Česká republika zatím neratifikuje Istanbulskou úmluvu proti genderově podmíněnému násilí na ženách, protože zákaz zvěrstev, který Úmluva obsahuje, se zatím nepodařilo promítnout do trestního zákona. Kromě mrzačení klitorisu a stydkých pysků z náboženských a kulturních důvodů nebo zavlečení dítěte za účelem sňatku do zahraničí obsahuje Úmluva rovněž povinnou výuku ve školách o škodlivosti uřezávání ženských orgánů a násilí na ženách.
O procesu schvalování Istanbulské úmluvy Česká justice již dříve informovala. Proti podpisu Úmluvy v rámci připomínkového řízení vystoupili politici KDU-ČSL s tím, že násilí a zvěrstva popisovaná ve smlouvě jsou v ČR již zákonem ošetřena, naopak sociální konstrukt domácí a genderově podmíněné násilí proti ženám vylučuje z tohoto jevu muž, neboť ustanovení Úmluvy se týkají jen žen.
Genderová zvěrstva v právu jsou kulturní boj
Například Článek 38 upravuje mrzačení ženských pohlavních orgánů, kterým se dle Úmluvy rozumí „jakékoli úmyslné mrzačení velkých i malých stydkých pysků či klitorisu nebo jejich částí, ke kterým dochází bez lékařských důvodů, včetně navádění, přimění nebo obstarání ženy či dívky k takovému zmrzačení… Částečné nebo úplné odstranění ženských pohlavních orgánů zde není prováděno pro lékařské účely, nýbrž zpravidla pro účely kulturní či náboženské“, citovala strana důvodovou zprávu. Výuku dětí ve školách na téma uřezávaní ženských orgánů pak strana označila za indoktrinaci. Jak vyplynulo ze stanoviska KDU-ČSL, sociální konstrukt generová zvěrstva je především zvěrstvem v právu.
Takové jednání bez ohledy na jeho důvody je však už nyní v ČR trestným činem. Mrzačení klitorisů nebo mužských pyjů je trestný čin těžkého ublížení na zdraví, a to i bez Istanbulské smlouvy a nucení ženy k tomuto výkonu je vydírání. To se týká i zavlečení dítěte do ciziny za účelem sňatku. Co se týče zvěrstev páchaných na území ČR, jsou trestná bez ohledu na to, zda jsou obětí čeští občané nebo přistěhovalci. Úmluva však obsahuje zvláštní ustanovení, podle kterého má být zajištěno zvláštní postavení přistěhovalým ženám a žadatelkám o azyl jako zvláště zranitelné skupině osob. Podle veřejné debaty však jde o nástroje kulturního boje, napsali shodně Pavel Bělobrádek a Marian Jurečka v rámci připomínek. Smlouvu nakonec Česká republika podepsala, ale dosud neratifikovala. Následkem podpisu mělo například dojít k prodloužení promlčecí doby za spáchání obřezání ženy.
Poslankyně TOP09 bojuje za EU a ženská práva
Skutečnost, že se ratifikace Istanbulské úmluvy odsouvá nejdříve na listopad vyplynula z odpovědi ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO11) na interpelaci poslankyně Kristýna Zelienkové, která je členkou Stálé delegace Parlamentního shromáždění Rady Evropy, z jejíž dílny Úmluva pochází. Rada Evropy je instituce, jejímiž členy je 47 států, kromě členských zemí EU je členem také například Turecko nebo bývalé republiky SSSR.
