Po devatenácti letech u Bezpečnostní informační služby končí legenda českých tiskových mluvčích Jan Šubert. Od 1. dubna 2017 ho ve funkci mluvčího Služby nahradil Ladislav Šticha. Jan Šubert do konce dubna předá úřad Ladislavu Štichovi a poté z profese definitivně odejde. Je ročník 1942 a v pětasedmdesáti letech deset let přesluhuje, zdůrazňuje novinářům. Skončil ve věku, kdy ze zákona musí funkci opustit soudci a státní zástupci.
Že je Jan Šubert mluvčím BIS se stalo věcí tak samozřejmou jako že slunce vychází každý den. Takže na pondělí byl Jan Šubert dobře připraven: Na webu BIS se v pondělí 3. dubna dopoledne objevilo oznámení o výměně mluvčího. Což je událost u jedinečné instituce, kde je mluvčí jediným prostředníkem kontaktu s normálním světem a jako jediný může naznačit, zda náš svět je stále ještě v pořádku nebo je nebezpečně porouchaný.
A především jen na jeho komunikačních schopnostech záleží, zda lidé Službě důvěřují. Je to mimořádně obtížný úkol u institucí, kde veřejnost, novináři i politici s výjimkou několika vybraných příjemců zpráv jsou odkázání na svoje představy o tom, co, proč a jak předmětná instituce činí. O vnitřních záležitostech se nikdy nedozví nic. Jan Šubert věděl, že nástup Ladislava Štichy bude komunikovat on a na něm bude, jak hladce projde změna ve sledovaném úřadu.
Jan Šubert nepůjde do NBÚ za Jiřím Langem
Povedlo se: Jan Šubert každému novináři jednotlivě vyprávěl profesní kariéru Ladislava Štichy od redaktora České televize k mluvčímu ministerstva obrany a ministerstva zdravotnictví přes pětiletou zastávku zpátky v České televizi. Nakonec zdůraznil Štichovu práci pro Vojenské zpravodajství a dodal větu, že právě tento fakt sehrál významnou roli při rozhodování o novém mluvčím BIS. Ladislav Šticha byl mluvčím Vojenského zpravodajství jmenován v roce 2004 za Miroslava Krejčíka jako první mluvčí této instituce. Funkci zastával do roku 2007, kdy se stal mluvčím České televize, kde skončil v roce 2012 s příchodem nového ředitele Petra Dvořáka.
Co se týče svojí osoby, měl Jan Šubert připravenou větu o tom, že deset let přesluhuje a sám si nepřál, aby ho z BIS vynášeli nohama dopředu. „Člověk by měl vědět, kdy má skončit a nenechat se z funkce vynášet nohama dopředu,“ řekl k tomu nejen pro Českou justici. Kdo čas od času s Janem Šubertem mluvil, ví, že poslední dva roky o svém konci ve funkci hovořil opakovaně s tím, že bývalému řediteli BIS Jiřímu Langovi slíbil, že vydrží ve funkci tak dlouho, jak dlouho bude Jiří Lang ředitelem BIS. Lang skončil loni v červenci a k prvnímu únoru 2017 byl jmenován ředitelem NBÚ. Na dotaz, zda bude svého bývalého šéfa na NBÚ následovat, odpovídá Jan Šubert negativně: Ne, to ne.
Metodický a loajální profesionál
Komunikace Jana Šuberta byla vždy promyšlená, vždy připravená, cílená a metodická. Věděl, že novináři je lépe něco říci, než neříci a prostřednictvím korektních vztahů v tom nejlepším slova smyslu a promyšleného načasování dokázal pomoci prosadit, co BIS považovala pro sebe za podstatné. Vzpomeňme na schvalování novel zákona o BIS, z nichž ta poslední bez odporu zvýšila pravomoci Služby, zatímco návrh tzv. nezávislého pětičlenného kontrolního orgánu na kontrolu služeb byl v lednu vrácen do druhého čtení, kde stopa končí. Na všech novelách zákona o BIS panovala v poslanecké sněmovně nakonec vždy shoda, a to napříč politickým spektrem. Jan Šubert zastával funkci mluvčího BIS vynikajícím způsobem, loajálně a profesionálně.
