Skandál kolem odposlouchávání hovorů mezi podnikatelem Shahramem Abdullahem Zadehem a jeho pěti obhájci se stal hlavním tématem semináře Meze legality odposlechu občana při komunikaci se svým advokátem ve světle ochrany lidských práv, který uspořádal na půdě Poslanecké sněmovny předseda poslanecké komise pro kontrolu odposlechů Daniel Korte (TOP 09).
Korte případ nazval nejzávažnějším porušením právního státu od roku 1989. Semináře se zúčastnili rovněž zástupci České advokátní komory a Unie obhájců ČR. Přestože byli pozváni i předseda Nejvyššího soudu ČR Pavel Šámal a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, ani jeden ze zástupců justice nedorazil.
Úvodem Korte připomněl genezi Zadehova případu, kdy byl po několika měsících propuštěn z vazby na kauci, a vzápětí opět zatčen a umístěn do vydávací vazby kvůli žádosti o vydání do Íránu. A to i přesto, že je českým občanem. K inkriminovaným odposlechům Zadeha s pěticí jeho advokátů docházelo, když jej soud propustil z vydávací vazby. Odposlechy byly nařízeny kvůli podezření, že se Zadeh snaží ve svém případu ovlivňovat svědky.
„Tu novou věc vyšetřovali identičtí policisté, a dozoroval identický státní zástupce, takže dobře věděli, že Zadeh komunikuje se svými obhájci, a přesto, že jim to zákon jasně ukládá, odposlechy nejenom že nestopli a nezničili, ale dokonce je zanesli do vyšetřovacího spisu. Obžaloba má tedy k dispozici celou strategii obhajoby,“ vysvětlil poslanec. „Opět je na tom namontované VSZ Olomouc, přičemž už ve vyšetřovací komisi k policejní reorganizaci jsme zjistili, že zákony pro toto VSZ neplatí, nebo je překrucuje. Od roku 1989 se tady nic podobného, respektive v takovém rozsahu, ještě nestalo.“
Podle ředitele Útvaru zvláštních služeb Vladimíra Šibora toto pracoviště nemá šanci zjistit, že hovoří klient s advokátem. Je pouze na policejním orgánu, který vede konkrétní vyšetřování, zda tuto skutečnost oznámí. „My pak postupujeme striktně, jak nám zákon ukládá.“
Advokát Lukáš Trojan, který v této věci podal trestní oznámení, vysvětlil, že ochrana komunikace není na ochranu advokáta, ale na ochranu klienta. Advokáti nejsou chráněni před invazivními prostředky – nejsou chráněny například obchodní věci, či o osobní informace, komunikace s rodinnými příslušníky klienta či advokáta s jiným advokátem, byť se týká klientova případu. „Co je neuvěřitelné, že ani po dvaceti letech se tato zásadní věc nedodržuje,“ dodal Trojan, podle něhož snahy prolomovat advokátní mlčenlivost nejsou specifické pouze pro ČR, ale k těmto snahám dochází v celé Evropské unii.
Jako možné řešení v této souvislosti nabídl holandský model, kde advokát dá k dispozici své číslo, aby nemohlo dojít k nezákonnému odposlechu. „S tím, že nám odposlouchávají, jsme se už smířili, ale že se to dá ještě do spisu, je neslýchané.“
Nejednotná judikatura ÚS
Místopředseda ČAK Robert Němec vidí problém v tom, že zásada důvěrnosti není kazuisticky zakotvena. Přitom se řeší v několika zákonech – zákon o kybernetické bezpečnosti, daňový řád, zákon o Vojenském zpravodajství či zákon o BIS. Konkrétně pak zmínil zákon o kybernetické bezpečnosti, který je v tuto chvíli ve sněmovně, a kde je podle něj těžké odlišit, kdy zpravodajské služby sledují metadata, a kdy mohou sledovat jednotlivé hovory. Přitom by mělo být konkretizováno v rámci šetření práv klientů, co spadá pod chráněnou komunikaci, a vyslovil se rovněž pro zmíněný holandský model.
Že je komunikace obhájce s klientem chráněna, vyplývá z článku 13 Ústavy ČR, a musí být chráněna od počátku trestního řízení. Problém je ale podle Tomáše Gřivny z PF UK v tom, že není z judikaturní praxe Ústavního soudu jasné, kdy tyto účinky nastávají.
V roce 2010 vydal Ústavní soud rozhodnutí, z něhož vyplývá, že účinky chráněné komunikace nespojuje se začátkem řízení. O čtyři roky později je spojil se začátkem trestního řízení vůči konkrétní osobě, tedy okamžikem vydání usnesení o zahájení trestního stíhání, a v posledním, letošním rozhodnutí vydal střední stanovisko, podle něhož účinky nastávají již samotným zahájením úkonů trestního řízení. „Existují tedy tři rozporná stanoviska ÚS, a odpověď na to nedává ano ESLP ani Úmluva o lidských právech.“
Závěrem svého příspěvku pak Gřivna detekoval tři základní problémy, které jsou dnes s odposlechy spojeny ohledně sledování podle paragrafu 158 Trestního řádu, pod něž spadají například prostorové odposlechy, anebo sledování komunikačních zařízení. Je možné je použít i na bagatelní trestné činy, neexistuje u nich informační povinnost a jde o porušení práv třetích osob, což dokazuje, že systém je nedostatečný.
Nedostatečná informovanost
Poslanec Marek Benda (ODS) upozornil na to, že ačkoli telefonické odposlechy musí splňovat kritéria závažnosti předpokládané trestné činnosti, mohou být následně použity i na bagatelní trestnou činnost, pokud z nich vyplyne. Sebekriticky rovněž zhodnotil příliš široce koncipovanou výjimku z povinnosti informovat ex post občana o tom, že byl odposloucháván. Každoročně se dají případy, kdy OČTŘ skutečně občana informuje, spočítat na prstech obou rukou. „Když jsme to přijímali, nikdy nás nenapadlo, že Policie ČR bude výjimku tak nadužívat. Budeme se muset zamyslet nad přesnější právní úpravou.“
Trojan následně upřesnil, že bývalá protikorupční policie informovala šest občanů, a protimafiánský útvar ani jednoho. „Tak není možno si zažádat i přezkum zákonnosti u Nejvyššího soudu.“ Advokát Václav Vlk zmínil případ, který pro svého klienta dotáhl do konce, kdy přestože byla NS prokázána nezákonnost, protože byla odposlouchávána jiná osoba, od MS dotyčný obdržel od MS pouhých 4 700 korun odškodného. . Zkritizoval rovněž to, že NS ohledně odposlechů nevydal ještě sjednocující stanovisko.
Podle Petra Tomana je zřejmé, že ÚS interpretuje právo jinak, než stanovili zákonodárci. Je proto třeba změnit zákon, kde by bylo jasně vymezeno, co jsou hovory advokátů s klientem. Technickým řešením by bylo zavedení již zmiňovaného registrovaného telefonu, aby soudce již při povolování odposlechu věděl, že jde o advokáta, případně, aby byl hovor automaticky vypnut, pokud se číslo objeví v rámci již nařízeného odposlechu. „Jsou policisté, kteří nám řeknou, že jde o rozhovor advokáta s klientem, ale jinak nemůžeme jak zasáhnout. Technické řešení se dá najít například zavedením automatického generátoru.“
Dušan Šrámek
