Narušování soukromí a prolamování důvěrnosti není jen problémem České republiky, ale je to celoevropský, ba celosvětový trend. Pod vlajkou boje proti terorismu, praní špinavých peněz, kybernetickým útokům, daňovým únikům a podobně dochází k soustavnému narušování soukromí lidí a prolamování důvěrnosti různých vztahů, tvrdí v rozhovoru pro Českou justici místopředseda České advokátní komory Robert Němec.

V Poslanecké sněmovně jste se nedávno zúčastnil semináře, který byl věnován odposlechům obhájců s jedním z klientů. Lze to vnímat jako pověstný vrcholek ledovce, něco, čím překročily OČTŘ všechna pravidla?
To, co jsme ve sněmovně primárně řešili, se týká odposlechů telefoních rozhovorů mezi obhájci a obviněnými, což je skutečně pověstný vrcholek ledovce. Ačkoliv takové odposlechy jsou jednoznačně zakázány, přesto se v konkrétním případě nejenom uskutečnily, ale dokonce se staly součástí trestního spisu. Zásadním problémem je, že ačkoliv důvěrnost vztahu mezi advokátem a klientem byla Ústavním soudem opakovaně označena za jeden z ústavních pilířů práva na právní pomoc a spravedlivý proces, ve skutečnosti není v zákonech, zejména v Trestním řádu dostatečně upravena. V Trestním řádu je sice upraven zákaz odposlechu hovorů mezi obhájcem a obviněným, to se však týká pouze tohoto specifického procesního postavení, což se ukazuje jako nedostatečné. Jinak není důvěrnost vztahu mezi advokátem a klientem dostatečně chráněna, na rozdíl od civilizovaných jurisdikcí, které uznávají nejenom mlčenlivost advokáta, ale tzv. attorney-client-priviledge, která má podstatně širší dosah než jen mlčenlivost advokáta.
Důvěrnost vztahu mezi klientem a advokátem je alespoň částečně zohledněna v omezené možnosti prohlídek advokátních kanceláří, ale pokud se listina s důvěrným obsahem komunikace mezi klientem a advokátem nachází kdekoliv jinde, nemá žádnou zvláštní ochranu, což je absurdní. Bylo by vhodné, aby stejně jako jsou regulovány prohlídky advokátních kancleáří, byly podobným způsobem omezeny další vyšetřovací prostředky, kterými může být narušena důvěrnost vztahu mezi klientem a advokátem, jako jsou třeba odposlechy a podobně.

Je to problém České republiky nebo i jiných zemí?
Narušování soukromí a prolamování důvěrnosti není jen problémem České republiky, ale je to celoevropský, ba celosvětový trend, kdy pod vlajkou boje proti terorismu, praní špinavých peněz, kybernetickým útokům, daňovým únikům a podobně dochází k soustavnému narušování soukromí lidí a prolamování důvěrnosti různých vztahů. Bankovní tajemství již dnes téměř neexistuje.
Česká advokátní komora nedávno upozornila na novelu daňového řádu, kde se MF, dle našeho názoru daleko nad rámec transpozice evropské směrnice, jejímž účelem má být spolupráce mezi státy v boji proti financování terorismu, pokusilo o další průlom do advokátní mlčenlivosti, kdy by advokáti měli poskytovat finančním úřadům údaje o transakcích svých klientů! Dalším příkladem může být novela zákona o vojenském zpravodajství, kde pro změnu pod záminkou boje proti kybernetickým útokům, mělo být vojenskému zpravodajství umožněno monitorovat veškerou elektronickou komunikaci bez dostatečného soudního dohledu.