Mluvčí, který dostal Křepelku pro novináře
Jestliže nový mluvčí BIS Ladislav Šticha za sebou zanechává celkem rozsáhlou elektronickou stopu plnou informací, není tomu tak u Jana Šuberta. Existuje web, který si dokonce stěžuje, že o Janu Šubertovi na internetu nekolují žádné informace, žádný životopis, žádné debaty.
Když se Jan Šubert dozví, že jeho odchod z funkce stojí České justici za zaznamenání, sám navrhuje, že o sobě něco řekne. Ano, takový je Jan Šubert, který vzápětí říká, že je prvním novinářem, který z povolání novináře přešel na druhou stranu. Myslí tím svoje angažmá v polistopadových Lidových novinách, odkud v roce 1992 odešel k Janu Rumlovi jako mluvčí na ministerstvo vnitra. Poté popisuje absurdní situaci, kdy jako mluvčí vnitra dostal novinářskou cenu – Novinářskou křepelku. Také toto byla zlaté devadesátky…Na vnitru zůstal Jan Šubert až do roku 1998.
Novinář, kterého zařízli
Kde ještě v minulosti lze nalézt Šubertovu stopu? „Za komunistů jsem dělal publicistiku pro Televizní klub mladých, Meteor ale hlavně jsem se zabýval nezemědělským výzkumem v Zemědělských novinách,“ říká. Pracoval na nezemědělských vědeckých rešerších a charakterem činnosti sám sebe v té době přirovnává ke Karlu Pacnerovi, spisovateli a novináři, který se zabývá vesmírem, technickými tématy i historií a politikou. Za práci s Akademií věd má Jan Šubert ceny.
Do novin podle svých slov poprvé nastoupil v roce 1964. V 60. letech pak pracoval jako reportér – dnešními slovy akční. Jako novinář určité věci sám vyzkoušel, aby o nich mohl referovat. „Takhle jsem dělal hloubkové potápění nebo leteckou akrobacii,“ vysvětluje. Podle svých slov pak krátce pracoval v Londýně. „Pak přišel osmašedesátý a mě sejmuli,“ pokračuje. Historie po roce 1989 už je známá. Vždy dodržel zásadu, že je možné něco říci, i když je činnost BIS z podstaty tajná. „Vždycky se našla formulace, která byla sice obecná, ale současně vypovídající,“ říká. Je to jeden z důvodů, proč má dobré vztahy s novináři a účinné PR.
Jan Šubert nastoupil k BIS v roce 1998 po pádu Klausovy vlády, kterou nahradila sociálnědemokratická vláda předsedy Miloše Zemana, v roce, kdy byl na druhé období zvolen prezident Václav Havel. V roce 1999 vstoupilo ČR do NATO. Dva roky poté přišlo 11. září 2001. V roce 2003 se uskutečnilo referendum o vstupu do EU, na jehož základě v roce 2004 vstoupila ČR do Evropské unie a vzdala se části suverenity. V roce 2008 přišla světová hospodářská krize, v roce 2013 prezident Ukrajiny Viktor Janukovič, nepodepsal asociační dohodu s EU a na Ukrajině byla vyvolána válka. Občanské války byly vyvolány v Libyi (2014), Iráku (2003) a Sýrii (2011). Současně od desátých let na tzv. západě roste počet atentátů a terorismu původem z arabských zemí. Se zavedením schengenu vzrostly možnosti přeshraniční zločinnosti a byla vyvolána migrační krize, která v roce 2015 vyvrcholila pochodem milionu lidí ze třetího světa do Německa a dále pokračuje. Pokračuje rovněž prorůstání zločinných struktur do orgánů státu a ekonomiky, jak vyplývá z výročních zpráv BIS. V takové situace přebírá od Jana Šuberta veslo Ladislav Šticha.
Irena Válová
