Na jednom trhu vedle sebe nyní prodávají potraviny nebo poskytují službu dodání potravin různé druhy živnostníků, takže někteří EET vydávají, ale jiní nikoli. Klíčem k určení, zda zákazník má dostat potvrzení, že živnostník zaslal hlášení o tržbě on –line státu jsou tři faktory. Závisí na tom, zda prodejce prodává jídlo k okamžité spotřebě, zda ho sám vyrobil nebo transformoval a zda jde o stravovací službu nebo dodání potravin. U jednoho stánku tak lze EET dostat i nedostat.

Pro lepší srozumitelnost a zřetelnost, od čeho se odvíjí, zda výrobce, prodejce potravin nebo poskytovatel služeb dodání potravin na trhu musí vydávat potvrzení o EET, poskytla finanční správa živnostníkům, kteří prodávají langoše, pečivo, uzeniny nebo nápoje vývojový diagram.

Trhovců na pražském Kubánském náměstí znatelně ubylo Foto: Petr Stříbrný

Z něho vyplývá, že klíčem na samém vrcholu rozcestníku při rozhodování, zda živnostník momentálně podléhá povinnosti hlásit státu on-line peněžní hotovosti on-line je odpověď na otázku, zda je zboží určeno k okamžité spotřebě nebo nikoli. Pokud zboží není určeno k okamžité spotřebě a živnostník ho nevyrobil, jde o prostý maloobchod a ten spadá do druhé fáze EET, která platí už od 1. března 2017.

Pokud ovšem totéž zboží živnostník prodávající na trhu vyrobil, spadá až do 3. fáze od roku 1. března 2018.

Bez EET znamená bez stolů a židlí

Jiná situace nastává u jídla a potravin určených k okamžité spotřebě. Tam už se zboží dělí na jídlo a na pití. Jestliže živnostník pití určené k okamžité spotřebě poskytuje jako stravovací službu, spadá do první fáze stejně jako hospody a restaurace a živnostník eviduje přijaté tržby. Zařazení do stravovacích služeb je podmíněno tím, že prodejce nabízí určité zázemí – například židle a stoly u stánku. Jak vyplývá z modelových situací shromážděných finanční správou, pultík pro konzumaci „na stojáka“ není na rozdíl od židlí považován za zázemí.

Mohlo by vás zajímat

Stánek na trhu v Praze Foto: Petr Stříbrný

Jestliže prodejce židle a stoly nenabízí a kupující si pití odnášejí a odcházejí s ním, jde o dodání a takový živnostník spadá až pod 3. fázi od 1. března 2018. To ovšem platí pouze u potravin jako káva, nikdy u uzavřených lahví pitím, jejich prodej spadá do 2. fáze od 1. března 2017.  Může se tak stát, že si někdo koupí uzavřenou láhev minerálky a nechá si uvařit kávu s sebou, takže obdrží EET na minerálku, ale už nikoli na kávu. Tento příklad obsahuje seznam modelových situací, které finanční správa kvůli EET vypracovala.

Transformované halušky od stánku také bez EET

Podobné je to i s jídlem. Tam si živnostník opět musí položit otázku, zda jídlo vyrábí nebo nevyrábí. Jestliže živnostník jídlo nevyrábí, jen předprodává, jde o maloobchod a spadá do 2. fáze od 1. března 2017. Jestliže živnostník jídlo transformuje, to znamená, že nakupuje od jiného živnostníka polotovary, které doplňuje, jde o stravovací službu, která spadá do 1. fáze od 1. prosince 2016.

Finanční správa připravila pro trhovce modelové situace

Například poplatník nakoupí knedlík a maso a dovaří jen zelí, uvádí finanční správa příklad transformace. Ke transformaci jídla dojde i v případě, že živnostník poplatník nakupuje mražená jídla a ta prodává hostům v restauraci. V obou případech jde o stravovací služby s povinností EET od 1. prosince.

Na trhu obvykle ovšem restaurace není, jsou tam stánky bez zázemí. Jestliže živnostník jídlo vyrábí nebo transformuje, musí se proto dále sám sebe zeptat, zda jde o stravovací službu nebo dodání potravin. Pokud totiž vyrobené nebo transformované jídlo nabízí s sebou u stánku bez zázemí, jde podle vývojového diagramu finanční správy o dodání potravin a to spadá do fáze tři 1. března 2018. Stánek nesmí opět mít žádné zázemí.

Stánek s jídlem bez zázemí, kde si zákazník zakoupí láhev s minerálkou a ve stoje zkonzumuje například halušky i transformované a k tomu si koupí kávu do kelímku s sebou, obdrží EET za minerálku, ale už ne za halušky a kávu. U těchto dvou předmětných jídel dostane povinně potvrzení o hlášení tržby státu on-line až od 1. března 2018.

Živnostníci v Praze to vědí

Z opakovaných návštěv tzv. farmářského trhu v Praze 10 na Kubánském náměstí vyplynulo, že živnostníci, kteří na trhu zbyli, se dokázali výše uvedená pravidla naučit. Hned na začátku trhu prodávali uvařená indická jídla dva Indové bez náznaku jakéhokoli zázemí, a tudíž bez EET. Prodavačka zeleniny uprostřed trhu naopak EET nabízí. Podle ní konkrétně na tomto trhu vždy byli z 90% jen překupníci zeleniny, žádný farmáři nebo pěstitelé.  Skuteční farmáři nemají čas ani důvod objíždět trhy, takže za ně prodávají prodejci. Ti musí mít EET, jelikož nevyrábí. Podle jejích slov EET zdržuje, když přijde najednou více lidí.

Prodejce moštů a marmelád EET má. Naopak starší paní v bílém pod nápisem Karlovarská cukrárna, která vždy vyprodá všechny přepravky vyrobených koláčů, dortů a řezů, EET nevydává a „jede“ na klasickou pokladničku se zámkem. Může to dělat až do 1. března 2018. Obrovské zeleniny, které dříve zabíraly střed i konec náměstí nebo prodej kávy do kelímku a domácích limonád, z nějakého důvodu zmizely stejně jako staří drobní pěstitelé zeleniny a květin. Zmizel i známý prodejce domácích sušenek s duchovním rozměrem.

Irena Válová