Dlouholetý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský podpořil prezidenta Miloše Zemana ohledně zvažovaného udělení milosti doživotně odsouzenému vrahovi Jiřímu Kajínkovi. V rozhovoru pro internetovou televizi DVTV uvedl, že v kauze přetrvávají pochybnosti. Rychetský v minulosti podal ve prospěch Kajínka stížnost pro porušení zákona, jako ministr spravedlnosti však tehdejšímu prezidentovi Václavu Havlovi Kajínkovo omilostnění nedoporučil.
Zeman počátkem dubna prohlásil, že o milosti pro Kajínka vážně uvažuje, protože muž je ve vězení dlouho a existují pochybnosti o jeho vině. Rychetský, který byl místopředsedou v Zemanově vládě a k současnému prezidentovi má názorově blízko, se s tímto postojem ztotožňuje. „S ohledem na to, že těmi řádnými a mimořádnými prostředky se nepodařilo udělat dostatečně přesvědčivý přezkum celé té kauzy, asi si myslím, že ano,“ odpověděl Rychetský na otázku, zda by měl Zeman milost udělit.
Mezi pochybnostmi konkrétně zmínil to, že Kajínek byl odsouzen za nájemnou vraždu, ačkoliv do té doby neměl v trestním rejstříku žádnou násilnou trestnou činnost, nebo to, že údajný objednatel vraždy byl na rozdíl od Kajínka osvobozen.
„Myslím si, že by to mělo být podmíněné propuštění, jinými slovy: pod podmínkou, že třeba pět let nespáchá žádný úmyslný trestný čin, jinak že na ten zbytek toho doživotí si tam půjde sednout,“ popsal svou představu o podobě milosti.
Rychetský připomněl svou vlastní stížnost v Kajínkův prospěch z roku 2001, kterou Nejvyšší soud zamítl. „Neříkal jsem, že je nevinný, ale že byla porušena zásada in dubio pro reo. Že jsou pochybnosti o jeho vině a při pochybnostech je povinností soudu naopak zprostit obžalovaného,“ vysvětlil.
O rok později Havlovi nedoporučil udělení milosti. Sám to tehdy komentoval tak, že se rozhodl po dlouhém váhání, nicméně že institut milosti nemůže sloužit k tomu, aby se jím posuzovala vina – má reagovat na jiné závažné okolnosti související s případem, například na závažný zdravotní stav odsouzeného. „Jen soud může rozhodovat o vině a trestu, a to rozhodnutí musíme respektovat,“ řekl v prosinci 2002.
Podle pravomocného rozsudku Kajínek zastřelil v roce 1993 podnikatele a jeho osobního strážce v serpentinách pod borskou věznicí. Vinu nikdy nepřiznal. Prezident Zeman ještě minulý rok uváděl, že mu milost nedá, opakovaně se však vyslovil pro obnovu jeho řízení.
(čtk)
