Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) se postavil za státní zástupkyni Zdeňku Galkovou, když zamítl podnět Deníku Referendum k zahájení kárného řízení. Levicový deník tvrdil, že Galková se ve své práci „neřídí platnými zákony, ale osobními preferencemi a předsudky“. Vycházel z toho, že podala obžalobu kvůli vydání islámské knihy či za napadení policisty aktivistkou.
Internetový deník zaslal podnět ministrovi loni v dubnu, ministr o něm rozhodl minulý měsíc. „Souhrnným hodnocením všech okolností dospěl k závěru, že nejsou dány důvody k podání kárného návrhu,“ sdělil bez dalších podrobností Jakub Říman z ministerstva spravedlnosti.
Galková působí na Obvodním státním zastupitelství pro Prahu 1. Podání deníku obsahovalo sedm příkladů jejích „zásadních pochybení“. Redaktorům vadilo například to, že Galková poslala k soudu levicovou aktivistku Kateřinu Krejčovou. Ta nalehla na policistu zakročujícího proti jejímu příteli na demonstraci, jež se snažila zabránit pochodu odpůrců migrace. Kritizovali ji také za obžalobu expředsedy pražské muslimské obce Vladimíra Sáňky kvůli šíření radikální islámské knihy Základy tauhídu – Islámský koncept boha.
Deník upozornil i na to, že Galková zastupovala veřejnou žalobu v případu aktivistů, kteří v rámci happeningu posprejovali chodník před Sněmovnou. Zastavila také stíhání nacionalisty Mariána Magáta obviněného po projevu na Staroměstském náměstí na akci proti imigraci, kde hovořil o své nenávisti k jiným rasám.
Galková nicméně dozoruje i kauzy, v nichž jsou obviněni příznivci krajní pravice – například předseda Národní demokracie Adam B. Bartoš, který čelí obžalobě mimo jiné za popírání existence plynových komor v nacistických koncentračních táborech, nebo osm lidí viněných z propagace neonacismu v souvislosti s hnutím Národní odpor.
Kárným proviněním se rozumí zaviněné chování, jednání nebo porušení povinností, jímž státní zástupce ohrožuje důvěru v činnost zastupitelství anebo snižuje vážnost a důstojnost své funkce. Návrh na zahájení kárného řízení může podat ministr spravedlnosti nebo nejvyšší státní zástupce proti kterémukoliv státnímu zástupci, případně vrchní, krajský či okresní státní zástupce proti žalobcům, kteří pod něj spadají. O kárné žalobě rozhoduje Nejvyšší správní soud, jenž může státnímu zástupci uložit důtku, dočasné snížení platu či odvolání z funkce.
(čtk)
