Vrchní státní zastupitelství budou nově vykonávat dozor nad všemi činy souvisejícími s terorismem včetně jeho financování, podpory, propagace nebo vyhrožování terorismem. Naopak se nově obě vrchní státní zastupitelství zbavují insolvenčních trestných činů, pokud jejich škoda nedosáhne výše 150 milionů korun. Některé z nich si ale se souhlasem Nejvyššího státního zastupitelství nechají, a to podle novely §15 Vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství.
Vyplývá to z návrhu novely „Vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů“ známé jako vyhláška o jednacím řádu státního zastupitelství, kterou má Česká justice k dispozici.
Vyhláška je opakovaně a dlouhodobě terčem sporů, neboť upravuje to, co by v právním státě měl upravovat zákon: mění působnosti respektive místní a věcné příslušnosti státního zastupitelství oproti zákonu o státním zastupitelství.
Právě na jejím základě vznikly na obou vrchních státních zastupitelství zvláštní odbory, které působí v první instanci, jsou partnery celostátních policejních útvarů a spolu s dohledem NSZ nad vyhláškou vybranými věcmi tvoří stát ve státě. Z § 15 vyhlášky totiž vyplývá, že státní zástupci si vždy selektivně mohou rozhodnout, ve kterém případu budou činní.
Sporným § 15 lze odůvodnit cokoli
Paragraf 15 Vyhlášky se už v roce 2015 neúspěšně pokusilo prostřednictvím ústavní stížnosti zrušit 27 poslanců, a to v souvislosti s faktem, že případ kabelek darovaných Nagyové dozorovalo a dokonce v něm vedlo vyšetřování VSZ v Olomouci, ačkoli nešlo o škodu vyšší než 150 milionů ani o teroristický útok nebo poškozování financí Evropské unie. Navíc byly kabelky darovány v Praze, nikoli v Olomouci nebo v Ostravě, kde posléze rozhodoval soud o vazbě.
Ústavní soud však v dubnu 2016 napadené ustanovení nezrušil, a to přesto, že dal zčásti poslancům za pravdu. Ve známém nálezu PL. 4/14 konstatoval, že platí příslušnost soudu podle trestního řádu, nikoli podle výběru státního zástupce. Spor o vyhlášku i interpretaci nálezu dále pokračuje, protože nález soudce Jaroslava Fenyka uvádí, že stále platný trestní řád neplatí zpětně a že nezákonně stanovená příslušnost byla stanovena zákonně do vydání předmětného nálezu PL 4/14 z dubna 2016.
VSZ to dělat nebude, vlastně bude
Nyní ministerstvo spravedlnosti společně s Nejvyšším státním zastupitelstvím přistoupilo k novelizaci předmětného § 15 Vyhlášky s odůvodněním, že ustanovení o insolventních trestních činech je příliš široké, a proto bude nově omezeno na činy se škodou nad 150 milionů korun: „V návaznosti na praktické poznatky Nejvyššího státního zastupitelství je navržena úprava ustanovení § 15 odst. 1 písm. g) jednacího řádu státního zastupitelství týkajícího se příslušnosti k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech úmyslných trestných činů spáchaných v souvislosti s insolvenčním řízením, které bylo do jednacího řádu státního zastupitelství zakotveno vyhláškou č. 263/2015 Sb., která stanovila v těchto věcech obligatorní příslušnost vrchních státních zastupitelství. Tato úprava se však v návaznosti na praktické poznatky obou vrchních státních zastupitelství ukazuje jako příliš široce nastavená. V důsledku toho dochází k zahlcování vrchních státních zastupitelství agendou, jež by z povahy věci měly řešit spíše nižší články státního zastupitelství, což má negativní dopady na efektivitu práce obou vrchních státních zastupitelství. Navrhuje se proto citované ustanovení doplnit o znak v podobě způsobení škody ve výši nejméně 150 milionů korun, obdobně jako je tomu v případech trestných činů spáchaných v bankovním sektoru či ke škodě státu,“ uvádí se v důvodové zprávě k novele Vyhlášky.
Když se ale z nějakých důvodů státním zástupcům zachce, naloží s případy s nižší škodou než 150 milionů stejně jako s kabelkovými trestnými činy sekretářky Nagyové z Úřadu vlády: „Úmyslné trestné činy spáchané v souvislosti s insolvenčním řízením, které nedosahují této hranice škody, budou moci být vrchními státními zastupitelstvími s předchozím souhlasem nejvyššího státního zástupce atrahovány [tj. zároveň bude doplněno ustanovení § 15 odst. 6 písm. a) jednacího řádu státního zastupitelství zabývající se fakultativní příslušností vrchního státního zastupitelství]. Bude tak i nadále umožněno reagovat na konkrétní kauzy vedené v souvislosti s insolvenčním řízením, u kterých je příslušnost vrchních státních zastupitelství na místě vzhledem k jejich závažnosti nebo skutkové či právní složitosti, a to bez ohledu na výši způsobené škody,“ pokračuje důvodová zpráva.
Ištvan s Bradáčovou se vrhnou na terorismus
Zcela nově se k dozoru nad zákonností trestního řízení v přípravném řízení přesouvají na vrchní státní zastupitelství nově zavedené trestné činy související s terorismem. Změna vyhlášky souvisí se změnou trestního zákona. Jestliže dříve byla vrchní státní zastupitelství příslušná k dozoru pouze u teroristického útoku, nově budou příslušná ke všem novým činům s terorismem souvisejícím a znaky terorismu vykazujícím. Vrchním státním zástupcům Ivo Ištvanovi a Lence Bradáčové se tak svěřuje důležité rozhodování o úmyslech umožnit, usnadnit teroristický čin či jeho podporu a propagaci terorismu.
Nově budou ustanovení § 15 vyhlášky o terorismu vypadat takto:
i)pokud je znakem skutkové podstaty úmysl umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, trestného činu účasti na teroristické skupině podle § 312a trestního zákoníku, financování terorismu podle § 312d trestního zákoníku, podpory a propagace terorismu podle § 312e odst. 3 trestního zákoníku nebo vyhrožování teroristickým trestným činem podle § 312f trestního zákoníku,
j)účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 trestního zákoníku spáchaných ve prospěch organizované zločinecké skupiny anebo spáchaných členy teroristické skupiny, ve spojení s teroristickou skupinou nebo ve prospěch teroristické skupiny, pokud z okolností případu vyplývá souvislost s některým trestným činem podle písmene h) nebo i),
je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu je nižší státní zastupitelství, které by bylo jinak ve věci příslušné.
Bez zajímavosti není ani skutečnost, že novelizací Vyhlášky se nedůležitým a nezávažným se stává trestný čin vlastizrady podle §309 trestního zákona, který je novelou Vyhlášky z působnosti vrchních státních zastupitelství vyškrtnut.
(ire)
