Evropská komise chce, aby každý zaměstnanec dostával aspoň minimální mzdu aktuálně platnou ve členském státě, kde zrovna pracuje. Navíc připravuje nový sociální pilíř, který má přispět k rovnosti a spravedlnosti. Zároveň vyjednává s Parlamentem a Radou, jak ochránit místní průmysl před nekalým dovozem.
Díky letadlům a chytrým telefonům rychleji překonáváme vzdálenosti, starý kontinent i celá planeta vypadá menší, ale rozdíly mezi různými státy zůstávají značné. Firma může zaměstnávat lidi v chudší zemi, aby ušetřila na mzdách (sociální dumping) a hotové zboží potom nabízet na bohatším trhu, kde nasadí poměrně nízké ceny (cenový dumping). Evropská unie celou problematiku řeší a zatímco uvnitř sebe sama naráží na rozpory, v zahraniční politice může zaujmout jednotný postoj.
Směrnice o vysílání pracovníků
Záleží na úhlu pohledu, jestli vidíme sociální dumping jako neférový, nebo přirozený. Má například zaměstnanec české firmy, který řídí náklaďák po německé dálnici, právo na tamní minimální mzdu (8,84 euro, tedy 238 Kč, oproti tuzemským 66 Kč na hodinu)? Bohatší západoevropské země odpovídají většinou kladně, zatímco východní státy hájí svoje podnikatele, kteří mohou díky nižším sociálním standardům poskytovat poměrně levné služby. “Vůbec nevítám diskuse o sociálním dumpingu uvnitř společného unijního trhu. Například rozšiřování vlastní minimální mzdy na projíždějící kamiony nebo prolétající letadla považuji za neadekvátní ochranu před konkurencí jiných zemí,” říká Luděk Niedermayer, europoslanec lidovecké frakce (TOP 09, EEP). Různé výklady…
Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.
Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit
Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit
Petr Woff
