Vesměs ušlechtilé, ale vágně formulované cíle, které půjde obtížně v praxi naplnit. Tak vypadají teze Občanské demokratické strany v oblasti právního státu a spravedlnosti. Na ideové konferenci je jejich garantem exministr spravedlnosti Pavel Blažek. Většinový požadavek zástupců české justice na zřízení Nejvyšší rady soudnictví v materiálu chybí.

Programové priority pro říjnové volby do Poslanecké sněmovny a také jedničky všech kandidátek představují dnes v Národním domě na pražských Vinohradech občanští demokraté. Konference s podtitulem Silný program pro silné Česko má být završením jarní části kampaně ODS Tvoříme program.

Český právní řád je podle ODS komplikovaný, obtížně srozumitelný a zaplevelený nejrůznějšími výjimkami a nejastnostmi. Strana chce dbát na vyváženost mocí zákonodárné, výkonné a soudní. „Nepřipustíme nepromyšlené a nebezpečné zásahy ve prospěch jedné z těchto mocí na úkor zbývajících, což by ohrozilo funkční demokratický systém naší republiky,“ uvádí se v tezích pro podzimní volby do Poslanecké sněmovny. I to může být důvodem, proč ODS do svého programu pro justici nedala zřízení Nejvyšší rady soudnictví.

Pavel Blažek na ideové konferenci kritizoval, že současné ministerstvo spravedlnosti pod vedením Roberta Pelikána (ANO) bojuje proti „různým mafiím“: exekutorské, insolvenční, mafii znalců a dalších. Celý tento boj ale podle Blažka slouží k tomu, aby resort zakryl, že ve skutečnosti nic nedělá. Exministr také kritizoval to, že v zákonech se dnes málokdo vyzná. „Musí skončit to, abychom kvůli stručné novele byli v novinách,“ uvedl Blažek.

Co chce ODS zavést?

  • Pravidelné přezkoumání účelnosti a efektivity zákonů a vyhlášek nejpozději po pěti letech od jejich zavedení
  • Garanci vynesení rozsudků v první instanci v trestních věcech nejpozději do tří let
  • Lepší využívání alternativních trestů
  • Povinnost souhlasu majitele nemovitosti s přihlášením trvalého pobytu nájemníka

Co chce zrušit?

  • Zásadní část administrativní zátěže soudců – není možné, aby strávili 20 % svého času stanovením rozsudku a zbylých 80 % jeho sepisováním a administrováním
  • Princip presumpce viny, např. v antidiskriminačním zákoně

Co chce prosadit?

  • Snížení počtu přijímaných zákonů a zvýšení jejich kvality
  • Důsledný boj s drobnou kriminalitou – vybrané přestupky stejné povahy (např. kapesní krádeže) se sčítají a následně jsou klasifikovány jako trestný čin
  • Nedotknutelnost soukromí jako základní parametr při posuzování nových zákonů a aplikaci těch stávajících
  • Zesílení právní ochrany občanů bránících své obydlí nebo soukromý majetek proti násilnému či neoprávněnému vniknutí cizí osoby
  • Zjednodušení všech typů soudních řízení, nikoli však na úkor práv jejich účastníků
  • Další navyšování počtu pracujících vězňů
  • Zlepšení funkčnosti soustavy státních zastupitelství a zvýšení odpovědnosti jednotlivých státních zástupců za nečinnost či přehmaty
  • Důsledné trestání zneužívání odposlechů

Tak jako většina stran upozorňují i občanští demokraté na to, že by se měla omezit tvorba zákonů. Zajímavý nápad je vynesení rozsudků v první instanci v trestních věcech nejpozději do tří let. Délku řízení ale velice často způsobují sami účastníci, když využívají veškerých procesních námitek. Krátit je v tomto směru na jejich právech by bylo více než problematické.

ODS chce také zvýšit odpovědnost státních zástupců za jejich přehmaty. Možnost trestat státní zástupce je ale poměrně úzce vymezená počtem kárných žalobců i možnostmi ukládání trestů. Blažek dnes při své přednášce kritizoval některé státní zástupce, kteří vynášejí informace do médií a chtějí se pouze zviditelnit. „Ať se vrátí ke své práci,“ uvedl exministr spravedlnosti.

Mohlo by vás zajímat

Problematická je i snaha rozšířit využívání alternativních trestů. Ministerstvo spravedlnosti dosud neuzavřelo smlouvu na dodání elektronických náramků a tak je jejich ukládání v praxi značně omezeno. Zkušenosti z jiných evropských států ovšem ukazují, že ani náramky nejsou zárukou jejich důsledného využívání. Klíčová je ochota soudců takové tresty ukládat.

Kdysi nejsilnější vládní straně dávají průzkumy veřejného mínění naději na udržení se ve sněmovně, preference ODS se pohybují nad osmi procenty. Petr Fiala povede stranu do voleb v Jihomoravském kraji. Šéf poslaneckého klubu strany Zbyněk Stanjura bude kandidovat v Moravskoslezském kraji. Z čela kandidátek budou poslanecká křesla obhajovat v Praze Jana Černochová, v Jihočeském kraji Jan Zahradník, v Pardubickém kraji Simeon Karamazov a v Královéhradeckém kraji Ivan Adamec. Do Sněmovny chce ODS vyslat i své komunální a krajské politiky.

(epa)