Počet nově zahájených exekucí se v roce 2016 oproti předchozímu roku snížil o 10 procent. Celkový počet běžících exekučních řízení však meziročně vzrostl o 5 procent. U fyzických osob probíhalo v roce 2016 celkem 4,5 milionu exekucí proti 834 tisícům dlužníků, u právnických osob potom 228 tisíc exekucí proti 68 tisícům dlužníků. Celková vymáhaná částka v roce 2016 byla 325 miliard korun, zatímco v roce 2015 to bylo 302 miliardy korun. Jenom pro srovnání – zmíněná částka dělá čtvrtinu státního rozpočtu ČR.
V roce 2016 bylo nařízeno 680 tisíc exekucí, z toho připadlo 68 000 případů na exekuce právnických osob, a 834 000 na fyzické osoby. Nejvíce nových exekucí bylo v roce 2016 zahájeno v Ústeckém kraji (téměř 99 tisíc) a v Praze (téměř 97 tisíc). Z pohledu poměru počtu nově nařízených exekucí k počtu obyvatel je na tom nejhůře kraj Ústecký, naopak nejlépe kraj Zlínský.
Největší počet exekucí mají občané ve věku mezi 28-47 lety, jde o zhruba 2,6 milionu exekucí. Nezanedbatelný podíl mají i starší lidé. „Například u občanů starších 68 let registrujeme kolem 110 tisíc exekucí,“ říká viceprezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil.
V zastoupení pohlaví vedou muži, na které se vztahuje kolem 62 procent všech vedených exekučních případů. V roce 2016 bylo zahájeno zhruba 4200 exekucí na výživné. 3300 případů se vztahovalo k výživnému na nezletilé dítě. V souvislosti s vymáháním dlužných alimentů bylo v loňském roce pozastaveno 1407 řidičských oprávnění.
Více než polovina exekucí se vztahuje na dluhy do 10 tisíc korun. Exekutoři tak vymáhají především bagatelní pohledávky. Vzhledem k tomu, že právě těchto pohledávek se nejvíce dotkne snížení exekutorského tarifu, k němuž dojde 1. dubna, bude to mít podle Exekutorské komory zásadní dopad na financování exekutorských úřadů. 49 procent ze všech dlužníků má 4 a více exekucí. Počet občanů se 4 a více exekucemi vzrostl v roce 2016 na 413 000 (meziroční nárůst o 10 procent). O 19 % narostl počet občanů s 1- 3 exekucemi na 421 000.
Exekuce se koncentrují na stále užší okruh dlužníků a jedna exekuovaná fyzická osoba tak má v průměru 5,3 exekuce. „Mnohačetnost exekucí tak stále zůstává jedním z nejtíživějších celospolečenských problémů. U většiny pohledávek je u lidí, kteří čelí zároveň několika exekucím, prakticky nemožné dlužnou částku v únosném čase vymoci. Na jedné straně je sice méně nových exekučních případů, nicméně jejich celkový počet roste. Z toho plyne, že se nám daří bohužel vymáhat stále méně exekucí,“ vysvětluje prezidentka Exekutorské komory ČR Pavla Fučíková. „Bez systémové změny prostředí, ve kterém soudní exekutoři exekuce provádějí, nelze očekávat změny k lepšímu. Exekutorská komora ČR i proto dlouhodobě prosazuje místní příslušnost exekutorů,“ dodává Pavla Fučíková.
Při zavedení místní příslušnosti by byly exekuční případy přidělovány exekutorům dle místa trvalého bydliště povinných a byla by tak posílena nezávislost soudního exekutora. Ta by otevřela cestu k větší finanční participaci věřitelů na nákladech exekuce, takže by je motivovala k zodpovědnějšímu vymáhání svých pohledávek. „V Poslanecké sněmovně leží již dva roky senátní návrh místní příslušnosti, ten ale zamrzl v Poslanecké sněmovně,“ uvedla Fučíková. Za závažný nedostatek pro možné řešení vícečetných exekucí označila rovněž to, že neexistuje analýza, která by zjistila, v jaké míře se na celkových dluzích podílejí různé typy dluhů – tedy ze spotřebitelských úvěrů, dopravních podniků, nájmů, a podobně. „Zatím komplexní řešení exekucí chybí. Dosavadní legislativní kroky MS přinášejí více otazníků a problémů než konstruktivních řešení.“
„Řešit narůstající počet mnohačetných exekucí přidělováním exekutorů soudem je podobně nesmyslné, jako léčit rakovinu tím, že lékaře bude pacientům přidělovat stát. Změní se systém, ale nemoc zůstane. Je zapotřebí jednak hledat lék, a v neposlední řadě šířit osvětu. Převedeno na exekuce, musíme legislativními procesy znemožňovat další a další půjčky dlužníkům, což už se děje, a také radikálně zlepšit finanční gramotnost obyvatel. Místní příslušnost problémy nevyřeší, naopak výrazně zdraží exekuční řízení, což zaplatí dlužníci, nebo věřitelé. Ani jedno není správně,“ vysvětluje mluvčí platformy René Mohyla, soudní exekutor z Přerova. Platforma navíc poukazuje na to, že čísla prezentovaná Exekutorskou komorou jsou zkreslená. Lépe řečeno, zkreslená je jejich interpretace. Z celkového počtu 4,5 milionu exekucí vedených proti fyzickým osobám jich velmi vysoké procento připadá na exekuce, kde u dlužníků probíhá zároveň insolvenční řízení, které má ze zákona před exekucí přednost. V okamžiku, kdy je prohlášena insolvence dlužníka a zahájeno oddlužení, které trvá zpravidla pět let, exekutor ve své činnosti nepokračuje a exekuci přeruší. I přesto jsou však tyto exekuce ve statistikách Exekutorské komory uváděny. Dle odhadů se může jednat o 15 až 20 % všech běžících exekucí a většinu z nich tvoří zmiňované „multiexekuce“.
Dušan Šrámek
