Ministerstvo financí oznámí do konce dubna řešení Elektronické evidence tržeb pro obce a spolky. Uvedl to ministr financí Andrej Babiš na čtvrteční konferenci k EET. Lži o EET vyvolávají podle Babišovy náměstkyně Aleny Schillerové depresi u těch, kteří se museli podvolit tomuto revolučnímu systému. Co je podnikání a co podnikání není? To není tak úplně jisté.

V naplněném sále tentokrát mezi posluchači zasedli zástupci obcí a spolků pro malé obce typických. Na židli v řadě uprostřed sálu visela červená bunda s nápise Hasiči Šlapnice. V Praze se ve čtvrtek 20. dubna 2017 konala další z konferencí pořádných ministerstvem financí a finanční správou, tentokrát na téma Venkovské spolky a EET – otázky a řešení.

Na venkově existuje mnoho spolků, uvedl akci moderátor: „Hasiči, včelaři, nohejbalisté,“ jmenoval a už to vypadalo, že přejde k zahrádkářům a myslivcům, známým z projevu Milouše Jakeše na Červeném Hrádku v roce 1989, který obsahoval pasáž o vesnickém hospodském, který neotevřel hospodu, protože se raději šel dívat na fotbal na místním fotbalovém hřišti. Pro nepamětníky tuto pasáž publikujeme pod článkem.

Také Babiš ví o rozdílu mezi vsí a městem

Slovo však převzal místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš, který podle svých slov vnímá rozdíl mezi městem a venkovskými obcemi, navštívil obec s dvěma sty obyvateli a mnoho dalších obcí, setkal se s vesnickými spolky i starosty a chce to řešit. „Sešli jsme se, abychom si vyměnili názory na to, jak má EET fungovat na fotbalovém hřišti,“ sdělil Babiš důvod konference. „Vnímám, co říkáte, ale vy také musíte vnímat, co říkáme my. Já to chci řešit,“ dodal ministr financí.

Mohlo by vás zajímat

Poté plynule přešel k tématu kontrolní hlášení: „Kontrolní hlášení je nejefektivnější nástroj proti karuselovým podvodům. Dříve nám kradli osmdesát miliard, nyní kradou už jen šedesát,“ sdělil obecenstvu výsledek zavedení kontrolních hlášení Babiš, který zkritizoval záměry koaličního partnera ve vládě. Včera podle něho jedna strana představila své návrhy, které budou stát 130 miliard. „A já se ptám, kdo tady od revoluce přišel s návrhem, jak vybrat peníze? Odkud vezmeme peníze na pět set korun pro důchodce? Odkud vezmeme peníze na platy učitelů a policistů? EET funguje a mělo být dávno,“ řekl ministr financí.

Podle ministrových slov „v únoru vniklo nejvíc firem“. Proč zrovna v únoru? Protože ti, co neměli jízdenku skončili a transformovali se do jiných firem, vysvětlil ministr, který si obecenstvu postěžoval, že je za EET hanoben vysmíván a urážen: „Neuvěřitelné množství urážek zažívám při návštěvě různých zařízení,“ řekl doslova Andrej Babiš.

Babiš viděl, jak zavřeli hospodu

Pak zopakoval své teze z předešlých konferencí: Pět milionů zaměstnanců platí daně, a nikdo se jich neptá. EET je nástroj proti těm, kdo platili minimální mzdu a zbytek vypláceli na ruku. Poté přešel k sebekritice: „Možná jsme nebyli dost v terénu. Ale učili jsme se za pochodu. Vnímám venkov, malé obce, hasiči, spolky, to je společenský život, to určitě není podnikání,“ řekl Babiš doslova. Byl jsem na plese, zavřeli tam hospodu, starosta ji zavřel, tak jsem to viděl, dodal ministr, který rovněž dovykládal, jak na něho čekala paní, která zavřela jediný obchod ve vesnici a předala mu parte se 140 jmény zákazníků – důchodců v obci. „My musíme vnímat ty důchodce, mladí si zajednou jinam, důchodci jsou zvyklí v obci,“ vysvětlil situaci ministr financí. „My máme řešení, oznámíme ho do konce dubna,“ řekl doslova ministr financí.