Nicméně nedávno Ústavní soud ve vámi zmiňovaných prohlídkách advokátních prostor shodil stížnost advokáta Ivana Langera, a posvětil tím praxi obecných soudů, které akceptují vydání advokátní dokumentace na základě na základě klíčových slov, které dodá policie.  To znamená překreslení dosavadní praxe, protože to zcela extenzivně definuje, co je předmětem advokátní mlčenlivosti.
Neznám detaily tohoto rozhodnutí, takže se k němu mohu vyjádřit pouze v obecné rovině. Otázku jakým způsobem mají být specifikovány dokumenty a informace, které se mají nacházet u advokáta a jakým způsobem má být odůvodněna žádost o advokátní prohlídku, poměrně jasně vyřešil Nejvyšší soud ve svém sjednocujícím stanovisku, kde zároveň jasně definoval, co všechno jsou advokátní prostory, které podléhají zvláštnímu režimu, že to není jen samotná advoktání kancleář, ale také bydliště, datové úložiště atd. Zároveň Nejvyšší soud jasně potvrdil pravidlo, že pokud se OČTŘ domáhají prohlídky, tak by měly dostatečně jasně specifikovat, jaké dokumenty a informace hledají, a proč se domnívají, že by se u advokáta měli nacházet. Podle našeho názoru tak mohou, při splnění dalších zákonných předpokladů, OČTŘ hledat listiny a informace, o kterých se důvodně domnívají, že jsou u advokáta, ale nemohou nahodile pátrat, jestli se náhodou u advokáta nenajde něco zajímavého pro trestní řízení. Uvědomme si, že v advokátních spisech se nachází spousta důvěrných ionformací nejenom ohledně konkrétního klienta, proti kterému je třeba vedeno trestní stíhání, ale důvěrné informace všech dalších klientů advokátní kancleláře. To mi připomíná odůvodnění v jednom případě, se kterým jsem se setkal, kdy odůvodnění znělo zhruba tím způsobem, že advokát dlouhodobě poskytuje právní služby určitým osobám, takže se dá důvodně předpokládat, že u něj budou informace důležité pro trestní řízení. To už je podle mne daleko za hranou toho účelu. Samozřejmě, že advokátní kancelář nemůže sloužit tomu, aby se tam páchala trestná činnost, a aby se tam schovávaly nelegální materiály, v takovém případě prohlídka advokátní kanceláře v zásadě možná je, ale domnívám se, že by neměla a nemůže sloužit k tomu, aby orgány něco neurčitého hledaly, a nakonec něco našly.

Často slýcháme, že právě advokáti jsou onou temnou studnou, odkud se dají vytáhnout důkazy o trestné činnosti, a na níž se i sami podílejí. Nasvědčuje tomu kárná praxe ČAK?
Já se obávám, že tady jde skutečně o nebezpečnou mediální zkratku a zkreslení. ČAK má velmi přesnou statistiku o trestních stíháních advokátů, včetně pravomocných odsouzení, protože všichni takoví advokáti jsou projednávani na představenstvu v rámci řízení o pozastavení nebo vyškrtnutí ze seznamu advokátů. Tuto statistiku bohužel negativně zkresluje také trestní stíhání za řízení v opilosti, které je naším národním sportem. Mohu Vás však ujistit, že ačkoli je ročně zahájeno trestní stíhání proti advvokátům v desítkách případů, tak k pravomocnému odsouzení advokáta za to, že by se dopustil trestného činu v souvislosti s výkonem advokacie, ať již v podobě praní špinavých peněz nebo jinak, došlo za desítky let, co se statistika vede, ve zcela ojedinělých případech. Ve všech těchto případech jsou pak advokáti zcela nekompromisně vyškrtáváni ze seznamu advokátů. Nemohu pochopitelně vyloučit, že ze čtrnácti tisíc advokátů někdo neporuší zákon při výkonu advokacie, ale tvrzení, že by advokáti hromadně napomáhali k páchání trestné činnosti nebo sloužili k praní špinavých peněz, je zcela nepodložené a neodůvodněné. Já se obávám, že často má obvinění advokáta za cíl pouze to, aby byla umožněna domovní prohlídka, nebo aby bylo advokátovi znemožněno klienta – obviněného fakticky hájit. Ta obvinění advokátů bývají často velmi absurdní. Například jeden advokát byl obviněn z účasti na pojistném podvodu, protože za klienta uplatnil předžalobní výzvou nárok na pojistné plnění pojistné události, která, jak se později ukázalo, byla podvodná, aniž by však existovaly jakékoli důkazy, že se advokát na tomto podvodu jakkoli podílel.

Mohlo by vás zajímat

Do jaké míry je vnímání advokátů a zároveň tolerování přešlapů ze strany OČTŘ způsobeno i politiky a jejich výroky?
Domnívám se, že po desetiletích, kdy orgány činné v trestním řízení nešetřily trestnou činnost politiků a jejich agentů a bílých koní, vznikla velká společenská poptávka po trestním stíhání všech ekonomicky aktivních subjektů, a politici na tuto poptávku reagují. Ve veřejnosti naopak není poptávka po dodržování lidských práv. Vidíme to každý den v médiích, kdy jsou někteří domnělí pachatelé mediálně odsouzení dříve, než dojde k jejich soudnímu odsouzení, aniž by se dodržovala presumpce neviny. Když nedávno například soudyickýchivníomory í období cí sněndeslužeb. ávní služby moderním způsobemomu byli v minulosti e zárovetí a každodení trpělivou pr rozhodl o tom, že některé důkazy v kauze Rath byly získány nezákonným způsobem, veřejnost to nevnímala jako respektování práva na spravedlivý proces a presumpci neviny, ale jako neschopnost soudu. Pokud dochází k zásahům do důvěrnosti vztahu mezi advokátem a klientem, tak to veřejnost nevnímá tak, že advokáti chrání oprávněné zájmy svých klientů, ale že brání průchodu spravedlnosti. Bohužel někteří politici a ústavní činitelé často svými neuváženými výroky tyto nálady podporují a neuvědomují si, že ačkoliv dnes stojí na straně obžaloby, zítra mohou být v pozici obviněných, kteří se budou dovolávat práva na spravedlivý proces.