Čtěte také: Genderová zvěrstva v právu: Příliš silná káva pro KDU-ČSL
Poslankyně Kristýna Zelienková zvolená za ANO11, která je nyní členkou klubu TOP09 a Starostové, vyjádřila v interpelaci na ministra Roberta Pelikána znepokojení nad posunutím termínu ratifikace Úmluvy na listopad po volbách do poslanecké sněmovny a tím nad hrozbou ještě dalšího posunutí. „Česká republika 2. května 2016 jako jeden z posledních států Evropské unie podepsala Istanbulskou úmluvu proti násilí na ženách, vypracovanou Radou Evropy. Jako členka parlamentní delegace do Rady Evropy jsem byla překvapená, když jsem se dozvěděla, že na jednom z posledních jednání vlády se proces ratifikace Istanbulské úmluvy posunul, a to až na listopad, přestože je v legislativním plánu vlády jednoznačně uvedeno, že tento proces bude ukončen v červnu 2017, na což měla vláda a Ministerstvo spravedlnosti celý rok. V listopadu bude krátce po volbách a hrozí, že se tento termín opět posune a k samotné ratifikaci dojde možná někdy v roce 2018. Znovu budeme zbytečně kritizováni v Radě Evropy a tentokrát po právu. Posunutí ratifikace na listopad v podstatě znamená, že se v tomto volebním období úmluva už neprojedná,“ upozornila poslankyně Zelienková na fakt, že Úmluvu mezinárodní organizace Rady Evropy dosud neratifikovala ČR jako člen EU. Poté vznesla otázku, proč se ministr Robert Pelikán nezasadí urychlení a zda jsou mu ženská práva lhostejná.
Novela trestního zákona se přesouvá na listopad
Podle ministra spravedlnosti vnikl posun uznáním připomínky Nejvyššího soudu, který požádal, aby trestní zákon nebyl novelizován každý týden, ale jednou novelou.
„Problém je v tom, že tady je třeba si změnit trestní zákoník, což by se nestihlo v tomto volebním období bez ohledu na to, zda bychom to tedy do vlády předložili v červnu, anebo v listopadu. To je totiž už úplně jedno. Důvod, proč jsme tedy akceptovali – akceptovali – připomínku Nejvyššího soudu, který nás žádal, abychom posunuli v legislativním plánu vlády ten termín na listopad, byl, že z tohoto hlediska je to jedno, a pokud my to posuneme na listopad, tak nám to umožní spojit tu novelu s jinou novelou, kterou zase z jiných důvodů také chystáme. Čili cílem bylo učinit něco pro uživatele našeho práva, aby neměli každý týden jinou novelu. Víte, že i tady poslanci často žehrají, když přicházím opakovaně s novelami, které se týkají vždy tedy něčeho jiného, chtějí, aby to bylo v jednom balíku. Ale když to je v jednom balíku, tak logicky to trvá déle. Ne proto, že bychom neměli napsané nebo nemohli mít do června napsané to, co se týká této konkrétní úmluvy, ale protože prostě musíme ještě k tomu dodělat nějaké další věci, které se týkají něčeho jiného,“ objasnil okolnosti, proč se trestný čin uřezávání klitorisů ženám a vynucování sňatků dětí přesouvá v trestním zákonu na listopad.
Bude v zákoně zákaz kamenování a napichování na kůly?
Podle vyjádření ministra Roberta Pelikána i podle nynějšího skutečného stavu věci však jde o bouři ve sklenici vody. Jak totiž sám ministr Pelikán v úvodu odpovědi na interpelaci uvedl, jde pouze o teoretické trestné činy. Přesto však nezůstávají v teoretické rovině, kam by tudíž patřily spolu s kamenováním žen nebo uřezáváním hlav a jejich napichováním na kůl, nýbrž se stanou součástí trestního zákona, který by měl být odrazem reality života.
Sám ministr Robert Pelikán (ANO11) v úvodu své odpovědi vyjádřil ovšem pochybnost o tom, že v budoucnosti se uvedená středověká zvěrstva nerozšíří i v České republice: „Ten posun v ratifikačním procesu je způsoben tím, že k tomu, abychom mohli ratifikovat tuto úmluvu, tak si musíme poněkud poupravit náš trestní zákoník a musíme si tam zavést trestné činy, které, věřím, jsou u nás v tuto chvíli ještě jen teoretické. Věřím, že tak tomu bude i v budoucnu, ale člověk nikdy neví. Jsou to trestné činy typu záměrné vylákání ženy, muže nebo dítěte do cizího státu za účelem jejich donucení k uzavření manželství a tak podobně,“ vyjádřil nejistotu ohledně typů trestné činnosti, která se z nějakých důvodů může šířit i v České republice.
Irena Válová
