Jedinečný justiční systém a instituty jako trestný čin prodávání vlivu a hlasování nebo konfiskace takřka 40 000 nemovitostí tří tisíc firem, to jsou důsledky specifického prostředí Itálie. Jak se toto šíří do jiných států, přebírají je politici jako odpověď na italizaci společností. Italský systém vyrostl na mrtvých. U jeho zrodu také stáli zavraždění soudci hrdinové Falconne a Borsellino, vyplynulo z přednášky místopředsedy italské Vrchní rady soudců Giovanniho Legniniho v prostorách Karolina 30. března 2017.
Podle jeho slov je postavení justice v italském systému systémem jedinečným, je charakterizováno nezávislostí a samostatností, která se vztahuje na soudy, prokuraturu a ministerstvo spravedlnosti.
Nezávislost soudů zajišťuje Vrchní rada soudců, jejíž 16 členů je voleno samotnými soudci, 8 členů z řad advokátů a právních profesí mimo soudce volí parlament a generální prokurátor, předseda kasačního soudu a prezident republiky jsou členy automaticky. Prezident Italské republiky je současně předsedou Rady, zatímco místopředseda Vrchní rady soudců je volen parlamentem a je z pověření prezidenta republiky faktickým výkonným předsedou.
Společná přednáška místopředsedy italské Vrchní rady soudců Dr. Giovanniho Legniniho a Dr. Giovanniho Canzia, předsedy Nejvyššího kasačního soudu Itálie, se uskutečnila ve spolupráci Velvyslanectví Itálie v Praze a Univerzity Karlovy.
Mezi posluchači byla skupina Italů žijících v Praze, kteří po skončení žádali oba přednášející o podpisy. Advokát, dlouholetý senátor a tajemník dvou ministerstev místopředseda Vrchní rady soudců Giovanni Legnini nazval svoje vystoupení Justiční spolupráce a reformy; boj s organizovaným zločinem; řízení migračních toků. Akci moderoval prof. Aleš Gerloch.
Právní řády se globalizují
Italská Vrchní rada soudců má podle slov Giovanniho Leginniho rozsáhlé pravomoci: mimo jiné rozhoduje kariérní věci soudců, disciplinární řízení, rozhoduje o překládání soudců, o organizaci soudů a vydává stanoviska včetně legislativních. Tento orgán je vepsán v Ústavě od roku 1948 a korporativnímu uzavření se vyhýbá volbou osob mimo soudy, uvedl Legnini.
Právní řády mají tendenci se globalizovat tak, jak se globalizují věci sociální a ekonomické. „Právo se posouvá na nadnárodní úroveň,“ upozornil Giovanni Legnini. Proto je spolupráce mezi soudy i soudními radami nutná. Zatímco podle slov Gioanniho Legniniho Itálie pracuje s balkánskými radami, severoafrickými i euroasijskými radami v rámci evropské sítě soudních rad, Česká republika je v tomto orgánu pouhým pozorovatelem.
Nové instituty: prodávání vlivu a hlasování
Mimořádný význam, který je v Itálii přikládán justici, je důsledkem nutnosti, jak vyplynulo z dalších slov místopředsedy italské Vrchní rady soudců. Stojí za tím organizovaný zločin, kterým je podle jeho popisu Itálie stále prolezlá. „Od 19. století narůstaly nebezpečné formy zločinu na jihu.
Tyto formy zločinu stále rostou a mají neuvěřitelné zdroje z migrace, prostituce, z toxických odpadů hazardu nebo daňových trestných činů. Mafie v Itálii se ukrývají různými způsoby a v současnosti pronikají do legální ekonomiky, dělají investice. Naše země tomu účinně čelí, vůdci byli chyceni a odsouzeni k velmi přísným trestům. A to díky plodům právní kultury i heroismu italských soudců, kteří za to zaplatili životem jako soudci Falconne a Borsellini,“ připomněl Giovanni Legnini.
Speciální právní kulturu, jak situaci Legnini nazval, charakterizují také speciální právní instituty a trestné činy, které zavedla Itálie a které od ní přejímají další země. Je to například „zločinné spolčení“ nebo různé druhy postavení svědků. V současnosti Itálie obohatila podle slov Legniniho svět o další nové právní instituce. Je to například korupce mezi soukromými osobami, prodávání vlivu nebo korupce při hlasování.
