nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002 (pojem ,potravinářský podnik´ a dále zákonem č. 258/2000 Sb. tak, aby v praxi již nedocházelo k interpretačním problémům. Pojem ,potravinářský podnik´ je upraven ve výše uvedeném nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 Sb. (čl. 3 odst. 2). Stravovací služby jsou upraveny § 23 zákona č. 258/2000 Sb.,“ uvádí se v důvodové zprávě k protikuřáckému zákonu.

Zpráva rovněž interpretuje co je a co není pokrm, přičemž bere naděje všem, kteří měli nápoj za nápoj a byli přesvědčeni, že v nálevnách, kde se nepodává žádné jídlo, ale třeba jen pivo a kořalka, nemusí zákaz kouření platit: „Pokrmem je podle § 23 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. potravina včetně nápoje, kuchyňsky upravená studenou nebo teplou cestou nebo ošetřená tak, aby mohla být přímo nebo po ohřevu podána ke konzumaci v rámci stravovací služby. Zároveň je do této definice pro vyjasnění doplněn prvek společný pro řemeslnou živnost – hostinskou činnost, a sice má zde docházet k podávání pokrmů včetně nápojů určených k přímé spotřebě v dané provozovně. Jedná se např. o restaurace, bary, kavárny, čajovny, vinárny, jídelny apod. Tato definice se do velké míry překrývá s definicí stánku s občerstvením,“ uvádí se doslova v důvodové zprávě.

Irena Válová