Rakousko musí převzít migranty z Itálie a z Řecka podle dohodnutých kvót o přesídlení. A to i přesto, že se samo stalo cílovým místem desetitisíců migrantů z Asie a Afriky. Důvodem je fakt, že Rakousko nyní nečelí přílivu migrantů ze třetích zemí. Vyplývá to z odpovědi Jeana-Claude Junkera na dopis kancléře Christiana Kerna, kterým kancléř Evropské komisi oznámil, že Rakousko odstupuje od přesídlovacího programu dohodnutého v roce 2015. Jenže ten platí jen dva roky, do letošního září.
Výměna oznamujících dopisů mezi rakouským kancléřem a předsedou Evropské komise by měla být varováním pro ty v České republice, kteří věří, že ČR nebude muset svůj závazek splnit a migranty z Itálie a Řecka přijmout. Rakousko po výměně názorů s EK dospělo k závěru, že v rámci „přesídlovacího programu“ musí splnit závazek a přijmout 1900 migrantů z Itálie a Řecka ještě letos do září.
Vyplývá to z reakce na odpověď předsedy EK Junkera a reakcí rakouských politiků, jak byly aktuálně zveřejněny v rakouském tisku včetně plného znění dopisu. Proč do září? Podle experta na evropské právo platnost rozhodnutí Evropské Rady o přerozdělení lidí v EU končí právě v září. Tlak na přijetí žadatel o azyl proto roste.
Rakousko ze strachu přijímá evropské právo
Dopis Evropské komisi s oznámením, že Rakousko nemá důvod setrvávat v programu přerozdělování migrantů v Evropě, odeslal rakouský kancléř Christian Kern (SPO) na konci března. Kancléř v dopisu logicky vysvětloval, proč Rakousko odstupuje od programu na přerozdělování lidí z Asie a Afriky v Evropě: Vzhledem k počtu obyvatel Rakouska země ukázala dostatečnou solidaritu, když přijala čtyřikrát více žádostí o azyl, než Itálie a nebo dvaapůlkrát více žádostí o azyl než Řecko. Rakousko v letech 2015 a 2016 mnohonásobně solidaritu překročilo.
Odeslání dopisu Evropské komisi předcházelo jednání ministerské rady a ne všichni politici a experti na evropské právo však s dopisem rakouského kancléře souhlasili. Proti nesplnění závazku byl i rakouský ministr vnitra Wolfgang Sobotka (ÖVP) a odborníci na evropské právo. Podle některých je „Kern provokatér, který chce vyvolat sankce EU“. Na jednání rakouské ministerské rady opět zaznělo, že Rakousko je od začátku solidární a totéž žádá po ostatních státech EU „ve všech směrech a pro všechny“, přičemž někteří poukazovali na to, že kancléř Kern ještě před týdnem volal po sankcích proti Polsku, popsal rozvrat mezi politiky Der Standard. Musíme přijmout evropské právo, zaznělo proti názoru kancléře Kerna.
Rakousko nečelí náhlému přílivu, proto musí plnit
Úvaha o povinnost přijmout bez odmlouvání migranty se ukázala jako správná, jak vyplynulo z aktuální odpovědi předsedy Komise Jeana –Calude Junkera. „Juncker dal jasně najevo, že Rakousko musí dostát závazkům. Ministr Wolfgang Sobotka chce spustit přesídlovací program ihned,“ napsal k výsledku akce rakouský tisk. „Rakousko má zákonnou povinnost přerozdělování a já osobně očekávám, že ji bude plnit,“ odpověděl Juncker kancléři Kernovi.
Poté předseda EK argumentuje vlastní politikou Rakouska, které bylo podle Junckera v posledních dvou letech jedním z nejdůležitějších představitelů a příznivců komplexní společné evropské přistěhovalecké politiky. Situace se navíc, podle Junckera, změnila: Byla založena společná evropská pohraniční a pobřežní stráž, vznikly hot spoty v Itálii a Řecku, které jsou plně funkční a počet žádostí o azyl v Rakousku se snížil. Uvedl Juncker. Ale Itálie a Řecko jsou stále pod tlakem a potřebují pomoc… Nebylo by dobré znamení, kdyby se do září 2017 nepodařilo všechny potřebné osoby z Itálie a Řecka přerozdělit, dodává Juncker.
Podle Junckera současná situace v Rakousku nenaplňuje znaky „náhlého přílivu příslušníků třetích zemí“, které by odůvodňovalo pozastavení rozhodnutí Evropské Rady. „Proto věříme, že Rakousko splní své zákonné povinnosti a začne s přerozdělováním,“ napsal Kernovi Juncker.
Expert: Závazek byl dvouletý, platí jen do září
Zatímco rakouský ministr vnitra Wolfgang Sobotka chce začít okamžitě, kancléř Christian Kern považuje dopis Junkera za základ k dalšímu vyjednávání. Podle jeho vyjádření je stále prostor pro jednání o počtu přerozdělených lidí a trvání závazku. Rakousko od roku 2015 převzalo od Itále a Řecka 50 žadatelů o azyl. Česká republika jich převzala za tuto dobu dvanáct.
Podle profesora evropského práva Waltera Obwexera skutečně jde o právní závazek, který musí členský stát EU splnit, jinak se vystavuje riziku sankcí. Pro deník Der Kurie však vyloučil, že se to stane. Skutečný problém je podle něho jinde: „Byl jsem překvapen, že Evropská rada přijala rozhodnutí, které automaticky pozbývá platnosti po dvou letech. V září nařízení EU skončí platnost a žaloba Evropské komise proti členskému státu by neměla smyl,“ vysvětluje expert na evropské právo profesor Walter Obwexer.
Mateschitz: Hranice měly být dávno zavřeny
Rakousko v roce 2015 požádalo o azyl 90 000 osob z Balkánu, Asie a Afriky. Rok poté přijalo zákon o limitu 37 500 žádostí, po jejímž naplnění nebudou do země vpuštěni žádní žadatelé. Tato hranice se má každý rok snižovat. Současně v Rakousku opakovaně probíhá diskuse o uzavření hranic s Itálií, odkud do země přichází přistěhovalci, kteří přišli středomořskou stezkou z Libye. Podle některých hlasů nešlo ani v roce 2015 a nejde ani nyní o uprchlíky podle Ženevské konvence, nýbrž o ekonomické přistěhovalce nebo přistěhovalce za sociálními výdobytky a hranice země měly už dávno být zavřeny. To je například názor ředitele firmy Red Bull Ditricha Mateschitze, podle kterého se to tak jako tak stane.
Mezitím tisk opakovaně publikuje příběhy úspěšných přistěhovalců, ale také těch, kteří pokračují v Rakousku ve svém způsobu života, zavírají své ženy doma a zakazují jím dokonce i naučit se jazyk hostitelské země a chtějí žít jako na venkově v Anatolyi.
Irena Válová