Zkonfiskováných 35 154 nemovitostí spravují neziskovky
Jedním z nástrojů potírání všudypřítomného zločinu jsou konfiskace. Podle slov Giovanniho Legniniho bylo v rámci boje proti zločinu v Itálii konfiskováno 35 154 nemovitostí a 3 177 podniků. Pro italský stát je však obtížné tyto majetky spravovat ve prospěch společnosti. „Obvykle to dělají neziskové společnosti, které se také zapojují do boje proti zločinu,“ vysvětlil italské řešení. Boj proti mafii by však podle jeho slov bez účinných nástrojů nebyl možný, jako by nebyl nezačal bez zabitých soudců.
Boj proti mafii na celém území Itálie mají v působnosti okresní prokuratury, které tvoří síť. Podněty dostávají od celostátní prokuratury a sdílejí společnou databanku, která obsahuje všechny informace o trestních řízeních i vyšetřování. Z iniciativy soudce Falconneho vznikla společná skupina s policií. „Mafie není poražena. Jen opustila násilnou formu a přešla k sofistikovaným ekonomickým nástrojům, které jsou nadnárodní,“ řekl Giovanni Legnini.
Podle jeho slov jsou zkušenosti a nástroje z boje proti mafii využitelné v boji proti džihádistickému terorismu. Proto protimafiánské prokuratury přibraly pověření k boji proti terorismu a prevenci terorismu.
Itálie má povinnost přijmout každého v Ústavě
Od džihádismu pak přešel Giovanni Legnini k tématu migrace. Podle jeho slov migrace není nový jev. Itálie se za velmi krátký čas stala ze země odkud se emigruje, zemí, kam se emigruje. V roce 1991 v zemi žilo 624 000 cizinců, v roce 2011 to bylo 4 560 000 a loni žilo v Itálii už přes 5 milionů přistěhovalců.
„Itálie exploduje. Většina cizinců zde žádá o azyl. Itálie se nemůže vyvléci z povinnosti azylu nemůže upřít pomoc lidem,“ řekl Legnini, který vysvětlil proč musí podle něho Itálie přijmout každého. Itálie to totiž má takto vepsáno v Ústavě: „Naše Ústava, článek 10, odst. 3 říká, že „cizinec, který nemůže žít ve své zemi za demokratických podmínek, má právo požádat o azyl v Itálii“.
V současnosti vedou italské soudy 40 000 řízení o azylu. Znamená to, že soudy se musí velmi specializovat. „Migrace má obrovský sociální a ekonomický dopad, tím bych to uzavřel,“ řekl k tématu Giovanni Legnini.
V závěru přednášky citoval místopředseda italské Vrchní rady soudců Václava Havla v souvislosti s oslavou 60. výročí EU a římských smluv: „Podstatou rozšíření je rozšíření sdílených hodnot.“ Podle Legniniho jsou to hodnoty jako pluralita, nezcizitelnost vlastnictví, rozvoj občanské společnosti a podnikání. Proto si přeje užší spolupráci mezi soudními systémy při potírání zločinu a v boji za právní stát.
Italský občan klade otázky a hlásí se k mafii
Jenže pak v diskusi vstal starší muž a začal italsky pokládat otázky: Jak je možné, že soud v Milánu úředně řešil tři roky jeho koupi bytu? „Obrátil jsem se na mafii a měl jsem rozhodnutí za tři týdny,“ řekl doslova Ital. Jak je možné, že mafie neexistuje ve Švédsku, ale Itálie ji vyváží do velkých zemí? Nebylo by lepší rozdělit Itálii na čtyři státy, kde bude skutečná demokracie místo evropského romantismu? Zákon o azylu je absurdní, s tímto zákonem přijme Itálie třicet milionů migrantů, zatímco Italové nemají ve vlastní zemi práci,“ řekl Ital.
Na to reagoval druhý přednášející soudce Giovanni Canzia, který se zeptal, co za to mafie od Itala chtěla: „Rozdíl mezi státem a zločinným spolčením je ten, že stát od občana za rozhodnutí nic nechce. Mafie od vás vždy bude něco chtít včetně například ten byt,“ řekl s tím, že i soudy dělají chyby.
Kdo je Giovanni Legnini: https://it.wikipedia.org/wiki/Giovanni_Legnini
(ire)
