Zálohové výživné je terčem kritiky ministerstva financí Andreje Babiše (ANO). Kromě toho, že nová dávka zatíží státní rozpočet, prý vůbec nepomůže sociálně nejslabším. Ministři se k možným úpravám oblasti alimentů vyjádřili v souvislosti s rozsáhlou analýzou výživného z pera ministerstva spravedlnosti. O jejím obsahu už Česká justice informovala.
Zálohové výživné má pomoct rodičům, kterým nepřispívají na společné děti jejich bývalí partneři. Návrh na jeho zavedení už na konci března schválila vláda. Podle rezortu Andreje Babiše (ANO) ale vůbec neřeší situaci sociálně nejslabších rodin ohrožených chudobou. „Zálohované výživné by byla nová sociální dávka, která by se započítávala do příjmu rodiny, čímž by paradoxně docházelo k tomu, že rodině by se snížily ostatní dávky ze sociálního systému, nebo by dokonce na ně ani nevznikl nárok,“ píší Babišovi úředníci v materiálu, který má Česká justice k dispozici.
Buďte konkrétní, vyzvali kolegové Pelikána
Připomínkové řízení k analýze alimentů ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) skončilo o uplynulém víkendu. Zásadní připomínky v něm uplatnilo kromě rezortu financí i ministerstvo práce a sociálních věcí. Oba rezorty vytkly Pelikánovým lidem mimo jiné nekonkrétnost. „Za velký nedostatek materiálu považujeme absenci konkrétně formulovaných doporučení s termínem jejich plnění, nejlépe zpracovaných v přehledné tabulce,“ napsaly finance. „Je vhodné analýzu doplnit o jasné shrnutí zásadních zjištění a navrhovaných doporučení ke zlepšení stavu,“ doplnil rezort práce.
Toto ministerstvo pod vedením Michaely Marksové (ČSSD) naopak zálohové výživné dlouhodobě prosazuje. A do analýzy navrhlo doplnit jeho konkrétní parametry. Novou dávku by podle návrhu mohly dostávat děti z domácností s příjmem pod 2,7násobek životního minima. Úřady práce by jim vyplácely podle věku dítěte až takřka tři tisíce korun, maximálně 1,2násobek dětského životního minima.
Marksová přitom nepopírá, že stát pomáhá nejchudším samoživitelům už dnes, a to dávkami pomoci v hmotné nouzi. „Cílovou skupinou tohoto opatření jsou tedy skupiny osob, které se nedostanou do systému pomoci v hmotné nouzi, avšak vlivem nehrazení výživného jsou bezprostředně ohroženi nepříznivou finanční a sociální situací,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu zákona o zálohovém výživném.
Dekriminalizace vs. přísnější postih
Ministerstvo spravedlnosti zmapovalo možné úpravy určování i vymáhání výživného na více než sto stránkách. Mezi změnami se objevila například i částečná dekriminalizace neplatičů. Rezort financí k této oblasti naopak doplnil, že by se neplacení alimentů mělo stát trestným činem dříve než po současných čtyřech měsících. „V rámci navrhovaných opatření doporučujeme zkrácení čtyřměsíční lhůty pro zahájení trestního řízení,“ uvedli Babišovi lidé. Podobný návrh prosazuje už delší dobu opoziční TOP 09.
Stát podle ministerstva financí nemá suplovat povinnosti nezodpovědných rodičů, ale přimět je, aby je plnili. A dodává, že by ministerstvo spravedlnosti mělo brát také v úvahu záměr vlády snižovat deficit státního rozpočtu. Nad úspěšností státu v následném vymáhání zálohového výživného od neplatičů podle něj přitom visí velký otazník.
Sociálka nemůže dělat všechno, tvrdí rezort práce
Marksové rezort pak také například nesouhlasí s navrhovaným zapojením OSPODu (orgán sociálně-právní ochrany dětí – pozn. red.) do sporů o výživném. Podle analýzy by sociálka mohla třeba dohlížet na mimosoudní dohody mezi rozvádějícími se rodiči. „OSPOD není možné vnímat jako všeobjímající orgán, který by měl nabídnout pomoc a podporu ve všech otázkách, které se týkají dítěte,“ píše rezort práce. Vadí i navrhované doporučení, aby jednání soudů o výživném byla neveřejná.
Připomínky k analýze uplatnil i šéf legislativní rady vlády Jan Chvojka. Navrhuje například doplnit do analýzy doporučení umožnit dovolání ve věcech výživného či doporučení provést legislativní změnu jednacího řádu pro okresní a krajské soudy, která by zajistila specializaci soudních oddělení na občanskoprávním úseku v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé. „Z textu vyplývá, že zajištění specializace je zeslabeno formulací „s přihlédnutím k personálnímu vybavení soudu“. Odstranění této formulace by vytvořilo povinnost zajistit specializaci na všech soudech bez výjimky,“ stojí ve Chvojkových připomínkách.
Lucie Nekvasilová
