Ostrými výrazy nešetří poslanci bývalé komise pro policejní reorganizaci na skutečnost, že neuspěli s trestním oznámením na olomouckého státního zástupce Petra Šeredu, které dozorující žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Marek Bodlák odložil.
Podle poslanců měl Šereda porušit zákon tím, že předal výsledky šetření Generální inspekce bezpečnostních sborů dotýkající se i Tuhého detektivovi z bývalé ÚOOZ Jiřímu Komárkovi. Ten pak o podezřeních kolem šéfa policie promluvil v České televizi. „Informace byla k případnému vyhodnocení kárné odpovědnosti zaslána kárným žalobcům. Podáním se tedy nadále nezabýváme,“ sdělil ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality VSZ v Praze Marek Bodlák.
„Nečekal jsem nic jiného – jak říká staré přísloví, pes psy nežere,“ konstatuje Pavel Blažek (ODS), který jménem komise trestní oznámení podával. „A už vůbec jsem nedoufal, že by kdokoli z VSZ Olomouc řekl, jak to s úniky z jejich spisů do médií opravdu bylo. To by pak musel být závěr vyšetřování úplně jiný.“
Místopředseda PS Jan Bartošek (KDU-ČSL) sdělili, že důvěřuji orgánům činným v trestním řízení, a ačkoli se osobně s rozhodnutím o odložení tohoto trestního oznámení nesouhlasí, akceptuje ho. „Z pozice zákonodárce považuji za důležitý požadavek na obecnost právních norem. Při úvahách o budoucí podobě zákonů se proto neřídím tím, jak na mne působí jeden či dva případy, ale reflektuji systémovou potřebu. Jen tak lze podle mého názoru tvořit kvalitní a stabilní zákony,“ odpověděl poslanec na otázku, zda rozhodnutí potvrzuje názor komise, že trestní řízení vůči státním zástupcům by měl vést někdo jiný, například soudce.
Poslance Martina Lanka (Úsvit) odložení příliš nepřekvapilo, nicméně nezbývá mu, než rozhodnutí respektovat. „Na druhou stranu, naše podezření, že vše nebylo zcela v pořádku, evidentně nebylo zcela liché. VSZ sice konstatuje, že ve věci nespatřuje podezření z trestného činu, zároveň ale uznává, že mohlo dojít ke kárnému provinění. Osobně v tuto chvíli nepředpokládám, že bych žádal dodatečné vysvětlení.“ Celá věc podle něj každopádně podporuje názor, který komise formulovala v doprovodném usnesení – tedy že není příliš šťastné, když podezření z trestné činnosti státního zástupce dozoruje opět státní zástupce. „Minimálně to může svádět ke spekulacím typu „mráz kopřivu nespálí“ – a to i v případě, že by vše bylo vyšetřeno naprosto korektně.“
„Poslanec není orgánem činným v trestním řízení, takže nemá pravomoc dožadovat se vysvětlení od VSZ,“ říká Daniel Korte (TOP 09). „Přesto se domnívám, že by oznamovatel – předseda vyšetřovací komise, který jménem komise podával trestní oznámení, být vyrozuměn měl. Nicméně odložení potvrzuje přísloví „vrána vráně oči nevyklove“, a tudíž náš požadavek na legislativní změnu trestního řízení, aby státní zástupci nevyšetřovali sami sebe. Jsem dále zvědav, bude-li expolicista Jiří Komárek stíhán za vynesení „usnesení“ GIBS, jehož se dopustil v přímém televizním přenosu, kdo za to vlastně může, tj. kdo vlastně panu Komárkovi to usnesení (evidentně protiprávně) zpřístupnil.“
„Můj názor na rozhodnutí VSZ není podstatný a z hlediska kompetencí a nezávislosti VSZ ani relevantní a nemám potřebu to dále komentovat či zkoumat,“ komentuje rozhodnutí Bohuslav Chalupa (ANO). Rychlost nebo pomalost rozhodnutí VSZ v dané věci je podle něj pouze věcí názoru, „osobně mohu jen kvitovat, že věc nezůstala takříkajíc „viset“ ve vzduchu.“ Jak dále Chalupa uvádí, vyšetřovací komise sice ve věci změn, týkajících se práce SZ, přijala většinově doprovodné usnesení, což respektuje, nicméně pro něj nehlasoval, protože má na problematiku práce a postavení státního zastupitelství odlišný názor. „V současné době se zúčastňuji politicko-odborných diskusí na toto značně citlivé a kontroverzní téma v orgánech PSP ČR k tomu určených. S jakým výsledkem tato diskuse skončí, nelze v tuto chvíli odhadnout.“
Dušan Šrámek
