Průměrný český ústavní soudce za měsíc jako zpravodaj uzavřel 17 až 18 kauz, o polovině podnětů rozhodl do 97 dnů, v pěti až šesti procentech případů jim vyhověl. Někteří soudci se však statistikám značně vymykali či vymykají v rychlosti, produktivitě i vstřícnosti. Vyplývá to z článku odborníků z Masarykovy univerzity publikovaného v Časopise pro právní vědu a praxi.
Autoři analyzovali všechna konečná rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) vydaná od jeho vzniku do 30. června 2016. Potvrdili například známý fakt, že „nejpřívětivější“ zpravodajkou byla někdejší místopředsedkyně soudu a nynější senátorka Eliška Wagnerová, která vyhověla asi 14 procentům stížností.
Ze současné sestavy soudců je podle statistiky nejvstřícnější Kateřina Šimáčková, u které mají stěžovatelé devítiprocentní šanci. Naopak nejmenší naději na vyhovění lze spatřovat u Radovana Suchánka se dvěma procenty.
Nejvyšší produktivitu, tedy počet rozhodnutí za měsíc, přisuzuje výzkum členům současné, tedy třetí generace ústavních soudců, konkrétně Jaromíru Jirsovi, Josefu Fialovi, Vojtěchu Šimíčkovi a jejich kolegům, kteří také oproti svým předchůdcům dostávají mnohem více podnětů.
V rychlosti, stejně jako ve vstřícnosti, vynikala Eliška Wagnerová. Polovina stížností, které řešila jako zpravodajka, byla vyřízena za méně než 21 dní. Naopak u dalšího bývalého místopředsedy soudu Miloše Holečka článek uvádí medián 290 dní.
Podle článku dosud chyběl solidní důkaz, že „na jednotlivcích záleží, tedy že jednotliví soudci k projednávaným věcem přistupují odlišně“. Doufají, že článek otevře odbornou debatu a podnítí další výzkum. Text uzavírají řadou otázek, například zda je dobře, že výsledek stížnosti projednávané ÚS do velké míry záleží na přiřazení určitému soudci – tedy na náhodě.
„Neměli by soudci ÚS častěji slaďovat své postoje k ústavněprávním otázkám, snažit se nalézt společnou míru citlivosti k porušování ústavy, která by reprezentovala ÚS jako celek a nereflektovala toliko postoje jednotlivého soudce?“ uvedli autoři Tereza Papoušková a Jan Papoušek.
(čtk)