Poté opět jako na předešlých konferencích zopakoval, že všichni žijeme z daní: „My všichni žijeme z daní, kraje, obce. Je to osmnáct miliard,“ upozornil na oficiálně očekávaný výnos z EET. „EET je projekt k narovnání  a výběru daní. V historii vždy přišli politici s tím, jak peníze utratit. Nikdo nepřišel s projektem, jak vybrat peníze,“ upozornil na závěr svého vystoupení Andrej Babiš.

Fiškuntálové mění podnikání na spolky

Náměstkyně ministra financí Alena Schillerová, která po ministrovi převzala slovo, poté znovu označila EET za „absolutně revoluční systém“. Podle ní jsme se zařadili mezi sedmnáct zemí EU s takovým systémem a finanční správa ho zvládla nebývalým způsobem, když měla pouze šest měsíců od schválení zákona na vybudování robustního systému. Tento systém podle ní funguje, je do něj evidováno 14 milionů účtenek denně s odezvou 0,1 sekundy.

Podle Schillerové pak stála finanční správa před problémem metodiky. Zákon je jednoduchý a pak je tu otázka metodiky a aplikační praxe, vysvětlila. „Jak se blížila aplikační praxe – účinnost, vyvstávaly problémy, To je normální. Vyvstala například otázka: Co je stravovací služba? Finanční správa začala vydávat stanoviska. Stanovisko vždy vyvolá emoce. To je život. A bude to pokračovat,“ řekla Alena Schillerová, podle které se například ukázalo, že spolky nemají jasno v tom, co je podnikání a co podnikání není.

Podle slov náměstkyně ministra financí proto finanční správa v metodice zavedla neurčitý pojem „drobná podnikatelská činnost“. „Musíme vnímat, že jsou spolky, které fungují a nikdo nechce, aby přestaly. Ale na druhé straně jsou fiškuntálové, kteří začali svoje podnikání měnit na spolky,“ upozornila.

Ani právníci nejsou jednotní, co je podnikání

Stejně jako Andrej Babiš si postěžovala na zlovolné reakce lidí na EET: „Kolik se objevilo výmyslů, mýtů, lží, které vyvolávají jakousi depresi lidí, kteří se musí tomuto revolučnímu systému podvolit,“ řekla Schillerová.

Dalším přednášejícím byla expertka na účetnictví, audit a neziskové organizace Miroslava Nebuželská, která měla odpovědět na otázku, co je podnikání a co není podnikání. Zklamáni byli ti, co chtějí mít ve věcech jasno: „Odpověď není černobílá,“ sdělila přítomným na úvod referátu o tom, co je a co není podnikání s tím, že záleží na účelu činnosti, soustavnosti, ziskovosti, kalkulaci, na poměru pobírání dotací vůči tržbám. Hlavním znakem podnikání je soustavnost. Co je soustavnost zákon nedefinuje a právníci se o tom dohadují. „Takže uplatněte osobní statečnost, o to v daních jde,“ doporučila expertka Miroslava Nebuželská.

Generální tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš v projevu na Červeném Hrádku 17. července 1989:

Naše vesnice je vysoce kulturní, podobá se městu, neliší se svým životem, kulturním životem, vybavením domácností, a tak dál, vzdělaností, od města, no to je jiný přístup, třeba a ne něco kopírovat jenom. Ano, zamyslet se kde, co, a jak použít, ano jestli dáváme někomu malou hospodu, nějakou, kde jsme měli jednoho člověka a platili jsme ze státní pokladny každý měsíc čtyři tisíce ztráty na tu hospodu, tak je asi lepší dát ji jemu, i když on si tam možná vydělá daleko víc než předtím, ale nás to ty čtyři tisíce nestojí. On slouží, a slouží možná líp než ten, který tam v těch deset hodin přišel a do těch šesti hodin večer měl otevřeno, a v neděli když tam byl fotbalovej zápas vedle, tak neotevřel a šel se dívat na ten fotbalovej zápas jako každej jinej. Tu jsme to v minulosti trochu přešvihli, abych to tak řekl, s tou socializací. Tedy ty živnosti menší, kde pracují sami, kde nikoho nevykořisťuje, ty potřebujem.

Irena Válová