Soud rodiče stresuje a podněcuje konflikty, kterým je lepší předcházet. I to jsou teze, na základě kterých ministerstvo spravedlnosti přichází s myšlenkou, že by se rozvádějící se rodiče o poměrech svých dětí už nemuseli nutně dohadovat jen před soudem. Napříště by mohlo stačit, kdyby jejich dohodu posvětil notář, nebo sociálka.

Rezort Roberta Pelikána (ANO) se do hledání alternativ k soudnímu rozhodování o výživném pustil v rozsáhlé analýze problematiky alimentů, o které již Česká justice jako první informovala. Dnešní právní úprava totiž stanoví, že má-li soud rozvést manželství rodičů dítěte, musí nejprve určit, jak bude každý z rodičů napříště o dítě pečovat. A to podle ministerstva často zbytečně zatěžuje nejen soudy, ale i rodiče – zvlášť pokud mají vůli se domluvit.

„Jedinou dohodou rodičů o výši výživného, kterou český právní řád uznává jako exekuční titul, je dohoda schválená soudem. V této oblasti má česká praxe a legislativa významný prostor, kam se posunout,“ uvádí analýza. A dodává: „Z mimosoudních řešení se nabízí možnost uznávání dohod o výživném uzavíraných mezi rodiči ať už před orgánem sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) nebo před notářem.“ Dohoda by měla mít vždy podobu veřejné listiny.

„Mírovou“ dohodu rodiče snáz plní

Obě varianty vyžadují legislativní zásah. Ministerstvo ale argumentuje zkušenostmi ze zahraničí. „Pro rodiče je jednodušší uzavřít dohodu, které dosáhli bez významného zásahu soudu a se kterou souhlasí, a poté ji pak víceméně dobrovolně plní,“ stojí v analýze. Notáři schvalují dohody o alimentech například v Lotyšsku. Ve Velké Británii funguje vládní organizace přímo pro určování výživného. Ve Skotsku se mohou rodiče dohodnout před zraky právních zástupců.

Mohlo by vás zajímat

Pro soudy by navíc znamenalo zapojení notářů a OSPODů výraznou úlevu. A uvolnily by se jim ruce pro řešení zvlášť složitých případů. Analýza totiž mimo jiné odkazuje i na loňské usnesení Nejvyššího soudu, podle kterého kladou řízení o výživném na soudy rozsáhlé požadavky na dokazování. A to i v případě, že se rodiče na alimentech dohodnou. „Aby bylo zřejmé, že dohoda rodičů není ve zjevném rozporu se zájmy dítěte,“ cituje analýza Nejvyšší soud.

Soudům by podle ministerstva měla nicméně vždy zůstat možnost zasáhnout, pokud by šly dohody uzavřené před jeho dveřmi proti zájmům dítěte.

Nesezdaní rodiče před soud nemusí

Ministerstvo také upozorňuje na skutečnost, že se téměř polovina dětí rodí mimo manželství a rozchody jejich rodičů zákon neřeší. „Obrací se na soudy (rodiče – pozn. red.) až ve chvíli, kdy dochází ke skutečnému konfliktu stran poměrů dítěte a je zapotřebí zásahu státu k tomu, aby zabránil poškozování práv společného dítěte,“ stojí v analýze. Potenciální využívání dohod o výživném ve formě veřejné listiny s doložkou vykonatelnosti by podle rezortu mohlo zlepšit situaci i těchto dětí.

Lucie Nekvasilová