Ombudsmanka Anna Šabatová žádá zavedení nezávislého prošetřování stížností na kvalitu péče v sociálních službách. Chce také, aby pacienti mohli podat stížnost na zdravotní péči, které se jim dostalo v zařízeních sociálních služeb. Jde o dvě z pětice nových legislativních doporučení veřejné ochránkyně práv ve zprávě o činnosti za loňský rok, kterou obdrželi poslanci.
Nynější úprava ochrany práv klientů sociálních služeb není v příslušném zákoně podle Šabatové dostatečná. Měli by podle ní mít možnost efektivně se bránit v případech, pokud službu nedostávají v požadovaném standardu. „Proti vyřízení stížnosti poskytovatelem služby není možno podat opravný prostředek k nezávislému subjektu,“ popsala současnou praxi ombudsmanka.
Inspekce kvality sociálních služeb není podle ní povinna prošetřit každý z individuálních podnětů klientů a krajský úřad dohlíží jen na plnění registračních podmínek poskytovatele sociální služby. „Ochranu práv uživatelů sociálních služeb je třeba zajistit prostřednictvím nezávislého stížnostního mechanismu,“ žádá ochránkyně práv.
Ohledně stížností na zdravotní péči v zařízeních sociálních služeb Šabatová upozorňuje na to, že nynější právní úprava je předpokládá jen v případě registrovaných poskytovatelů zdravotních služeb, což jsou třeba nemocnice. Navrhuje změnu zákona tak, aby se stejná pravidla pro vyřizování stížností na zdravotní péči vztahovala i zařízení sociálních služeb. Jejich současné rozlišování není podle ombudsmanky důvodné.
Šabatová také navrhuje zjednodušení zastupování dítěte pěstounem v řízení o dávkách pro lidi se zdravotním postižením. Nyní se musí pěstoun nejprve stát procesním opatrovníkem, což je z hlediska rychlosti řízení o dávce podle Šabatové nepraktické. Další námět se týká výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity v souvislosti s pracovním úrazem. Šabatové upozorňuje na to, že nynější pravidla rentu snižují, jak roste minimální mzda. Nárok na náhradu může případně i zcela zaniknout.
Poslední doporučení směřuje k naplnění dozoru státního zastupitelství nad dodržováním zákonů v zařízeních pro zajištění cizinců, v přijímacích azylových střediscích a v psychiatrických nemocnicích s ústavním ochranným léčením. Podmínky dohledu se musí dostat do příslušných zákonů, což je zatím jen u věznic a u dětských domovů. „Ochránkyně připomíná, že se nejedná o svěření nové pravomoci, ale o naplnění působnosti, kterou zákon o státním zastupitelství předpokládá,“ stojí ve zprávě.
Z předloňské šestice legislativních doporučení zatím podle informace nenastal žádný posun u čtyř. Vedle úpravy sporů vlastníka a uživatele domu o zřízení anténního a telefonního rozvodu jde o řešení vyměřovacího základu zdravotního pojistní u zaměstnanců s nižší než minimální mzdou a o požadavek, aby stát hradil toto pojištění za lidi v ústavním ochranném léčení. Ombudsmanka také stále žádá přesun důkazního břemene na žalovaného ve všech sporech o diskriminaci.
(čtk, epa)