Má ČAK vůbec šanci toto negativní vnímání společenské role advokátů změnit
Rozhodně si myslím, že Komora dělá, může a musí v této oblasti stále něco dělat. Tak jako v každé jiné činnosti je člověk rád, když nějaká činnost přináší výsledky, ale samozřejmě to trvá poměrně dlouho. V obecné rovině považuji osvětovou činnost za vůbec nejdůležitější, a ačkoliv si myslím, že Komora v tomto směru vyvíjí velké úsilí, vždycky je prostor pro zlepšení. Je v první řadě třeba, aby přesvědčila svoje vlastní členy – advokáty, o důležitosti tohoto boje, a aby toto úsilí nevyvíjela jenom Komora jako samosprávná organizace advokátů, ale celá advokátní veřejnost a každý jednotlivý advokát. Jsem přesvědčen, že advokátní komora může zintenzivnit a zlepšit vztahy s médii, a tuto myšlenku, a tyto zásady, o nich se bavíme, prosazovat ještě úspěšněji, a ještě efektivnějším způsobem, než se tomu v současnosti děje.

Máte vy osobně nějaký konkrétní nápad, jak tuto mediální a komunikační strategii zlepšit?
Myslím, že neexistuje žádná zázračná pilulka, jde prostě o otevřenou mediální komunikaci, využívání veškerých moderním mediálních nástrojů, včetně sociálních sítí, a každodenní trpělivou práci. Zároveň doufám, že se pro příští volební období podaří sestavit takovou kandidátku z kolegů, kteří se budou ochotni do této činnosti aktivně zapojit. Myslím si, že řada činností se může na advokátní komoře zefektivnit, mohou lépe fungovat jednotlivé odborné sekce, ať už je to sekce trestního práva, správního práva, pro advokátní tarif, mlčenlivost a podobně. Byl bych rád, kdyby se do činnosti všech orgánů zapojilo větší množství kolegů, kteří tu činnost nebudou vnímat jen jako prestižní ocenění jejich dlouhodobého působení v advokacii, ale budou se chtít aktivně do té činnosti zapojit.
ČAK potřebuje samozřejmě větší podporu v legislativní činnosti, protože máme sice na komoře svůj vlastní legislativní odbor, ale s ohledem na minimální personální obsazení nemůžeme vlastními silami zajistit komplexní legislativní servis. Pokud vezmete v úvahu občasnou legislativní smršť, kterou nám politici servírují, tak je zjevné, že potřebujeme odbornou podporu z řad advokátů a advokátních kancelář. Pokud přijde například do připomínkového řízení nějaký zákon z oblasti občanského, obchodního či pracovního práva, tak potřebujeme, aby se Komora mohla obrátit na širokou základnu odborníků, a v relativně krátkém čase připravit takové připomínky, které se shromáždí, a v rámci legislativního procesu úspěšně uplatní. Naštěstí musím říci, že tak, jak se podařilo zapojit do činnosti Komory větší kanceláře, tak se zároveň výrazně zlepšila podpora v této oblasti, za což kolegům velmi děkuji.

A co se týká zlepšení mediálního obrazu?
Zlepšení mediálního obrazu advokacie má několik složek. Je to, co jsme říkali již na začátku, tedy lepší komunikace s médii, na druhém místě je to profesionální činnost v oblasti legislativy, a samozřejmě velice důležitou složkou je i to, že ČAK musí efektivně předcházet porušování zákona a etických předpisů ze strany advokátů, a jakékoli excesy co nejpřísněji postihovat. Principiálně je činnost na Komoře nastavena správně, ale vždy existuje prostor pro zlepšení. V nedávné době prošla výraznou rekonstrukcí svého vlastního IT systému, který by měl přinést také výrazné zefektivnění procesů. Například při provádění preventivních kontrol u advokátů, ať už je to oblast podpisových knih nebo advokátních úschov. Právě tyto preventivní prohlídky a přísné trestání jakýchkoli prohřešků mohou být tím nejúčinnějším nástrojem proti, podle mého názoru nespravedlivým a neopodstatněným obviněním, že jsme jakousi skupinou, která se podílí na trestné činnosti.

