Ústavní soud (ÚS) se zastal ženy z Prahy, které justice uložila ochranné psychiatrické léčení. Opakovaně totiž kontaktovala policii s obavou, že ji konkrétní člověk nechává sledovat, ničí jí doma věci a jinak ji obtěžuje. Policie v tom spatřovala křivé obvinění. Obvodní soud pro Prahu 6 dospěl k závěru, že by žena mohla být na svobodě nebezpečná pro své okolí.
Podle ústavních soudců však chyběly pádné důvody pro ústavní léčbu, justice se dostatečně nezabývala konkrétními okolnostmi, což nyní musí napravit. Je nutné jasně odůvodnit, proč nedostačuje mírnější prostředek – ambulantní ochranné léčení.
„Újma způsobená uloženým a vykonávaným ochranným opatřením nesmí být větší, než je nezbytné k dosažení jeho účelu,“ řekl soudce zpravodaj Jan Filip. Žena zatím do psychiatrického léčení nastoupit nemusela, ústavní soudci už dříve rozhodli o odkladu.
Pražský soud vycházel z odborného posudku, který vznikl po čtyřicetiminutovém pohovoru se ženou. O ústavním léčení rozhodl i přesto, že souhlasila s ambulantní léčbou a nikdy dříve psychiatrickou pacientkou nebyla, v běžném životě normálně funguje, chodí do práce, žije samostatně.
Institut ochranného léčení se podle Ligy lidských práv někdy v praxi zneužívá. „Myslím, že obecné soudy si úplně neuvědomují, co to znamená být v ochranném léčení. My jsme dokonce slyšeli od pacientů, že to ochranné léčení dokonce může být horší než vězení. Člověk nemá zákonné právo na vycházky, kromě toho, že je zbaven osobní svobody, tak musí podstupovat léčbu, kterou častokrát nechce,“ řekla ČTK právnička ligy Zuzana Durajová.
Podle dnešního nálezu zatím z důkazů dostatečně jasně nevyplývá, že by žena mohla být nebezpečná svému okolí. Znalec u soudu konstatoval, že u podobných chorob provázených bludy nelze vyloučit přechod k aktivní obraně. Soud však neměl dělat závěr obecně o chorobě, ale o konkrétní ženě, zdůraznil Filip. Samotná skutečnost, že si žena doma instaluje drahá bezpečnostní zařízení také nesvědčí o její nebezpečnosti.
Na druhou stranu Filip v nálezu zdůraznil i to, jak silně dopadají křivá obvinění na člověka opakovaně osočovaného ze sledování či jiných zásahů do soukromí. Je stigmatizován, vyšetřován, připraven o čas a duševní klid. Soud se tak neztotožnil s názorem, že společenská škodlivost prvotního ženina jednání je mizivá a že vůbec nemůže být důvodem k ochrannému léčení.
(čtk)