Jak hodnotíte současnou úpravu zákona o advokacii a jak se advokátní komoře daří naplňovat své připomínky k různým zákonům, které ji zajímají?  Měla by být jakýmsi ombudsmanem upozorňujícím a varujícím před oklešťováním občanských práv a před pronikáním státu do soukromí?
Jsem přesvědčen, že tohle je skutečně role advokátní komory, nakonec nedílnou součástí advokátního slibu je i to, že advokát bude lidská práva hájit, a je potřeba, aby Komora v tomto směru aktivně vystupovala. V současné době jsem spokojen s tím, čeho se jí podařilo docílit z hlediska postavení v rámci legislativního procesu. Kromě osobní účasti jednotlivých advokátů v odborných legislativních orgánech je sama Komora institucionálním stálým hostem LRV, kde má možnost se účastnit každého jejího jednání. Ačkoliv nemáme jako instituce hlasovací právo, vahou naší odbornosti je možné řadu věcí argumentovat a obhájit. Podařilo se nám navázat i velice efektivní komunikaci se stávající politickou reprezentací na poli legislativy, zejména s ministerstvem pro lidská práva a legislativu, s ministerstvem spravedlnosti a s ústavně-právním výborem parlamentu. V současné době je v parlamentu novela zákona o advokacii, jejímž účelem jsou dílčí zlepšení na poli výchovy advokátních koncipientů, a zlepšení kontrolní činnosti Komory v oblasti některých činností advokátů, jako je správa majetku, advokátní úschovy a podpisové knihy.  Domnívám se, že pokud tato novela v tomto volebním období projde, nebude mít zákon o advokaci žádné zásadní nedostatky.

Měla by novela řešit i tzv. vinklaření?
Ano.  Za velký přínos novely považuji to, že se podařilose všemi zúčastněnými ministerstvy a ÚPV dohodnout, aby v rámci správních deliktů bylo postihováno neoprávněné poskytování právních služeb. Myslím si tedy, že v současné době je advokátní prostředí nastaveno relativně dobře, a bude záležet na tom, jak pozice, kterou advokátní komora má, bude využívat v nadcházející době.  Blíží se rovněž parlamentní volby, pravděpodobně dojde k personální obměně na jednotlivých ministerstvech, a je úkolem advokátní komory, a jejích nových samosprávných orgánů, aby navázala co nejrychleji efektivní spolupráci s příští politickou reprezentací.  Za jedno z nejdůležitějších témat považují dořešení dnes absentující úpravy důvěrnosti vztahu mezi klientem a advokátem, o kterém jsme se bavili na začátku. Dnes například když se poradíte s advokátem, a advokát pro Vás vypracuje nějaké právní stanovisko, a bude u Vás probíhat domovní prohlídka, tak v tomto případě žádné mlčenlivosti nepodléhá, a Vy takovou dokumentaci musíte OČTŘ vydat. Advokátní mlčenlivosti by tedy nemělo podléhat pouze to, co má u sebe advokát, ale i to, co má u sebe klient.

Advokacie se také v poslední době snaží přizpůsobit nových technologiím, to znamená především poskytování právních služeb po internetu.
To je jedna ze zásadních výzev, před nimiž nyní ČAK stojí. Jde o poskytování právních služeb prostřednictvím internetu, prezentace advokátů na různých platformách. Já se domnívám, že ČAK jakožto regulátor by měla advokátům vytvořit podmínky k tomu, aby mohli tyto moderní nástroje aktivně využívat, a přitom aby byly zachovány základní principy, na kterých advokacie stojí.  To je v prvé řadě to, o čem mluvíme, tedy zachování důvěrné komunikace mezi advokátem a klientem, otázka identifikace klienta a otázka zamezení konfliktu zájmů. Už současné představenstvo dospělo k názoru, že v této oblasti bude potřeba nějakou aktivitu vynaložit, aby se v kybernetickém prostoru zamezilo nešvaru neoprávněného poskytování právních služeb jinými subjekty na úkor advokátů. Pokud by regulace byla příliš restriktivní, advokátům by znemožňovala uplatnit se v novém prostředí a jejich místo by mohly zaujmout jiné subjekty, tak jak jsme tomu byli v minulosti mnohokrát svědky. Já bych byl rád, abychom vytvořili takový regulatorní rámec, který umožní advokátům poskytovat právní služby moderním způsobem při zachování základních principů, na kterých advokacie stojí. Jednou z prvních možností, kterou by měla advokátní komora zvážit, je vylepšení dnešního relativně pasivního seznamu advokátů, který je k dispozici na internetu k umožnění lepší prezentace advokátů a jejich služeb.

Dušan Šrámek